Zprávy | Z archivu rubriky


Kandidaturu na ministerstvo vnitra podalo 18 uchazečů o účast v prezidentských volbách. Číslo se může ještě zvýšit. ČTK to řekla Klára Pěknicová z tiskového oddělení ministerstva vnitra. Část z uchazečů podle dostupných informací nesplňuje zákonné požadavky. Nominační lhůta skončila v 16:00. Mezi poslední přihlášené patřil bývalý premiér Mirek Topolánek. O tom, kteří adepti splnili zákonné podmínky a budou do voleb připuštěni, rozhodne vnitro 24. listopadu. Tři uchazeči mají podporu senátorů, čtyři poslanců a pět odevzdalo přihlášku s podporou občanských podpisů, dva z těchto pěti ale zjevně podle vnitra nesplnili zákonný požadavek. Šest přihlášek do voleb nedoplňují podpisy politiků ani občanů. Svého kandidáta oproti předchozí volbě nepostavila žádná z velkých politických stran. Volby se budou konat 12. a 13. ledna, druhé kolo o 14 dnů později.

Více než 50.000 podpisů od občanů odevzdali prezident Miloš Zeman, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a textař a podnikatel Michal Horáček. Více než deset senátorských nebo 20 poslaneckých podpisů mají bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (za Realisty), hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig, bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, lékař a aktivista Marek Hilšer a bývalý premiér a někdejší předseda ODS Mirek Topolánek. Ten se rozhodl kandidovat na poslední chvíli.

Topolánek na úterní tiskové konferenci řekl, že ho motivovaly ke kandidatuře na prezidenta kroky současné hlavy státu Miloše Zemana, se kterými nesouhlasí. Chce být prezidentem, který bude sjednocovat a bude respektovat pravidla. Vyloučil také možnost amnestie pro svého někdejšího blízkého spolupracovníka Marka Dalíka, který byl odsouzen za podvod. Topolánek v souvislosti se svou kandidaturou přeruší činnost ve firmách, které jsou součástí Energetického a průmyslového holdingu.

Kvůli nedostatku peněz v programu záchrany památek se jejich opravy protahují a prodražují. Za čtyři roky ministerstvo kultury na program vynaložilo 648 milionů korun, pro uspokojení všech žadatelů chybělo v rozpočtu dalších 1,8 miliardy korun. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle kontrolorů programu také chybí měřitelné cíle, aby ministerstvo mohlo vyhodnotit jeho přínos. Ministerstvo kultury nezná dotační program, který by dal peníze všem žadatelům, opravy podle něj mohou prodloužit objevy uměleckých prvků.

Program záchrany architektonického dědictví má financovat opravy hradů, zámků, klášterů nebo paláců. V letech 2013 až 2016 ministerstvo v programu podpořilo 915 akcí na opravu památek. "Ročně ale získala podporu nanejvýš třetina žadatelů," napsal kontrolní úřad. Ministerstvo kultury uvedlo, že by jistě bylo dobré uspokojit všechny žadatele o dotace. "Ovšem o takovém dotačním programu, a to ať již z českých, nebo evropských peněz, jsme ještě neslyšeli...." doplnila mluvčí ministerstva Simona Cigánková. Opravy někdy trvají i víc než 15 let, protože kvůli nedostatku peněz se projekty rozdělují na dílčí akce, uvedl NKÚ. Rostou tak i vedlejší náklady například na vybavení stavenišť nebo na údržbu památek. "Například u opravy fasády kostela Proměnění Páně na hoře Tábor narostly vedlejší náklady o více než 1,6 milionu korun, což bylo 23 procent z celkových nákladů na opravu v letech 2009 až 2015," uvedl kontrolní úřad.