Zprávy | Z archivu rubriky


Náklady lékáren spojené s kontrolou léků v souvislosti s takzvanou protipadělkovou směrnicí vyčíslila lékárnická komora s pomocí znalecké firmy na 640 milionů korun za první rok, asi polovinu výdajů ponesou nemocniční lékárny. Největší část budou tvořit náklady na práci, dále musely lékárny pořídit nové čtečky. Novinářům to řekl prezident České lékárnické komory (ČLnK) Lubomír Chudoba. Od 9. února budou mít farmaceutické firmy podle nařízení EU povinnost označit každý vyrobený lék speciálním kódem a přelepkou proti otevření. Zároveň data o každém balení nahraje do centrálního úložiště. Lékárník pak před vydáním ověří, že krabička nebyla otevřena a že kód je nahraný v úložišti.

"Prodloužení času znamená nutnost skenovat každou krabičku. Dříve stačilo vybrat jeden čárový kód z vícenásobného balení a zapsat počet," uvedl nemocniční lékárník z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Martin Šimíček. Ve veřejných lékárnách to podle něj bude znamenat vzít balení léku do rukou asi 2,5krát častěji, v nemocnici až čtyřikrát. Z 42 balení náhodně vybraných léků na předpis se podle Šimíčka před týdnem podařilo ověřit v pořádku jen 27. U ostatních systém hlásil chybu. Pokud by měl lékárník postupovat striktně podle směrnice, nesměl by lék pacientovi vydat a musel by problém ohlásit výrobci. Ministerstvo zdravotnictví na pondělní tiskové konferenci deklarovalo, že to do konce letošního roku lékárníci dělat nemusí a lék mohou pacientovi vydat. "Pokud mají jistotu, že lék odebírají od ověřeného distributora," řekl ministr Adam Vojtěch (za ANO). Výrobci ale mají být pokutováni za nenahrané kódy hned od počátku. "Jsem rád, že pan ministr pochopil a dal na vědomí veřejnosti, že směrnice není připravená," uvedl prezident ČLnK. Lékárníci namítají, že na ně stát klade čím dál víc povinností, které jim ale finančně nekompenzuje.

Městský soud v Praze musí neprodleně rozhodnout v případu pacientky, která se soudí s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) o úhradu léčebného konopí. Svým rozhodnutím to soudu uložil Ústavní soud, který ho zároveň vyzval, aby nepokračoval v průtazích řízení. "Městský soud v Praze za celý loňský rok, kdy k němu stěžovatelka podala druhou správní žalobu, vyřešil pouze otázku místní příslušnosti, řízení nařídil až poté, co se na něj obrátil Ústavní soud s žádostí o zprávu stavu řízení," uvedl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Případ se týká ženy, která trpí roztroušenou sklerózou, její stav je velmi vážný a je odkázána na péči jiných. Ačkoli vyzkoušela řadu léčebných prostředků, od bolesti jí ulevuje pouze léčebné konopí podávané formou inhalace. Tato léčba však není hrazena z veřejného zdravotního pojištění a pacientka na léčbu měsíčně vynakládá desítky tisíc korun z vlastních zdrojů.

V květnu 2016 žena požádala VZP, aby tuto léčba hradila, ta však žádost zamítla a spor řešil pražský městský soud, který rozhodnutí pojišťovny zrušil a věc jí vrátil k opětovnému posouzení. VZP žádost znovu zamítla a pacientka podala další žalobu k Městskému soudu v Praze. Poté, co se po celý rok 2018 v případu nic nedělo, podala také stížnost k Ústavnímu soudu. Léčebné konopí legislativa povolila v roce 2013, prvních několik let ale nebylo příliš dostupné. Nyní se mohou pacienti dostat díky lékařskému předpisu k levnějšímu českému a dražšímu zahraničnímu konopí. Podle dotazníku mezi lékaři, kteří konopí předepisují, asi 63 procent z těch, kdo léčbu ukončili, skončilo z finančních důvodů.