Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika si i v letošním roce udržela vysoké hodnocení schopnosti splácet své závazky, tzv. rating. Mezi zeměmi regionu je tak Česko nejlépe hodnocené a několik let se již pohybuje také nad průměrným ratingovým hodnocením členských zemí eurozóny. Vyplývá to z údajů ministerstva financí a vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Důvodem příznivého hodnocení je mimo jiné stav veřejných financí a ekonomický růst.

"Základním stavebním kamenem solidního ratingu je dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. Při současném nastavení měnové politiky by měl vládní dluh v poměru k HDP zvolna klesat. Důležitá je také makroekonomická a finanční stabilita. K lepšímu ratingu bude ale potřeba pokročit v přibližování ekonomické výkonnosti k vyspělejším zemím," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dodal, že ve střední a východní Evropě není země s vyšším kreditním ratingem, než má Česká republika. Stejné hodnocení má například Francie, Belgie či Velká Británie.

"Česká republika v letošním roce dosahuje svého vůbec nejlepšího hodnocení v historii země od roku 1993," uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Úvěrový rating je důležitý pro investory, protože jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Z celosvětového pohledu je ČR podle Kovandy stále dlužníkem druhé kategorie, když nedosahuje hodnocení zemí typu Německa, Nizozemska, Švýcarska nebo třeba Austrálie. "Veřejné finance ČR jsou ale v lepším stavu než veřejné finance většiny zemí, které vykazují lepší hodnocení. Ratingové agentury do hodnocení totiž promítají i jiné než ryze ekonomické aspekty, například kvalitu a stabilitu institucí nebo geopolitickou pozici," dodal Kovanda.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) chce v příštím roce při své plánované návštěvě Ukrajiny se svými protějšky mluvit o ukrajinském zákoně, který rozšiřuje řady válečných veteránů o někdejší příslušníky Ukrajinské povstalecké armády (UPA), ozbrojené složky Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) Stepana Bandery, lidově zvané banderovci. Petříček to uvedl na twitteru. Příslušníci UPA měli na svědomí také vyvražďování volyňských Čechů. Ukrajina se bude muset vypořádat s bolavými místy své historie, napsal Petříček. Uvedl také, že chce věc řešit osobně, ne něco vzkazovat přes média. Ministerstvo zahraničí ve vyjádření pro deník Právo uvedlo, že hodnotit nebo zkoumat historii je záležitostí historiků, nikoliv diplomatů.

Zákon, který rozšiřuje řady ukrajinských válečných veteránů o někdejší banderovce, nedávno podepsal ukrajinský prezident Petro Porošenko. Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Parlamentní listy následně uvedl, že by nebyl proti, aby se proti tomu Česko oficiálně ozvalo. Banderovce pokládá za válečné zločince, řekl také. Bandera za druhé světové války jako vůdce ukrajinských nacionalistů vyhlásil samostatný ukrajinský stát a spoléhal na podporu německého wehrmachtu. Byl ale zatčen gestapem a vězněn v koncentračních táborech. UPA mezitím na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. Po obratu ve válce se hlavním soupeřem UPA stala Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD. Bandera i za přispění Němců řídil z Berlína akce UPA, která bojovala se sovětským režimem v některých oblastech až do počátku 50. let. V říjnu 1959 Banderu v Mnichově zavraždil kyanidem sovětský agent.