Zprávy | Z archivu rubriky


Jednoznačným vítězem senátních voleb je ODS, úspěchem skončily také pro STAN. Velkým poraženým je naopak hnutí ANO a pokračuje propad ČSSD, uvedli politologové, které oslovila ČTK. Všímají si rovněž ztrát lidovců, pro stranu je to podle nich varování. Nízká volební účast je ve druhém kole senátních voleb dlouhodobým trendem, dodávají politologové.

Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu v Praze označil volby za jednoznačný triumf opozice. "Ale u ní se zase ukazuje, jak je roztříštěná. Kromě ODS, která získala zdaleka nejvíc mandátů, tam každý získal nějaké zastoupení," uvedl. Volby podle něj potvrdily velkou krizi tradiční levice v podobě porážek ČSSD a KSČM. Hnutí ANO je politické uskupení, které nemá voliče jednoznačně na své straně, míní Mrklas: "Jde ve šlépějích některých uskupení, která dřív dokázala vyhrávat parlamentní volby, ale ve všech ostatních utrpěla porážky, protože nezmobilizovala," dodal.

Všichni si všímají ztrát lidovců. "Pro výsledek KDU-ČSL je důležité to, že dva obhájené mandáty jsou v jejich tradičním baštách, tedy Zlín a Vsetín. Jinde ale neměli schopnost získat senátorské křeslo," řekl politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy. Mírným překvapením je podle něj možná to, že v Náchodě nezískal mandát předseda strany Pavel Bělobrádek. Prohrál s bývalým policejním prezidentem Martinem Červíčkem (ODS). Mlejnek upozornil, že Náchodsko je oblast, kde mívali lidovci dobré výsledky. Neuspěl ani bývalý ministr kultury Daniel Herman na Chrudimsku. "Pro KDU-ČSL to znamená výrazné varování, že musí něco změnit, protože voliče ztrácí a udržuje si je jen v tradičních moravských baštách," uvedl Mlejnek.

Vítězem letošních senátních se stala ODS. Z jedenácti jejích finalistů bylo zvoleno deset, bude tak mít 16 senátorů, stejně jako hnutí STAN (Starostové a nezávislí), které mělo šest úspěšných finalistů. V senátních volbách se obměňovala třetina horní komory, tedy 27 senátorů. Ve druhém kole přišlo k urnám kolem 16,5 procenta voličů.

KDU-ČSL bude mít díky dvěma úspěšným finalistům 15 senátorů. ČSSD získala jen jeden mandát ze 13 obhajovaných, a má 13 senátorů. Vládní hnutí ANO, které získalo také jen jednoho senátora z deseti finalistů, bude mít sedm křesel. Početně nejmenším zůstane Klub pro liberální demokracii - Senátor 21 s pěti členy. Rozložení sil v horní komoře ale bude ještě záviset na tom, zda se případně k některé z frakcí připojí úspěšní nezávislí kandidáti nebo zástupci menších stran.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) nebude mít poprvé od roku 1996 žádného zástupce v horní parlamentní komoře. Její kandidátka na Karvinsku, bývalá poslankyně Milada Halíková prohrála ve druhém kole senátních voleb na Karvinsku s bohumínským starostou Petrem Víchou (ČSSD). Ten se stal zároveň jediným kandidátem vládní ČSSD, který uspěl v letošních senátních volbách. "Je to vážná ztráta pro KSČM, ale věřím, že se s tím vypořádáme a že se v příštích volbách do horní komory parlamentu opět dostaneme," řekl ČTK místopředseda komunistů Stanislav Grospič.

Novým senátorem za Prahu 12 se stal někdejší diplomat a bývalý prezidentský kandidát Pavel Fischer, který se o místo v horní komoře ucházel jako nezávislý kandidát. V rozhovoru s ČTK po zvolení řekl, že počítá s kandidaturou na prezidentské křeslo i v dalších volbách, které budou za necelých pět let. Uspěl i další bývalý prezidentský kandidát Marek Hilšer. Senátorem se stal za Prahu dvě za vlastní hnutí nazvané Marek Hilšer do Senátu (MHS). Ve druhém kole porazil dosavadního senátora Libora Michálka (za Piráty), který tedy v horní parlamentní komoře končí. Už v prvním kole byl zvolen další prezidentský kandidát Jiří Drahoš na Praze 4. V Senátu zasedne například i ředitel zoo ve Droře Králové Přemysl Rabas. Ostravským senátorem bude nadále horolezec a podnikatel Leopold Sulovský (Ostravak). Do Senátu za Teplice se dostala i stálice české politické scény Jaroslav Kubera (ODS). "Samozřejmě to byla moje poslední kampaň, kterou bych nechtěl skončit v poli poražených," řekl ČTK s tím, že další obhajobu za šest let už neplánuje. Jednasedmdesátiletý Kubera je senátorem od roku 2000.

Senátní volby ukázaly, že ODS je silnou pravicovou alternativou vůči ANO, řekla místopředsedkyně strany Alexandra Udženija. Výsledky voleb byly pro ni příjemným překvapením, tak výrazný úspěch nečekala. Předseda strany Petr Fiala označil výsledek ODS za první vítězství strany po devíti letech. Přítomnost ODS v opozici vnímají voliči pozitivně, strana po letech propadu nabírá na síle, komentoval výsledky voleb předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Štěch už zřejmě po těchto volbách předsedou Senátu nezůstane, protože předsedu má zástupce nejsilnějšího senátorského klubu. Předseda ANO Andrej Babiš uvedl, že ANO dopadlo v senátních volbách mizerně, počítal s tím. Volební účast ukazuje názor lidí na Senát, je třeba jednokolový systém, soudí.

Předsedu Jana Hamáčka výsledky ČSSD v senátních volbách nepotěšily, získala jen jeden mandát. Pogratuloval ODS k vítězství. Volby, ve kterých ČSSD ztratila 12 mandátů, potvrdily podle Hamáčka, že politická realita se změnila a ČSSD už nemá pozici nejsilnější strany na levici. Věří, že pozice ČSSD se časem zlepší. Lidovci zůstali v senátních volbách za očekáváním, nepodařilo se jim obhájit tři dosavadní mandáty. V České televizi to řekl předseda strany Pavel Bělobrádek, který sám neuspěl ve volbách na Náchodsku. Gratuloval ODS, která volby vyhrála. Vládní ANO a ČSSD podle něj nijak výrazně neuspěly. Šéf TOP 09 Jiří Pospíšil je s výsledky voleb spokojen, voliči podle něj vyvážili vládu ANO. Strana získala jeden mandát, podpořila i Mikuláše Beka v Brně a Pavla Fischera v Praze. "Jakýkoliv zisk nového senátorského křesla je pro nás úspěch," uvedl Pospíšil. Piráti získali jednoho senátora - Lukáše Wagenknechta v Praze 8, další dva finalisté prohráli s bývalými prezidentskými kandidáty Fischerem a Hilšerem. Litují, že kandidáty lépe nerozmístili.

Katolického kněze Petra Piťhu, na něhož podala za jeho výroky o Istanbulské úmluvě trestní oznámení Česká ženská lobby (ČŽL), podpořil kardinál Dominik Duka. Podle biskupů staví úmluva muže a ženy proti sobě. O přijetí Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách by měli hlasovat poslanci. Podle průzkumu agentury EU pro základní práva zažilo někdy fyzické či sexuální násilí 32 procent Češek. "Každá desátá žena v ČR zažije za svůj život znásilnění. Každý rok 160.000 Češek kvůli násilí způsobeném partnerem či manželem musí vyhledat lékařskou pomoc," uvedla předsedkyně ČŽL Eliška Kodyšová. Podle ní by kněz měl spíš nabádat věřící k tomu, aby se k ženám chovali s respektem.

Piťha se ve svém svatováclavském kázání proti přijetí úmluvy důrazně postavil. Podle něj by v Česku vedla k přijetí "dokonale zvrácených zákonů" proti tradiční rodině. Věřícím mimo jiné řekl, že jejich rodiny za názor, že muž a žena nejsou totéž, budou roztrženy, vezmou jim děti, za jakýkoliv nesouhlas bude deportace do "pracovně výchovných táborů vyhlazovacího charakteru", homosexuálové budou prohlášeni za nadřazenou vládnoucí třídu, děti si budou moci zvolit pohlaví a rodiče jim ani nebudou moci dát jméno.

Dopady úmluvy se snažil objasnit Úřad vlády. Připravil seznam, kde vedle sebe postavil "mýty a fakta". V něm uvedl, že úmluva nemá smazat biologické rozdíly mezi muži a ženami, ale ty společenské. Nechrání jen ženy, vyzývá i k ochraně mužů či seniorů. Nemá zakázat Velikonoce, ale odstraňovat předsudky o podřízenosti žen. O volbě pohlaví dětmi se text nezmiňuje, ve školkách by se ale měly učit o rovnosti, lidské důstojnosti a nenásilném řešení sporů, stojí v seznamu. Úmluva začala platit v roce 2014. Připojily se k ní dvě desítky zemí.