Zprávy | Z archivu rubriky


Mezi strukturálně postiženými regiony panují podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozdíly, je třeba zvolit individuální přístup. Babiš to uvedl při senátním veřejném slyšení k situaci v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Asi nejhůře je na tom podle premiéra Karlovarský kraj kvůli chybějící dálnici a s tím souvisejícímu nezájmu investorů, nejlépe Moravskoslezský. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) uvedla, že loni bylo ve vládním programu RE:START na hospodářskou přeměnu uvedených tří krajů k dispozici 12 miliard korun. Dalších šest miliard korun z unijních fondů bude poskytnuto na školství, zdravotnictví, životní prostředí a infrastruktury, uvedla Dostálová.

Samy regiony si podle ministryně musí určit strategické projekty, které povedou k reálné změně. "Určitě to nejsou rekonstrukce kapliček a místních komunikací, to musí být strategické projekty typu Karlovarský kraj - dálnice, vysoké školství, Ústecký kraj - boj s chudobou, boj s nepřizpůsobivými, abychom je lépe začleňovali do společnosti," řekla Dostálová. V případě Moravskoslezského kraje se už díky bezpočtu projektů z Ostravska stává metropolitní oblast. Karlovarský kraj podle Babiše dostal 629 milionů korun, Ústecký 1,52 miliardy a Moravskoslezský 1,76 miliardy korun v letech 2013 až 2017. Premiér dále uvedl, že se chystá zákon o zrušení investičních pobídek pro budování montoven, na kterých stát za 15 let vyplatil 50 miliard korun. Podporovat chce nyní investice s přidanou hodnotou.

Podle kritiků, mezi něž patřil i předseda Senátu a bývalý teplický primátor Jaroslav Kubera (ODS), ale samotné investice nic nevyřeší. Podle předsedy senátního výboru pro územní rozvoj Zbyňka Linharta (za STAN) se navzdory investicím nedaří vyrovnávat rozdíly mezi kraji. Nejproblematičtějším regionem je Ústecký kraj kvůli nejvyšší nezaměstnanosti, zadluženosti i poklesu hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele z 96 procent na 72 procent za uplynulých 23 let.

Přístavní a zároveň frontové východoukrajinské město Mariupol navštívil český ministr zahraničí Tomáš Petříček během posledního dne své návštěvy na Ukrajině. V doprovodu ukrajinského partnera Pavla Klimkina obhlédl kontrolní stanoviště u frontové linie mezi vládními vojsky a proruskými separatisty, vzdálené asi 25 kilometrů od ukrajinského přístavu Mauriopol u Azovského moře a 45 kilometrů od hranic s Ruskem. Přes kontrolní stanoviště přechází podle hlídkujících vojáků až 5000 civilistů denně, jde například o penzisty z povstalci ovládaných území, kteří si na ukrajinské straně vyzvedávají důchody, o cestující za příbuznými nebo o pracující dojíždějící do mariupolských podniků. "Linie dotyku je něco, co člověk z kanceláře asi nemůže pochopit," řekl Petříček novinářům. "Trpí tu nejvíce obyčejní lidé," upozornil a v této souvislosti přislíbil, že Česká republika by mohla rozšířit svou pomoc určenou dětem postižených konfliktem.

Během návštěvy Mariupolu, na kterou ukrajinská strana pozvala i šéfa dánské diplomacie Anderse Samuelsena, Petříček v souvislosti se situací na východě Ukrajiny apeloval na Rusko, aby začalo plnit své závazky z minských dohod o urovnání konfliktu mezi vládními vojsky a proruskými separatisty, který si od jara 2014 vyžádal přes 10.000 mrtvých. Cesta "dokládá jasnou podporu České republiky ukrajinskému lidu v jeho boji za nezávislost, suverenitu a územní celistvost," napsal český ministr na twitteru.

Hospodářská komora odmítá záměr mzdově zvýhodňovat pracovníky z Ukrajiny. Novinářům to řekl prezident komory Vladimír Dlouhý. Záměr podle něj odporuje principu rovných podmínek. Podle odborového předáka Josefa Středuly má mzdové kritérium naopak zabránit zneužívání ukrajinských pracovníků. V návrhu na zvýšení ročních kvót pro režim zrychleného přijímání kvalifikovaných pracovních sil z Ukrajiny se podle komory objevil návrh, aby ukrajinským pracovníkům byla povinně zaručena vyšší mzda než českým pracovníkům na stejných pozicích. Podle návrhu měli pracovníci z Ukrajiny dostávat 1,2násobku zaručené mzdy nebo mzdový medián v dané profesi. "Považuji to za tlak odborářů," dodal Dlouhý.

"Požadovali jsme zavedení vládou regulovaného režimu na zrychlené zaměstnávání pracovních sil z Ukrajiny, abychom pomohli zaměstnavatelům řešit akutní nedostatek pracovníků. S úmyslem mzdově zvýhodňovat tyto pracovníky před českými zaměstnanci ale nesouhlasíme, na pracovištích by měli mít zaměstnanci rovné podmínky bez ohledu na to, odkud pochází," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý. Například stavební a provozní elektrikář má zaručený příjem v 5. platové třídě 19.850 Kč, ukrajinský pracovník by měl ale podle komory nárok pobírat nejméně 23.820 Kč, tedy 1,2 násobek zaručené mzdy. Hospodářská komora dlouhodobě upozorňuje na to, že trh práce se nachází v situaci, která v historii ČR nemá obdoby. Firmám chybí reálně už 440.000 zaměstnanců.