Zprávy | Z archivu rubriky


V demonstraci proti premiéru Andreji Babišovi (ANO) a jeho vládnímu hnutí se proměnil dopolední pietní akt před budovou Českého rozhlasu k připomenutí obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, od které dnes uplynulo 50 let. Babiš za hlasitého pískotu mluvil o tom, že svoboda v Česku není ohrožena. Každý si může říkat, co chce, založit stranu nebo hnutí a cokoliv kritizovat. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) odsoudil útoky na veřejnoprávní média a zdůraznil nutnost jejich ochrany. Mluvil o ohrožení společnosti záplavou informací. Na příkladu srpna 1968 ilustroval klíčovou roli veřejnoprávních médií pro objektivní informování občanů. Pokusy o diskreditaci České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře jsou podle něj nepřijatelné.

Andreje Babiše před Českým rozhlasem vypískalo několik stovek lidí už při příchodu. Poukazovali na jeho údajnou spolupráci s komunistickou Státní bezpečností. Projevy nesouhlasu doprovázely i proslov šéfa Sněmovny Radka Vondráčka (ANO). Ten si postěžoval, že si lidé pietu pletou s demonstrací. Některé z transparentů kritizovaly i prezidenta Miloše Zemana, mimo jiné za rozhodnutí výročí nekomentovat. Vyjádření naopak chystá slovenský prezident Andrej Kiska, jeho proslov večer odvysílá i ČT.

Srpnové události roku 1968 připomíná v celé republice řada pietních a vzpomínkových akcí, výstav či koncertů, věnují se jim i zahraniční politici a média. Zmínky o 50. výročí srpna 1968 se dostaly do řady světových listů, například na titulní stránku The New York Times (NYT), který uvádí, že pro miliony Čechů a Slováků byl přechod od naděje k beznaději po srpnové invazi "stejně rychlý, jako byl šokující". Ze zahraničních politiků připomněl výročí například předseda Evropské rady Donald Tusk, podle kterého invaze zlikvidovala pražské jaro, ale touha po svobodě a demokracii přežila a je jádrem toho, co dnes spojuje Evropu. Události srpna 1968 připomněli také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker či šéf Evropského parlamentu Antonio Tajani.

Pražské jaro bylo první z "barevných převratů" zosnovaných Spojenými státy, a vstup vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 jen reagoval na lynčování komunistů a další zvěrstva a odehrál se na žádost Alexandra Dubčeka, tvrdí se v článku, který dnes otiskl ruský list Izvestija. "Měl Sovětský svaz jinou možnost? Vždyť rozhodnutí o vstupu vojsk se přijímalo na pozadí masového trestání komunistů v ČSSR: lidi prostě chytali na ulici a lynčovali. Tato zvěrstva dobře zorganizovaného davu bylo nezbytné zastavit. A to také udělala vojska zemí Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968," uvádí politolog Alexandr Vedrussov. List Izvestija článek doprovodil slovy, že názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce. Vedrussov podle dostupných údajů působil jako asistent komunistického poslance, anebo vystupoval ve jménu Stalinova protikorupčního výboru. Nyní se tituluje jako ředitel analytického centra StrategPro.

V ruských médiích zaznívá i liberálnější pohled na 50. výročí vstupu vojsk Sovětského svazu a jeho spojenců do tehdejšího Československa. Například deník Kommersant připravil interaktivní přílohu, připomínající demokratické přeměny za pražského jara a podrobně rekapitulující invazi dobovými snímky, dokumenty a vzpomínkami z obou stran. Liberální média - listy Vedomosti či Gazeta.ru - se také pozastavují nad průzkumy veřejného mínění, podle kterých sovětský zásah dvakrát více Rusů schvaluje než odsuzuje - a to podle komentátorů spíše vypovídá o stavu současného Ruska, než o minulých událostech. "Pokud v 80. letech považovalo sovětskou operaci proti Československu za nezbytnou většina obyvatel Sovětského svazu, tak teď je to jen třetina z těch Rusů, kteří o ní vědí. To je jasný pokrok. Ale i tak je to hodně. Vypovídá to ale o tom, že debata o roku 1968 a Československu je ve skutečnosti o současném Rusku. Pro ty, kdo je vidí jako agresivní impérium, je vstup vojsk triumfem SSSR a pomocí Čechům. Pro ty, jimž je cizí imperiální třeštění a agrese, je to strašné neštěstí pro obě země. A na tom, jaké stanovisko převládne ve společnosti, závisí její budoucnost. Tento spor ještě neskončil," napsala Gazeta.ru.