Zprávy | Z archivu rubriky


Na trh se dostává nová poštovní známka s portrétem prezidenta druhé republiky a následně protektorátu Emila Háchy. Limitovanou edici 15.000 kusů sice vydala Česká pošta, ale nejde o její emisi. Je to takzvaná vlastní známka, kterou připravil a zaplatil jiný subjekt. Náklady na výrobu edice byly přibližně 400.000 korun, peníze mezi sebou vybrali příznivci Emila Háchy. Novinářům to řekl autor projektu a publicista Radek Gális. Hácha, považovaný za jednu z nejkontroverznějších a nejtragičtějších postav moderních českých dějin, byl dosud jediným československým či českým prezidentem, který známku neměl. Známka vychází v den 80. výročí Háchova zvolení prezidentem druhé republiky. Projekt musela schválit komise České pošty, která posuzovala, zda je motiv v souladu s českými zákony a zda nepodporuje zakázanou organizaci. Lidé mohou známku používat při posílání dopisů po území ČR.

Hácha, který pochází z Trhových Svinů na Českobudějovicku, kde zástupci města a autoři projektu známku představili, patří podle odborníků k nejopomíjenějším postavám českých dějin. Hácha se stal politikem až v šestašedesáti letech, před nástupem do nejvyšší ústavní funkce byl prezidentem Nejvyššího správního soudu a expertem na anglosaské právo, které přednášel na Univerzitě Karlově. V polovině března 1939 byl předvolán do Berlína na jednání s nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem a byl za použití hrubého nátlaku přinucen podepsat souhlas "s ochranou území Čech a Moravy Velkoněmeckou říší". Den po okupaci se pak stal Hácha státním prezidentem Protektorátu Čechy a Morava, tzv. nedílné součásti Velkoněmecké říše. Po osvobození v květnu 1945 strávil Hácha poslední dny života ve vězeňské nemocnici na Pankráci, kde 27. června 1945 zemřel. Přestože Hácha musel spolupracovat s nacistickým Německem a byl ve špatné zdravotní kondici, zachránil podle Gálise životy řady Čechů.

Změny v kategorizaci ambasád, jak o nich ve čtvrtek informovala některá média, souvisejí s rozpočtem, uvedl Černínský palác. Nejde o vyjádření priorit zahraniční politiky, brání se diplomacie vedená Tomášem Petříčkem (ČSSD) kritice prezidenta Miloše Zemana. Ministerstvo uvažuje o zrušení termínu "země s nejvyšší politickou důležitostí". Kategorizace vyjadřuje změnu v platových třídách vedoucích diplomatů, není to žádný politický signál z hlediska bilaterálních vztahů nebo priorit české zahraniční politiky, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. Informaci, že z takzvaných klíčových ambasád vypadlo Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán přijel do Prahy, kritizoval prezident Miloš Zeman. Uvedl, že se Orbánovi omluví. Prezident v pořadu televize Barrandov uvedl, že na plánované lednové schůzce ústavních činitelů navrhne zrušení Petříčkova rozhodnutí. Kritizoval také vyřazení Itálie ze seznamu top ambasád, vypuštění Ukrajiny a Turecka mu nevadí.

Ministerstvo také uvedlo, že v souladu se zadáním vlády má více zaměřit svoji pozornost na Afriku. Z úspor, které vzniknou snížením platů diplomatů, bude částečně financováno rozšíření sítě zastupitelských úřadů v zahraničí, například ambasáda v Mali.

Vedení sociální demokracie se postavilo proti výtkám prezidenta Miloše Zemana a komunistů na adresu ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD). Podle předsedy ČSSD, vicepremiéra Jana Hamáčka konstatovalo, že ministerstvo pod Petříčkovým vedením naplňuje dlouhodobou koncepci zahraniční politiky, hájí zájmy Česka a udržuje orientaci země. Už dříve Hamáček ČTK řekl, že kritiku Hradu pokládá za bouři ve sklenici vody. Komunistům se nelíbí postoj ministra zahraničí k rusko-ukrajinskému konfliktu v Azovském moři. Česká diplomacie je příliš podbízivá cizím zahraničním zájmům a zájem České republiky ji příliš nezajímá, uvedlo v prohlášení širší vedení KSČM. Hamáček zdůraznil, že právě na stanovisko KSČM sociální demokraté reagovali. "Z našeho pohledu by mělo platit to, co říkal i předseda vlády, že KSČM vládu toleruje, tudíž ale nebude mít vliv na její zahraniční politiku," řekl novinářům po jednání grémia.

Automobilky PSA Group a Toyota ukončily spekulace, co bude se společnou kolínskou automobilkou TPCA, kterou od ledna 2021 Toyota kompletně převezme. Toyota v ní bude dál vyrábět vozy pro obě společnosti. ČTK to sdělil mluvčí TPCA Tomáš Paroubek. Automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) je nyní společným závodem Toyoty a francouzské skupiny PSA. Ve francouzském tisku se před časem objevily informace o plánovaném ukončení spolupráce PSA a Toyoty ve výrobě malých vozů v jejich společném kolínském závodě. Žádná z firem je tehdy nepotvrdila. Mluvčí PSA tehdy v reakci jen sdělil, že původní dohoda o společném podniku v Kolíně podepsaná v lednu 2002 zahrnuje klauzuli, která umožňuje každému z partnerů přehodnotit své postavení v daném okamžiku. Klauzuli nyní zmínil i Paroubek. Podle něj se kolínská TPCA po převzetí Toyotou stane součástí společnosti Toyota Motor Europe (TME) a připojí se k dalším sedmi závodům, které firma provozuje v Evropě. PSA a Toyota se podle mluvčího rovněž dohodly, že PSA od konce roku 2019 rozšíří vozový park, který dodává Toyota na evropské trhy, o nový C-Van. PSA ho bude vyrábět ve Španělsku.

TPCA vyrábí malé vozy značky Peugeot, Citroën a Toyota. Kapacita závodu je 330.000 aut ročně, což je strop, kterého závod dosáhl v roce 2009. Ve společnosti pracuje zhruba 2700 lidí a firma je jedním z největších exportérů v České republice a zároveň největším zaměstnavatelem v kolínském regionu. Starosta Vít Rakušan (Změna pro Kolín) pokládá za důležité, že výroba v Kolíně bude, byť pod značkou Toyoty, pokračovat. Také odboráři to označili za dobrou zprávu.