Zprávy | Z archivu rubriky


Po dvaceti letech českého členství v NATO se zdá vstup země do západního vojenského spojenectví v březnu 1999 jako logický a nevyhnutelný krok, podle pamětníků však věc tehdy nebyla tak jednoznačná. Španěl Jorge Domecq, někdejší ředitel kanceláře tehdejšího generálního tajemníka NATO Javiera Solany, a bývalý alianční mluvčí Jamie Shea se shodují na klíčové roli, kterou hrála americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, připomínají i dlouhodobé úsilí českého prezidenta Václava Havla a diplomatů, jako byl následný český velvyslanec u NATO Karel Kovanda. "Před dvaceti lety to byla doba, kdy jsme naprosto změnili podobu NATO. Vstoupily tři země, které byly po řadu let zcela odříznuty od Evropy, změnili jsme velitelskou strukturu, která byla adaptována na zahraniční mise," vzpomíná Domecq, nynější šéf Evropské obranné agentury (EDA). Mezi zástupci postkomunistických zemí byl Havel podle Shea jednoznačně nejpřesvědčivějším politikem s jasným morálním profilem i výraznými komunikačními schopnostmi. "Dnes se to bere jako daná věc, ale v té době panovala v určitých kruzích v USA i v západní Evropě vůči rozšíření značná skepse," připomíná Shea. Zmiňováno bylo, že bude třeba bránit území států, jejichž armády nejsou často na dostatečné úrovni a tedy pro alianci nemají přidanou hodnotu, panovaly také obavy z možné negativní ruské reakce. Havlova jasná připomínka toho, že samy středoevropské státy si návrat do euroatlantického prostoru přejí, tak byla pro podporu rozšíření podle někdejšího mluvčího NATO velmi významná.

V rozhovoru se zpravodajem ČTK Domecq také připomněl, že jen krátce po vstupu trojice středoevropských států zahájilo NATO svou desítky dní trvající leteckou kampaň kvůli Kosovu. Operace, která byla pro mnohé v Evropě šokem, podle něj ukázala, že noví členové musí umět přijmout odpovědnost za společné rozhodování. "Myslím, že Česko chápalo, jak by bylo krátce po vstupu komplikované zůstat mimo společné úsilí," míní Domecq. "Asi to nebyl úplně ten scénář, který si v Praze při vstupu představovali," vzpomíná někdejší mluvčí NATO Shea, který se nyní věnuje akademické dráze. A pamatuji si, že Česko patřilo mezi země, které s tím měly větší problémy," připomíná někdejší šéf Solanovy kanceláře.

Energetikům se po silném nočním větru daří obnovovat dodávky elektřiny, k 22:00 bylo bez proudu přes 12.000 míst, přičemž v noci to bylo přes 425.000. Distribuční společnost E.ON Distribuce odvolala kalamitní stav na jižní Moravě a na Vysočině, nadále však zůstává v jižních Čechách. ČEZ zrušil k 22:00 kalamitní stav na většině svého distribučního území, dál platí v osmi okresech na severu Česka. Žádné problémy se silným větrem naopak nezaznamenala Pražská energetika, většina elektrického vedení je totiž v hlavním městě vedena pod zemí.

Hasiči v Česku vyjížděli od nedělního odpoledne do pondělních 10:00 k více než 3600 zásahů spojených se silným větrem. Většinou odstraňovali spadlé stromy a větve nebo zajišťovali utržené střechy, informovala mluvčí hasičského záchranného sboru ČR Nicole Zaoralová. Průměrně hasiči vyjíždějí ke 163 technickým zásahům denně. Například v Železnici na Jičínsku spadl uvolněný plech ze střechy na osobní vůz, v Solnici na Rychnovsku hasiči zajišťovali odtrženou střechu kravína. Střecha skončila v sousedním areálu, kde poškodila jiný objekt. Ve Vamberku uvolnil vítr plechovou střechu i se solárními panely. V Olomouci na nádraží se utrhla větší část střechy z drážního objektu a spadla do kolejiště. Noční vichřice v olomoucké zoo poškodila některé ubikace a výběhy, uteklo osm jelenů sika a daňků.

Vichřice Eberhard poničila v lesích státního podniku Lesy České republiky (LČR) podle prvních předběžných odhadů asi jeden milion metrů krychlových dřeva. Kalamitní dřevo zřejmě ještě více zahltí trh se dřevem, který je v celé střední Evropě pod velkým tlakem dřeva z kůrovcové kalamity.

Údajné ovlivňování mýtného tendru navrhne první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek sám jako mimořádný bod jednání Sněmovny. Chce vysvětlit svoji roli v kauze, uvedla Česká televize (ČT). Počítá s tím, že vystoupí a bude připraven odpovědět na dotazy poslanců a vysvětlit svoji roli v případu. O žádném ovlivňování podle něho nemůže být ani řeč. Policie minulý týden zasahovala na antimonopolním úřadu a v sídle firmy Kapsch, která provozuje v Česku mýtný systém. Nikoho neobvinila. Server Novinky.cz napsal, že policie podezřívá předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Rafaje a ředitele české pobočky Kapsch Karla Feixe z korupce. V této souvislosti se mluvilo o Faltýnkovi, který s oběma jednal. Faltýnek uvedl, že s představiteli firmy i s ÚOHS jednal o mýtném systému z pověření koaliční rady pro dopravu. Uvedl, že jeho cílem bylo vypsání tendru, aby Česko nemuselo řešit co dál s mýtem.

Jednání Jaroslava Faltýnka s účastníky soutěže v mýtném tendru bylo krajně nestandardní, řekl novinářům ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Podle něj Faltýnek ani nikdo jiný do dopravní politiky ministerstva nezasahoval. Současná kauza kolem Kapsche pak podle něj vysvětluje chování firmy vloni na jaře, kdy cítil z její strany tlak, aby nepokračoval ve své funkci. Ťok uvedl, že Faltýnka k jakémukoliv jednání s Kapschem nebo ÚOHS o mýtném tendru nevyzval a nebylo to ani úlohou dopravní koaliční rady. Ta řešila rozšíření mýtného systému na nové úseky. Zasahování Faltýnka do mýtného tendru v rozhovoru pro Mladou frontu a Lidové noviny zkritizoval i premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj není vhodné, aby suploval roli ministra dopravy.