Zprávy | Z archivu rubriky


Díky Inovační strategii ČR 2019-2030, kterou schválila vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), by se Česko mohlo zařadit mezi nejinovativnější země Evropy. Strategie obsahuje devět pilířů, na jejichž podobě panuje shoda napříč podnikatelskou, akademickou i vědeckou sférou. Na tiskové konferenci po zasedání RVVI to řekli předseda rady a premiér Andrej Babiš (ANO) a místopředseda RVVI Karel Havlíček. Nyní ČR ve výdajích na vědu mírně zaostává za evropským průměrem. Strategie klade důraz na financování a hodnocení výzkumu. Směřuje k cíli, aby Česko zvýšilo podíl výdajů na vědu a výzkum z HDP na 2,5 procenta k roku 2025 a na tři procenta v roce 2030.

Česko je nyní podle Karla Havlíčka velmi závislé na automobilovém průmyslu, který se v budoucnosti nebude zabývat pouze výrobou aut, ale také vytvářením řešení pro autonomní řízení automobilů. Dalším pilířem strategie je změna podpory patentové politiky, neboť ČR podle místopředsedy zaostává za nejvyspělejšími zeměmi světa v ochraně duševního vlastnictví. Bod týkající se digitalizace zčásti koresponduje s vládní strategií Digitální Česko. Podle Babiše má přispět k tomu, aby občané komunikovali se státem z domova či kanceláře a nemuseli chodit na úřady. Dokument se také zabývá podporou takzvaných inovačních řetězců, pokrývajících vše od základního výzkumu po výslednou inovaci a její návratnost zpět do vědy. Jeden z pilířů se zabývá též propagací země v zahraničí. Podle Havlíčka je nutné, aby ČR byla vnímána jako země technologických příležitostí a chytrých lidí.

Peněžité náhrady, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, zřejmě budou podléhat zdanění. Předpokládá to novela poslanců KSČM, kterou schválila Sněmovna. Pravice neprosadila návrh TOP 09 na zamítnutí sporné předlohy, která nyní poputuje k posouzení do Senátu. Zdanění náhrad patří k podmínkám komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Stát by měl náhrady danit podle schváleného znění novely od příštího roku. V dílčím hlasování Sněmovna zamítla návrh Marka Bendy (ODS) na další roční odklad účinnosti předlohy tak, aby ji mezitím mohl posoudit Ústavní soud. Kritici tvrdí, že zdanění náhrad je protiústavní i s ohledem na smlouvy, které v minulosti uzavřel stát s církvemi v souvislosti s majetkovým vypořádáním. Mluví o porušování právní jistoty i o krádeži.

Pro předlohu hlasovalo 106 ze 172 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci hnutí ANO, SPD, ČSSD a KSČM. Proti hlasovalo 56 poslanců z řad ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Očekává se, že Senát předlohu zamítne. Dolní komora by se jí v takovém případě zabývala znovu. Zastánci zdanění argumentují zejména údajným nadhodnocením finančních náhrad daných zákonem o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, jak byl schválen navzdory obstrukcím levice v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS). Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím podle zákona a následně uzavřených smluv posílá. Novela by nebyla účinná zpětně. Církve by podle předkladatelů musely nově zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů. Generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl vnímá schválení novely jako vítězství populismu nad zdravým rozumem.

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.