Zprávy | Z archivu rubriky


Probační a mediační služba minulý týden v tichosti spustila ostrý provoz elektronických náramků pro domácí vězně. Zařízení zatím kontroluje přes třicítku odsouzených. ČTK to řekl zdroj z probační služby s tím, že po chybách, které zařízení vykazovalo při předchozích testováních, nyní náramky v pořádku fungují. Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let, pět předchozích tendrů vypsaných na dodání náramků skončilo neúspěšně. Z šestého vzešel vítězný uchazeč, společnost SuperCom, s nímž Probační a mediační služba podepsala smlouvu loni v září. Za pořízení technologie a za šestiletý provoz monitorovacího centra zaplatilo ministerstvo spravedlnosti 93 milionů korun.

Následné testování však ukázalo, že zařízení vyvinuté izraelskou firmou nepracuje bezchybně. Podle informací ČTK například hlásilo, že se monitorovaný člověk pohybuje mimo vymezený koridor, i v případech, kdy to nebyla pravda. Proto se testy protáhly a termín definitivního zprovoznění náramků se z původně plánovaného přelomu letošního února a března několikrát posunul. Náramky mají zajistit provádění trestu domácího vězení, které trestní zákoník zavedl už v roce 2010 a které se prozatím v praxi využívá jen minimálně. Monitoring nahradí dosavadní namátkové kontroly domácích vězňů, které mají na starosti probační úředníci. Má tak přesvědčit soudce, že ukládání tohoto alternativního trestu je smysluplné a bezpečné. Zařízení by také mělo ohlídat některé obviněné, kteří by jinak skončili ve vazební cele. Trest domácího vězení může soud uložit až na dva roky, a to pachatelům všech nedbalostních trestných činů a těch úmyslných činů, u nichž horní hranice trestní sazby nepřevyšuje pět let.

Schůzkami s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem vyvrcholila třídenní oficiální návštěva prezidenta Miloše Zemana ve spolkové republice. S oběma politiky se bavil především o ekonomice, migrace byla jen okrajovým tématem. Celou cestu považuje Zeman za velmi úspěšnou. S Merkelovou, která kdysi studovala v Česku, se shodl mimo jiné na odmítavém postoji k protekcionistické politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vzájemné hospodářské vztahy označil za velmi dobré. Poznamenal také, že je pro zrušení sankcí vůči Íránu. Opakovaně během své návštěvy Zeman vyjádřil obavu z další hospodářské krize. "Mimochodem, mám obavu, že přijde nová světová hospodářská krize, protože jakákoliv světová hospodářská krize je způsobena blbostí politiků a blbostí bankéřů," řekl ve čtvrtek Zeman zástupcům německých firem, které investují v Česku.

S německým prezidentem Steinmeierem, který ho před zámkem Bellevue přivítal s vojenskými poctami, diskutoval Zeman také o ekonomice a zároveň o situaci v Evropské unii nebo česko-německých vztazích. Spolkový prezident na úvod společného jednání poznamenal, že Česko a Německo společně nesou zodpovědnost za překonání evropské krize a za to, aby Evropa nebyla znovu rozdělena na Východ a Západ. Zeman pak v debatě znovu odmítl zabývat se otázkou válečných reparací, o nichž nyní mluví Polsko, a podotkl, že se minulost má ponechat historikům.

Snaha Evropské unie o jednání s Egyptem je pozitivní a Brusel by se měl pokusit kvůli migraci uzavřít dohody s dalšími severoafrickými státy. Novinářům to na závěr druhého dne neformálního summitu v Salcburku řekl premiér Andrej Babiš. Podle něj se evropští lídři shodli na tom, že počet přistěhovalců lze dále snižovat především posílením ochrany vnějších hranic a spoluprací s mimoevropskými státy. Hlavy států a šéfové vlád se zabývali bezpečnostními tématy, jako je posilování přeshraniční spolupráce policie a justice, ochrany vnějších hranic a kybernetickými hrozbami. Podle Babiše byl výsledek pozitivnější než ve středu, kdy se objevily spory kolem přerozdělování migrantů a možných finančních kompenzací pro přetížené země. Lídři se podle něj shodli na potřebě chránit hranice unie prostřednictvím spolupráce se severoafrickými státy a prostřednictvím boje proti námořním pašerákům lidí.

Český premiér během jednání vznesl otázku, na co budou vyčleněny nové posily evropské pohraniční agentury Frontex, jejíž výrazné rozšíření ze stovek lidí na 10.000 navrhl šéf Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker. Odpověď prý nedostal a v říjnu hodlá navštívit přímo vedení agentury a probrat možnosti její další práce. Těžiště činnosti Frontexu by podle Babišových představ mělo spočívat v navracení přistěhovalců do zemí jejich původu či tranzitních států.