Zprávy | Z archivu rubriky


V Česku pracuje podle České lékařské komory (ČLK) přes 400 lékařů z ciziny bez jazykových a odborných potřebných zkoušek, z nich 145 díky takzvanému projektu Ukrajina. Odvolává se na seznam, který dostala od ministerstva zdravotnictví. Projekt Ukrajina, který příchod lékařů usnadňuje, slíbil premiér Andrej Babiš (ANO) v dubnu ukončit poté, co ho kritizovaly komory lékařů, stomatologů a lékárníků. Ředitelé krajských nemocnic a Asociace krajů si ale prosadili jeho pokračování. V jeho rámci si totiž již nyní vybírají lékaře na místa, kde je potřebují. Krajské nemocnice jsou nejčastějším cílem lékařů z Ukrajiny a dalších zemí mimo EU. "Ze zákona je každý lékař bez aprobační zkoušky považován za medika a musí pracovat pod přímým dohledem dalšího lékaře, který má na starosti jen jeho. Skutečnost je taková, že jsou zneužívaní jako levná pracovní síla a pracují zcela bez dozoru," řekl prezident komory Milan Kubek. Projekt Ukrajina byl původně spuštěn minsiterstvem průmyslu a obchodu.

Lékaři ze třetích zemí musí podle současné legislativy složit jazykovou zkoušku a odborné zkoušky v češtině. České vysoké školy také musejí ověřit jejich vysokoškolský diplom, podle Kubka byly zachyceny z Ukrajiny i falešné. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v minulosti uvedl, že dá lékařům, kteří už v Česku jsou, rok na dodělání zkoušek. Podle něj jsou organizované i nábory přímo na Ukrajině. Současná úspěšnost je kolem deseti až 15 procent. Podle Kubka se povinnost přihlásit se ke zkoušce často obchází.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí na 31.851 korun. Nikdy předtím nebyla výš. Lidé na výplatních páskách měli o 8,6 procenta více než před rokem. Vzhledem k 2,3procentnímu růstu cen jim mzdy reálně stouply o 6,2 procenta. Výrazně rostly výdělky v oborech, kde dominuje stát - v kultuře, školství a zdravotnictví. Průměrná mzda roste v Česku v meziročním srovnání nepřetržitě od začátku roku 2014, hlavně díky dobrému vývoji ekonomiky a tlaku na růst mezd v důsledku nedostatku lidí na trhu práce. Obecně však platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd vzrostl o 9,4 procenta na 27.236 korun. Polovina lidí tedy bere méně než tuto částku, polovina více. Podle analytika Raiffeisenbank Františka Táborského je růst mediánu nejrychlejší od roku 2008. V praxi to znamená, že zaměstnancům s nižšími příjmy rostou mzdy rychleji než těm s vyššími.

"Mzdy v ČR ve druhém letošním čtvrtletí překonaly očekávání trhu. Do konce letošního roku bude ale tento rekord opět překonán. V posledním letošním čtvrtletí by průměrná měsíční mzda měla přesáhnout úroveň 34 tisíc korun," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda. Podle analytika ING Bank Jakuba Seidlera mzdy příští rok porostou o šest až sedm procent. Nejvyšší průměrná mzda je tradičně v Praze, kde ve druhém čtvrtletí dosáhla 39.688 korun. Představuje to meziroční přírůstek o 6,9 procenta, který je ale nejnižší ze všech regionů v ČR.