Zprávy | Z archivu rubriky


Zavedení kvót pro ekonomické migranty má umožnit novela cizineckého zákona, kterou v úvodním kole projednávání podpořila Sněmovna. Před dalším schvalováním normu projednají sněmovní výbory bezpečnostní a zahraniční. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) zopakoval, že chce v novele zkrátit na půl roku řízení o odnětí povolení k pobytu pro cizince, kteří by byli v Česku třikrát odsouzeni za úmyslný trestný čin. Hamáček již dříve uvedl, že v současnosti toto řízení trvá dva roky i déle. V uplynulých dvou letech bylo podle ministra takových řízení vždy kolem 400.

Předmětem debat poslanců bude plánovaná povinnost cizinců, kteří do Česka přicestují kvůli práci či studiu, absolvovat do roka od příjezdu integrační kurz. "Nevíme, proč dělat školení z hygienických návyků pro lidi z našeho civilizačního okruhu," namítl Marek Benda (ODS). Podle něj by bylo zbytečným vyhazováním peněz říkat například Američanům, "že se jí vidličkou a nožem a že se ženy pouštějí do dveří". Kvóty pro ekonomické migranty by měly stanovit maximální počet žádostí o pobytová oprávnění za účelem zaměstnání, které by české ambasády směly v nejbližším roce přijmout. Případné zavedení kvót vláda zdůvodňuje přetížeností zastupitelských úřadů, které povolení vyřizují. Za uplynulé roky se počet žádostí o pracovní pobyty ztrojnásobil. V roce 2014 jich bylo zhruba 3000, předloni více než 9000 podaných. Za první tři čtvrtletí loňského roku už bylo žádostí 13.500.

V trestním zákoníku zřejmě přibude nový čin maření spravedlnosti, jenž míří na předkládání falešných nebo pozměněných důkazů a také na navádění ke křivému obvinění nebo výpovědi. Sněmovna jej ale ve vládní novele, kterou schválila, zpřesnila a zmírnila. Kritici v čele s Markem Bendou (ODS) neprosadili úplné vypuštění zaváděného činu z předlohy. Norma nyní zamíří k posouzení senátorům. Maření spravedlnosti se podle sněmovních úprav, jak je prosadila Helena Válková (ANO), výslovně omezí na věcné a listinné důkazy, které by navíc musely mít podstatný význam pro rozhodnutí soudu. Pachatelé by také mohli využít účinné lítosti. Dolní komora navíc na návrh Jana Chvojky (ČSSD) vyřadila tento čin ze zvlášť závažných. Nebude tedy možné kvůli němu nasazovat odposlechy. Sněmovna vypustila i trestnost svádění k tomuto činu.

Podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) by norma, jak ji poslanci schválili, tedy bez svádění k maření spravedlnosti, neměla mít dopad na advokáty. "Báli se, že advokát dá někomu právní radu a posléze za to bude stíhán. Takovou obavu já osobně nemám, byť chápu ty důvody, které tam zaznívaly," řekl Kněžínek novinářům k výhradám advokátů. Dodal, že potom, co se ukáže, jak novinka funguje, je možné debatu o svádění znovu otevřít. Předpokládá, že senátoři bez nejkontroverznější části návrh přijmou.

Organizace Transparency International ČR (TI) odeslala druhý podnět týkající se možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Tentokrát putuje k Evropské komisi. Premiér je podle TI v podezření, že přes svěřenské fondy může nadále ovládat holding Agrofert, který čerpá významný objem dotací z fondů Evropské unie. Evropská komise podle TI musí vazby premiéra na Agrofert prošetřit. Babiš ve vyjádření pro ČTK označil obvinění TI za nesmysl. Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky je současná situace zcela v pořádku podle českého práva. Druhý podnět TI se týká podezření na porušení unijních předpisů, podle kterých se osoby podílející se na plnění rozpočtu mají zdržet jakéhokoli jednání, které může uvést jejich zájmy do střetu s finančními zájmy EU. Podle TI je ohroženo nestranné rozhodování o přidělení peněz EU na národní úrovni. Nelze vyloučit střet zájmů v minulosti, kdy byl Babiš ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) ministrem financí, a ani teď, kdy je premiérem.

Babiš připomněl, že Agrofert vložil do svěřenských fondů. "TI nemá žádné důkazy, že bych jakkoli firmu ovlivňoval, protože je ani mít nemůže, nic takového se neděje. Respektuji zákony a své bývalé firmě se nevěnuji. Nemám na to ani čas. Pan (ředitel TI ČR David) Ondráčka říká tyto nesmysly proti mně dlouhodobě. Stal se tak součástí politického boje," napsal premiér ČTK.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun. To je o deset miliard méně, než původně plánovalo ministerstvo financí. Na tiskové konferenci po jednání vlády, kterého se účastnil i prezident Miloš Zeman, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Prioritami rozpočtu jsou investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě. Schodek rozpočtu podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) představuje 0,7 procenta hrubého domácího produktu. "Veřejné finance jako celek jsou v přebytku 1,6 procenta HDP a příští rok to odhadujeme na jedno procento," řekla.

Výdaje na důchody se v návrhu zvyšují kvůli schválené valorizaci o 37,8 miliardy korun. Na školství putuje navíc 28,6 miliardy korun a na dopravní infrastrukturu téměř o 11 miliard více. Investice vlády by měly podle ministerstva stoupnout o 21 miliard korun na 79,6 miliardy korun. Návrh rozpočtu obsahuje také rušení neobsazených míst na ministerstvech, na které úřady dostávají peníze. MF navrhlo zrušit zhruba 1300 míst, což by mělo přinést úsporu kolem 3,4 miliardy korun. Opozice návrhu vyčítá nízký podíl investic a vysoký deficit v době hospodářského růstu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce o podpoře návrhu rozpočtu jednat ve Sněmovně se všemi stranami. Prezident Miloš Zeman vládě slíbil, že návrh rozpočtu ve Sněmovně podpoří. V návrhu rozpočtu kritizoval výdaje na inkluzi ve školství. Doporučil také ministrům, aby hledali úspory u vyplácení podpory pro obnovitelné zdroje, u rušení agend úředníků nebo u podpory neziskových organizací. Zeman uvítal, že ministerstvo financí navrhlo deficit o deset miliard korun nižší, než předpokládal původní plán.