Zprávy | Z archivu rubriky


Lidé, kteří se zasloužili o členství České republiky v NATO a o českou diplomacii, obdrželi nové medaile ministerstva zahraničí. U příležitosti výročí vstupu České republiky do NATO byli oceněni například bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová, někdejší generální tajemník NATO George Robertson nebo bývalí ministři obrany a zahraničí či představitelé české armády. Medaili za zásluhy o diplomacii předal ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) 14 lidem.

Albrightová stála v době prvního rozšiřování Severoatlantické aliance o země někdejšího východního bloku v čele americké diplomacie. Pražská rodačka byla silnou zastánkyní přijetí někdejších nepřátel z Varšavské smlouvy do NATO. Dvacáté výročí rozšíření je podle ní příležitostí oslavovat úspěchy, kterých NATO dosáhlo, ale zároveň si připomenout, že NATO není jen vojenskou, ale i politickou aliancí, která stojí na demokratických principech. Petříček ocenil také dva generální tajemníky aliance George Robertsona a Javiera Solanu, kteří vedli alianci v době přípravy rozšiřování a v době prvních let členství ČR v NATO. Další medaile dostali čeští politici a představitelé armády. Vyznamenáni byli například bývalí ministři zahraničí Jaroslav Šedivý, Jan Kavan a Karel Schwarzenberg a ministři obrany Vladimír Vetchý, Alexandr Vondra a Luboš Dobrovský. Nové ocenění navrhl Pavel Holý z Vojenského historického ústavu. Na lícní straně stříbrné medaile je vyobrazen Černínský palác a nápis "Za zásluhy o diplomacii", na rubu je symbolická zeměkoule překrytá obrysem mapy České republiky, dále logo ministerstva zahraničí a číslo každé medaile.

Mobilní operátoři mají do týdne dodat premiérovi Andreji Babišovi (ANO) reálné údaje o tom, za jaké ceny využívají Češi mobilní data. Babiš to uvedl na twitteru po schůzce s generálními řediteli T-Mobilu, O2 a Vodafonu. Operátoři mu podle ředitele Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiřího Grunda dodají údaje o vývoji reálných cen za posledních několik let. Podle několika mezinárodních srovnání jsou ceny mobilních služeb včetně přenosů dat v Česku jedny z nejvyšších v Evropě. Operátoři se brání, že ceny nejsou takové, jak ukazují srovnání vycházející z jejich ceníků, protože velká část uživatelů získala individuální výhodnější nabídku.

"Tlak na levnější data pokračuje. Dostal jsem za jeden stůl generální ředitele všech operátorů. Brání se, že ceny nejsou takové, jak ukazují srovnání. Vyzval jsem je, ať konečně řeknou, jak to s cenami je a neschovávají se za podpultové nabídky. Do týdne přinesou reálná čísla," oznámil na twitteru Babiš. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) v pátek oznámil výsledky předběžné analýzy mobilního velkoobchodního trhu, podle které je na něm nedostatečná konkurence a operátoři na něm jednají ve shodě. V budoucnu by mohl trh začít regulovat. Babiš koncem února řekl, že stát bude v březnu a dubnu jednat s operátory ze Spojených států, Itálie, Francie, Velké Británie a Jižní Koreje ohledně zavedení čtvrtého operátora na český trh.

Na nábřeží řeky Ostravice v centru Ostravy vzniká v těchto dnech poslední odplyňovací vrt z desetiletého projektu, který má ochránit ostravsko-karvinskou aglomeraci před ohrožením nekontrolovanými výstupy důlních plynů na povrch. Náklady na projekt dosáhnou zhruba miliardy korun. Novinářům to řekli zástupci státního podniku Diamo, jehož odštěpný závod Odra má projekt na starosti. Projekt nazývaný Velký metan začal v roce 2010 a skončí letos. Důvodem byly problémy s metanem, který se vzduchem tvoří výbušnou směs a jehož nekontrolované výstupy na povrch v minulosti dělaly velké problémy, působily škody a ohrožovaly i životy lidí.

Metan se měřil plošně sondami. "V obydlených částech se každých deset metrů provádí vpich do země a v neobydlených částech se provádí tento vpich každých 15 metrů. Kde se naměřilo nad 0,5 procenta metanu, tam se dělala protimetanová opatření, a pokud se metan naměřil v blízkostí objektů nad dvě procenta, tam se řešila ochrana i v těch objektech," řekl specialista Diama na protimetanová opatření Kamil Šperlím. V oblasti tak vzniklo celkem 194 odplyňovacích vrtů. Typické oplocené komínky je možné vidět i na řadě veřejných míst. Součástí projetu jsou i tři aktivní systémy pro řízené odsávání důlních plynů z podzemí a 127 elektronických monitorovacích systémů s 528 snímači pro měření koncentrací plynů a dalších parametrů.

Bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová varovala před podkopáváním demokracie v zemích NATO, které podle ní pomáhá nepřátelům. Citovala někdejšího amerického prezidenta Billa Clintona, podle něhož rozšíření alianci posílilo. Albrightová upozornila na to, že v řadě zemí NATO sílí nacionalismus a někde jsou přijímány zákony k oslabení opozice nebo médií. Někteří představitelé podle ní říkají, že před svobodou mají přednost jiné priority. Vyzvala k vystoupení proti těmto tendencím. Někdejší ministryně na konferenci také přednesla vzkaz od Clintona, za jehož prezidentského mandátu Česko do NATO vstoupilo. Podle Clintona se ukázalo, že rozšíření NATO byla správná věc, která alianci posílila. Vzhledem k bezpečnostní situaci v nynějším světě je podle bývalého amerického prezidenta spojenectví NATO důležitější než kdy předtím. Clinton se také vyslovil pro další rozšiřování aliance.

Madeleine Albrightová při setkání s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou vyjádřila přání, aby přijel do USA a jednal se zástupci Kongresu. Kubera na Pražském hradě na pozadí konference, která se konala u příležitosti 20. výročí vstupu ČR do NATO, jako jediný z českých ústavních činitelů měl s Albrightovou bilaterální jednání. Daroval Albrightové brož ve tvaru lipového listu. Tiskový odbor Senátu ČTK sdělil, že šperk je z dílny českých šperkařů a jde o standardní protokolární dar Senátu. Lípa je českým národním stromem.

Maďaři měli v důsledku historických zkušeností v sobě zakořeněné, že jsou sami a nemají spojence. Proto v roce 1997 v referendu 85 procent Maďarů hlasovalo pro členství v NATO. Dnes je Maďarsko zavedeným členem aliance a přispívá svým dílem. U příležitosti oslav 20. výročí vstupu Maďarska, Polska a ČR do NATO to na Pražském hradě řekl maďarský prezident János Áder. Ve svém projevu opakovaně vyzdvihl důležitost spojenců, přičemž ve vztahu k visegrádské skupině (V4) citoval slovenského prezidenta Andreje Kisku, který řekl, že "obavy našich přátel jsou i našimi obavami". Slovenský prezident Andrej Kiska také odmítl snahy o to, aby si střední Evropa hrála na most, který spojuje Východ a Západ. Apeloval na posílení obranných výdajů v celé Evropě, která podle něj v tomto směru propastně zaostává za Spojenými státy. Slovenský prezident také varoval před zpochybňováním hrozby pro NATO, která přichází z Ruska.

Prezident Miloš Zeman varoval před vyjednáváním s Tálibánem za zády afghánské vlády. Pokud podle něj toto hnutí Afghánistán ovládne, vytvoří z něj teroristickou základnu, ze které bude útočit na euroatlantickou civilizaci. Zeman to řekl na Pražském hradě při oslavách výročí 20 let od vstupu České republiky, Polska a Maďarska do NATO. Zeman připomněl, že dva roky po rozšíření NATO teroristé zaútočili v New Yorku, po kterém aliance v odvetě napadla hnutí Tálibán. "Jsem si vědom, že z války v Afghánistánu je mnoho lidí unaveno. Ale tehdy v roce 2001 jsem řekl, že s teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje," poznamenal prezident. Nyní se podle něj "kdesi v Kataru" s Tálibánem jedná v naději, že se "z tygra stane vegetarián a už nebude vraždit". "Ve skutečnosti tygr zůstane tygrem," řekl.

Pokud podle Zemana NATO Tálibánu dovolí, aby Afghánistán ovládl, vytvoří z něj teroristickou základnu, ze které bude útočit na euroatlantickou civilizaci. Dodal, že jednání se konají "za zády afghánské vlády". Poukázal na podobnost s mnichovskou dohodou. Zeman zároveň připomněl 14 českých vojáků, kteří v Afghánistánu padli. "Jsme povinní nezpronevěřit se jejich památce. Právě proto jsem přesvědčen a opakuji to po 18 letech znovu. S teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje," řekl Zeman.

Prezident Miloš Zeman by povinnost vydávat dvě procenta HDP na obranu nenařizoval zákonem. Většina českých politiků má podle něj vůli této hranice dosáhnout. Zeman to řekl ČTK v rozhovoru věnovaném 20. výročí vstupu do Severoatlantické aliance. Zopakoval svou podporu pořízení dronů. Česká republika se zavázala vydávat dvě procenta svého HDP na obranu vstupem do NATO, dlouhodobě se jí to ale nedaří. Nyní má ministerstvo obrany k dispozici necelých 1,2 procenta HDP, nedávno to bylo i méně než procento. Zeman zopakoval, že za jeho vlády v době vstupu do aliance ČR dvou procent dosáhla. Nyní Česko spojencům slibuje, že dvou procent obranných výdajů dosáhne v roce 2024.