Zprávy | Z archivu rubriky


Česko je v Evropské unii zemí s nejnižšími příjmovými rozdíly. Příjem pětiny nejbohatších je 3,4krát vyšší než příjem pětiny nejchudších. V osmadvacítce dosahuje rozdíl v průměru pětinásobku. Česká republika je také státem s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení, které hrozí zhruba 12 procentům obyvatel. V unii se to týká průměrně 22 procent lidí. Vyplývá to z aktuálních zpráv Evropské komise o situaci v členských státech a z údajů Eurostatu. Obě instituce vycházejí z dat za rok 2017.

Podle zprávy Evropské komise příjmová nerovnost zůstává v Česku nízká a od roku 2005 se příliš nemění. Důvodem jsou spíš nivelizované výdělky než přerozdělování. Česko se v žebříčku o příčku pro stát s nejnižšími příjmovými nerovnostmi dělí se Slovinskem, kde se příjmy pětiny nejbohatších a nejchudších také liší 3,4krát. S 3,5násobným rozdílem následuje Slovensko a Finsko. Nejvyšší rozdíl panuje v Bulharsku, a to více než osminásobný.

Nejmenší nerovnosti dosahuje Česko i v příjmech lidí nad 65 let. Pětina nejchudších seniorů má 2,4krát méně než pětina nejbohatších. Penzisté a penzistky v Česku mají téměř celý svůj příjem z důchodu z veřejného důchodového systému. Ten tak podle odborníků patří k nejsolidárnějším. Ministryně práce Jana Maláčová nyní navrhuje míru solidarity ještě zvýšit. Stejně jako v ČR jsou na tom i senioři na Slovensku, kde se příjmy pětiny nejbohatších a nejchudších lidí nad 65 let liší 2,4krát. Nejvyšší je rozdíl v seniorských částkách v Portugalsku, dosahuje 5,4násobku. V Řecku je to 4,2násobek, v Rakousku 3,7násobek a v Nizozemsku trojnásobek. Nízké rozdíly v příjmech přispívají podle expertů na sociální problematiku k soudržnosti a ke klidu ve společnosti.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček povede ČSSD další dva roky v tandemu s novým statutárním místopředsedou Romanem Onderkou. Na dvoudenním stranickém sjezdu v Hradci Králové neměli ve volbě vedení protikandidáty. Za revoluční změnu označil Hamáček přijetí nových stanov, které mají usnadnit řízení ČSSD. K nejočekávanějším sjezdovým událostem patřilo páteční vystoupení prezidenta Miloše Zemana, který v minulosti dovedl sociální demokracii do vlády a později se se stranou ve zlém rozešel. V pátek uvedl, že bude ČSSD volit v evropských volbách.

Delegáti na závěr sjezdu jednoznačně schválili stranický manifest. Je v něm mino jiné i to, že ČSSD hodlá prosazovat zkrácení pracovní doby při zachování mzdy a podporuje zvyšování podílů občanů na rozhodování. Ve sjezdové debatě obecně zaznívalo vymezování vůči hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, byť je s ním ČSSD ve vládě. Hamáček zopakoval, že ANO zatím společný vládní program plní, pohrozil ale možným odchodem z kabinetu, pokud by se Babišovo hnutí sbližovalo s pravicí. Současné průzkumy ČSSD přisuzují zhruba 5 až 12 procent hlasů. Hamáček soudí, že sociální demokracie si nejhorším obdobím od roku 1989 už prošla.

Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) je vnitřně jednotnější a zřejmě se již odrazila od pomyslného dna, míní politolog Jakub Lysek z olomoucké Univerzity Palackého. Straně podle něj mohou pomoci mladí ministři jako ministr zahraničí Tomáš Petříček nebo ministryně sociálních věcí Jana Maláčová. Výrok prezidenta Miloše Zemana, že v evropských volbách bude volit ČSSD, považuje politolog za pragmatické rozhodnutí hlavy státu.