Zprávy | Z archivu rubriky


Zastoupení žen ve vědě v Česku činí 26 procent. Podle Marcely Linkové z Národního kontrolního centra (NKC) - gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd je to nejméně v Evropě. Evropský průměr je 33 procent. Problémem v životě vědkyně, tak jako u dalších náročných povolání, bývá mateřství, kdy je těžké skloubit dítě a práci. Podle NKC by pomohla například zařízení pečující o děti od půl roku. Podle výzkumů Evropské unie patří Česko společně s Francií, Německem, Nizozemskem a dalšími k zemím se zastoupením žen ve vědě pod průměrných 33 procent. Naopak v Lotyšsku či Litvě ženy tvoří více než polovinu výzkumných pracovníků. Situace je podle NKC nejhorší za posledních deset let. Celkový počet výzkumníků sice narůstá, ale obor láká hlavně muže.

Podle archeoložky Jany Maříkové Kubkové by zvýšení počtu žen ve vědě pomohla lepší podpora na mateřské dovolené. "Když to vidím u mých mladších kolegyň, tak mají velmi rychlý nástup a pak je zbrzdí podmínky, když je jim 30 a chtějí mít dítě," sdělila ČTK. Na těžkou koordinaci vědy a rodiny před pár lety upozornila i mikrobioložka Blanka Říhová, oceněná stříbrnou pamětní medailí Senátu. "Když jste žena, tak si to buď zorganizujete, nebo holt vědu dělat nebudete," řekla Říhová. Z výzkumu vyplynulo, že mnoho doktorandů chce být aktivními otci, což by mohlo situaci zlepšit. Ačkoliv v současné době nevytvářejí instituce podporu pro pečovatelské otcovství, dá se podle studie předpokládat, že v budoucnu budou muset přistupovat k otázce aktivněji pod tlakem požadavků nastupující generace vědců a vědkyň.