Zprávy | Z archivu rubriky


Počet uložených peněžitých trestů se za poslední dva roky více než zdvojnásobil. Loni soudy tento druh sankce použily jako hlavní či vedlejší trest v 8065 případech, zatímco v roce 2015 bylo stejných rozhodnutí 3629. Vyplývá to ze statistik ministerstva spravedlnosti, o kterých v Praze informovaly Nejvyšší soud (NS) a Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Obě instituce v posledním roce pořádaly semináře určené pro soudce, státní zástupce či policisty, kde vysvětlovaly okolnosti ukládání peněžitých trestů. Upozorňovaly například, že v Česku dlouhodobě peněžité tresty tvořily zhruba čtyři procenta všech sankcí, zatímco například v Německu jde o 85 procent. Například nizozemská legislativa pak finanční sankci upřednostňuje před odnětím svobody ve všech případech, dokonce i když pachateli hrozí doživotí.

Předseda NS Pavel Šámal a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman představili novelu trestních předpisů, která by měla ukládání peněžitých trestů usnadnit. "Chceme zakotvit, že u majetkových trestných činů se musí prioritně uvažovat o peněžitém trestu a už v přípravném řízení musí být zjišťovány majetkové a osobní poměry pachatele," uvedl Šámal. Do zákona by mělo také přibýt ustanovení, podle kterého by se nesplacené části peněžitého trestu daly jednoduše přeměnit na vězení. Snahy o ukládání peněžitých trestů a odklonů podle obou institucí souvisí mimo jiné s obsazeností věznic, kterým by mohly ulevit.

Pokud členské země Evropské unie bezodkladně neodstraní své nedostatky v ochraně čistého ovzduší, nebude Evropská komise váhat s právními kroky vůči nim. Novinářům to po jednání s představiteli ministerstev životního prostředí devíti států, včetně České republiky, řekl komisař pro životní prostředí Karmenu Vella. Pozváni byli nejen zástupci ČR, ale také Německa, Španělska, Francie, Itálie, Maďarska, Rumunska, Slovenska a Británie. Na limity nedosáhlo celkem 18 zemí. Komise chce podle Velly s devítkou zemí spolupracovat a pomoci jim splnit limity, které se samy zavázaly dodržovat a kterých měly dosáhnout v letech 2005 a 2010. Limity se týkají klíčových znečišťujících látek, jako je oxid dusičitý (NO2) či prachové částice.

V Česku jsou místně - a to jen na třech místech v zemi - překračovány denní limity pro koncentrace oxidu dusíku, který pochází nejčastěji z automobilové dopravy a velké energetiky, a limity na koncentrace prachových částic, které v ČR do ovzduší vypouštějí nejvíce lokální topeniště. Náměstek českého ministra životního prostředí Vladislav Smrž připomněl, že Česko bude investovat devět miliard korun do výměny 80.000 až 100.000 kotlů na moderní. "My potřebujeme komisi v tom, aby přestala extenzivně vykládat například směrnici EIA (o posuzování vlivu na životní prostředí), aby nám to nekomplikovalo výstavbu významných obchvatů ,jako je Praha, Frýdek-Místek, Brno. A mohli jsme také stavět železnice.

Češi unesení v Libanonu nemají nárok na odškodné 40 milionů korun. Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu, v níž tvrdili, že stát v jejich případu selhal a mohl únosu zabránit. Soudkyně Edita Votočková uvedla, že v jejich případu neshledala žádné pochybení státních orgánů. Celé jednání trvalo zhruba půl hodiny. Rozsudek není pravomocný, lze se proti němu odvolat. Žalobu k soudu podali čtyři z pěti unesených Čechů - advokát Jan Švarc, překladatel Adam Homsi a novináři Miroslav Dobeš a Pavel Kofroň, kteří v Libanonu zmizeli v roce 2015. V zajetí byli 199 dní. Žalobu podali poté, co neuspěli u ministerstev financí, spravedlnosti, vnitra a obrany s žádostí o odškodnění.

V minulosti muži uvedli, že civilní rozvědka měla informaci, že se plánuje odveta za zatčení libanonského agenta Alího Fajáda, o jehož vydání požádaly Česko Spojené státy. V den jejich návratu do vlasti byl z české vazby Fajád propuštěn. Tehdejší ministr obrany Martin Stropnický (ANO) krátce poté médiím potvrdil, že podmínkou propuštění pěti unesených bylo to, aby Česko Fajáda nevydalo do USA. Státy chtěly Fajáda získat kvůli podezření, že spolupracoval s teroristy. Rozhodnutí nevydat Fajáda ostře kritizovalo americké velvyslanectví v Praze. Později se také objevila informace, že Fajáda ve vězení navštívil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Únos Čechů prověřovala také tuzemská policie, která případ odložila. Švarc ale míní, že nemohla na nic přijít, protože narazila na zeď mlčení. Odškodnění po státu z unesených nepožaduje jen vojenský zpravodajec Martin Psík.