Zprávy | Z archivu rubriky


Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok. Schválený schodek má proti letošku klesnout o deset miliard na 40 miliard korun. Pro rozpočet hlasovalo všech 108 poslanců, které mají ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti schválení rozpočtu. V dílčích hlasováních o návrzích na přesuny peněz uvnitř rozpočtu podpořila Sněmovna jen úpravy rozpočtového výboru a poslanců KSČM, jež menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD toleruje. Poslanci tak přidali 600 milionů korun pro obce na opravy a stavby škol a nájemních bytů, jak chtěla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM), a 327 milionů korun na investice v sociálních službách, jak chtěl Roman Onderka (ČSSD). Drtivou většinu poslaneckých pozměňovacích návrhů Sněmovna odmítla, schválila pouze návrhy dvou poslanců KSČM. Hana Aulická Jírovcová uspěla s návrhem přidat 200 milionů na sociální služby a Zdeněk Ondráček s přesunem 100 milionů korun na hasiče a policisty.

Rozpočet počítá s růstem ekonomiky o 3,1 procenta a průměrnou mírou inflace 2,3 procenta. Nezaměstnanost by měla stejně jako letos zůstat na 2,3 procenta. Vláda však v důvodové zprávě k rozpočtu poznamenává, že makroekonomický rámec pro sestavení rozpočtu zatěžují rizika, která vnímá jako vychýlení dolů. Vláda se zmiňuje například o sklonu k zavádění obchodních bariér v mezinárodním obchodu nebo o možných následcích brexitu. Na daňových příjmech chce vláda vybrat téměř 769 miliard korun, což je zhruba o 40 miliard korun víc, než očekává pro letošní rok. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl už v prvním čtení, že jde o rozpočet, který zlepší život občanům a pomůže i podnikatelům a živnostníkům. Dnes k rozpočtu nevystoupil.

Rozpočet čelil tradiční kritice opozice. Jan Skopeček (ODS) kritizoval rozpočet například za to, že tahá další peníze z kapes daňových poplatníků. Také navrhovaný schodek nemá podle něj v době růstu opodstatněni. "Byl by to dobrý rozpočet, kdyby za rok přišel konec světa," prohlásil předseda klubu TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Brněnská Masarykova univerzita vypraví v tuto zimu do Antarktidy dvě expedice. Vedle tradiční výpravy na základnu J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse vědci vyrazí i na Nelsonův ostrov, kde si univerzita pronajala stanici od Českého antarktického nadačního fondu. Expedice na základnu J. G. Mendela bude mít 13 členů. Účastnit se jí budou dva technici, lékař a deset vědců z různých oborů, například mikrobiologové, paleontolog či rostlinná fyzioložka. Výzkumníci vyrazí na cestu 4. ledna, kdy se letecky přesunou do chilského Punta Arenas. Odtud se pak letecky dostanou na ostrov krále Jiřího, kde přesednou na vojenskou loď Aquiles. Na ní se expedice co nejvíce přiblíží k základně, aby mohla poslední část přeletět vrtulníkem. Do Česka by se vědci měli vrátit v první polovině března.

Na Nelsonův ostrov v souostroví Jižních Shetland vyrazí šestičlenná výprava. Masarykova univerzita si na 99 let pronajala od Českého antarktického nadačního fondu tamní stanici, kterou založil cestovatel Jaroslav Pavlíček. "Naším úkolem bude připravit místo tak, aby v budoucnu bylo možné zahájit rekonstrukci stanice. Půjde především o úklid odpadu, který tam vyplavilo moře," uvedl Pavel Kapler, který výpravu povede. Odpadu je v místě odhadem šest metrů krychlových. Stanice by v budoucnu měla sloužit pro výzkum přímořské části Antarktidy a jako technicko-logistické zázemí pro stanici J. G. Mendela.