Zprávy | Z archivu rubriky


Brexit může snížit hrubý domácí produkt ČR až o 55 miliard korun, tedy 1,1 procenta. Rovněž bude mít vliv na propouštění zaměstnanců, o práci by jich v ČR mohlo přijít až 40.000. Brexit nejvíce dopadne na automobilový průmysl, výrobu elektroniky a strojů. Vyplývá to z analýzy, kterou představila Česká spořitelna. Česká ekonomika vyváží přímo do Velké Británie zboží v hodnotě 210 miliard Kč ročně, což je přibližně pět procent českého exportu, respektive čtyři procenta HDP. Přes další hlavní české obchodní partnery se vyváží do Británie zboží za 120 miliard korun. Celkové vývozy do Británie tak představují ročně přibližně 330 miliard korun. To je osm procent celkového vývozu ČR a sedm procent HDP. Velká Británie je pro ČR pátým největším obchodním partnerem za Německem, Slovenskem, Polskem a Francií. Nejvíce se z Česka přímo vyváží výrobky z automobilového průmyslu (ročně za 66 miliard Kč) a kancelářské stroje a počítače (ročně za 20 miliard Kč).

"Z hlediska rizika pro dané odvětví je zajímavé sledovat i koncentraci vývozů. Například přímý vývoz fotografických přístrojů do Británie představuje 62 procent vývozu fotografických přístrojů z ČR. V případě niklu to je 54 procent, cukrovinek 25 procent, hudebních nástrojů 13 procent a obuvi 12 procent," uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Ve výrobě podle něj přímé vývozy do Británie přesahují desetinu celkového exportu, což je 83 miliard korun. Je to díky vývozům hotových osobních aut, které jsou v Británii populární, a jež dosahují 49 miliard korun. Celkový dopad brexitu na ČR by pozitivně mohla ovlivnit schopnost najít jiné odbytiště, ale naopak negativně opatrnost při investicích a pokles důvěry. Celkový dopad této velmi tvrdé varianty brexitu by tak pro HDP znamenal pokles o 1,1 procenta.

Vláda bude smět využívat peníze z takzvaného Fondu privatizace ve státním rozpočtu, a to bez určení konkrétního účelu. Počítá s tím vládní novela zákona o zrušení Fondu národního majetku (FNM), kterou Sněmovna opakovaně schválila a přehlasovala veto Senátu, který ji zamítl. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidenta. Pro přehlasování senátního veta bylo zapotřebí nejméně 101 poslanců, pro předlohu jich hlasovalo 102. Vyslovili se pro ni poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve uvedla, že změna zákona má posílit roli Parlamentu při nakládání s veřejnými prostředky v řádu miliard korun ročně. Vláda podle ní chce, aby pravomoc k nakládání s penězi po zrušeném FNM přešla na Sněmovnu v rámci procesu schvalování státního rozpočtu. V nynější debatě ve Sněmovně mimo jiné odmítla, že by šlo o účetní trik pro vylepšení bilance státu. Uvedla také, že v případě nedostatku peněz na privatizačním účtu umožní novela naopak přesunout do něj peníze ze státního rozpočtu.

Opozice návrh kritizovala. Mikuláš Ferjenčík (Piráti) řekl, že ministerstva peníze spotřebují, a až přijde krize, nebude mít stát z čeho stavět dálnice nebo financovat důchodový účet. Fond privatizace fakticky tvoří zvláštní účty, na kterých jsou peníze převedené v roce 2006 ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo financí. Zároveň na účty plynou peníze z privatizace a dividendy hlavně od společností ČEZ nebo Českého aeroholdingu.

Fotografie Antonína Kratochvíla se v pražské Leica Gallery vydražily za 575.000 korun. Peníze budou použity na vznik filmu s názvem Můj otec Antonín Kratochvíl, který s fotografem a jeho synem Michaelem v současnosti připravuje režisérka Andrea Sedláčková. Nejdražší fotografií večera se stal portrét Davida Bowieho, který Kratochvíl pořídil v roce 1997 v New Yorku. Nový majitel ho získal za 67.000 korun. Z patnácti kusů nebyly vydraženy pouze dva snímky, které budou k dispozici pro další zájemce. Bowie měl podle Kratochvíla fotografie uložené ve svých složkách až do své smrti v roce 2016. K dalšímu společnému setkání již ale nikdy nedošlo. V nedávných dnech se režisérka Sedláčková společně z Kratochvílem i jeho synem Michaelem, který se věnuje stejnému povolání jako jeho otec, vrátila z Černobylu, kde se natáčely první části připravovaného filmu. "Antonína jsem chtěla točit, jak fotí, a když jsem se ho zeptala, kam chce jet fotit, tak řekl, že do Černobylu. Nejdříve jsem si myslela, že je to vtip," sdělila Sedláčková.

Kromě Ukrajiny mají tvůrci v plánu točit také ve Spojených státech a po českých lokacích, které jsou s Kratochvílem spojeny. Antonín Kratochvíl patří k nejzásadnějším českých fotografům. V osmnácti letech emigroval z Československa. Mládí v zahraničí zprvu strávil například v rakouském uprchlickém táboře, švédském kriminále či v Čadu jako bojovník v barvách francouzské cizinecké legie. V Amsterdamu vystudoval fotografii na prestižní Gerrit Rietveld Academie. Úspěch na něj čekal nakonec v Americe, odkud se vydal fotografovat válečné konflikty. Po téměř 20 letech se vrátil do vlasti, kde se poprvé setkal se synem Michaelem. Antonín Kratochvíl pracoval jako fotograf například pro The New York Times, Newsweek, Vogue či Rolling Stone.