Zprávy | Z archivu rubriky


V Česku by za pár let podle představ menšinového kabinetu mohl po důchodové reformě vzniknout státní důchodový úřad. Po jednání tripartity to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj je důchodová reforma "stěžejní projekt" jeho vlády, který by chtěla za případné čtyři roky vládnutí stihnout. Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která vybírá i odvody. Samostatný důchodový účet ale neexistuje, je součástí rozpočtu. Vláda plánuje oddělení oddělení konta od státní pokladny. Z popisu reformy v původním návrhu programového prohlášení vyplynulo, že by důchodový účet a odvedené pojistné mohla spravovat veřejná instituce. Vyplácela by z něj penze. Vláda současně slibuje snížení odvodů a daní. Zamýšlená reforma vychází z návrhů profesora Jaroslava Vostatka ze soukromé Vysoké školy finanční a správní, který byl členem důchodové komise za minulé vlády. Navrhoval, aby se penze skládala ze solidárního rovného důchodu od státu a ze zásluhového důchodu podle odvodů. Upravit se pak mělo sociální pojistné i daně. Pravicové strany záměr kritizovaly, podle nich měl vést ke snížení penzí a výdajů na ně. Záměry se nelíbí ani ČSSD či odborům. Odboráři zamýšlené změny v důchodech chválí. Jsou ale proti snižování odvodů. Podle nich by se tak na penze mohlo vybrat o desítky miliard méně.

Ministerstvo financí zveřejnilo na svých internetových stránkách tři odstavce závěrů z padesátistránkové zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o vyšetřování farmy Čapí hnízdo. OLAF v závěrech vyzývá k vynětí farmy z projektů dotovaných Evropskou unií. Píše také o nesrovnalostech v projektu Čapího hnízda. Farma je mezi majetkem, který premiér Andrej Babiš (ANO) loni převedl do svěřenského fondu. Ministerstvo závěry ze zprávy OLAF zveřejnilo na základě požadavků, se kterými se na něj obrátili lidé podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Nevyhovělo ale žádosti o zveřejnění celé zprávy, protože by to podle jeho názoru mohlo ohrozit trestní řízení kolem financování Čapího hnízda. Přístup ke zprávě OLAF budou mít od pátku členové imunitního výboru Sněmovny, uvedl na twitteru předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Neznamená to podle něj však možnost zprávu zveřejnit.

Místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka označil zveřejnění závěrů za nedostatečné, trvá na publikaci celé zprávy OLAF. "MF tímto postupem bohužel jen zvyšuje podezření, že tento projekt není v pořádku!," uvedl. Ministerstvo na základě doporučení Evropské komise vyzvalo k vynětí celkem 44 projektů, které prověřuje OLAF, z evropského financování. Mezi nimi je i Čapí hnízdo. Vyjmutí fakticky podle mluvčího ministerstva financí Michala Žurovce znamená, že na jednotlivé projekty bude pohlíženo jako na národní dotace. Padesátimilionovou dotaci pro vznik Čapího hnízda by tak v konečném důsledku zaplatili čeští daňoví poplatníci. Kvůli dotaci na Čapí hnízdo čelí Babiš spolu s dalšími lidmi obvinění české policie.

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce zrušit nařízení, kterým vláda k začátku roku 2017 zvedla minimální mzdy řidičů linkových autobusů. Novinářům to řekl po jednání kabinetu s Asociací krajů. Zvyšování mezd bylo podle něj akcí bývalého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) před krajskými volbami. Babiš uvedl, že hnutí ANO v koaličním kabinetu hlasovalo proti opatření a považuje ho za nesmysl. Sobotka na twitteru uvedl, že bez nařízení někdejší koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL by se platy řidičů nezvýšily. Vláda v roce 2016 rozhodla, že od následujícího ledna stoupnou minimální mzdy řidičů autobusů zhruba o třetinu ze 71,60 Kč na hodinu na 98,10 Kč. Zvýšily se i další příplatky. Kraje objednávají veřejnou dopravu a potřebné linky dotují.

Záměr zrušit nařízení kabinetu, díky němuž stoupla minimální mzda řidičů, kritizuje vedení dopravní společnosti GW Jihotrans, která v jižních Čechách zajišťuje většinu linkových autobusů. Podle ředitele Roberta Krigara firma řidičům chybějící peníze nahradit nemůže. "My nemáme na to řidičům mzdy v této výši udržet, kdyby to nařízení padlo. Nechápu, že to přichází v dnešní době, když v Praze nemá kdo jezdit, na Liberecku nemá kdo jezdit, nechápu, kde chtějí ty lidi sehnat," řekl Krigar ČTK.

Stávka, sociální nepokoje a odchody řidičů do jiných oborů hrozí podle jabloneckého odboráře Jiřího Kuchynky, pokud vláda zruší nařízení, kterým k začátku roku 2017 zvedla minimální mzdy řidičů linkových autobusů. Navíc by podle něj hrozilo, že řidiči odejdou do průmyslu nebo k dopravcům v nákladní dopravě. Zároveň však připustil, že dopravci jen těžko budou moci přikročit ke snižováním mezd řidičů, i když vládní nařízení bude zrušeno. Firmám by hrozil nejen odchod řidičů, ale zároveň by nemohly naplnit závazky dané krajům. Záměr premiéra naopak podporuje hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Česko má dva měsíce na to, aby vypracovalo odpověď na žalobu kvůli odmítání migračních kvót, kterou podala Evropská komise k Soudnímu dvoru EU. ČTK to řekla mluvčí ministerstva Irena Valentová. Dodala, že postup komise Česko netěší, nicméně v průběhu soudního řízení, které může trvat až 18 měsíců, je stále možné dosáhnout dohody. Případný finanční postih Česku podle diplomacie hrozí až ve chvíli, kdy nevyhoví rozhodnutí soudu. Ve stávajícím řízení totiž evropský soudní dvůr rozhoduje o tom, jestli došlo k porušení evropského práva. Pokud shledá, že ano, vyzve daný stát k nápravě. Jestliže Česko požadavky soudu nesplní, rozhodne se v dalším soudním řízení o případné pokutě.

Mechanismus kvót měl pomoci Řecku a Itálii, kam se uchýlilo množství uprchlíků mířících do Evropy ze Sýrie, ale také z dalších států, třeba z Afriky. Plán předpokládal přesun celkem až 160.000 lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, ovšem státy si z Řecka a Itálie rozebraly jen o něco více než 32.000 osob, oznámila v prosinci komise. Česko přijalo pouze 12 lidí a vláda premiéra Bohuslava Sobotky jednoznačně oznámila, že se na programu podílet nehodlá. Česká republika udělá podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vše pro to, aby žaloba neměla na stát žádný dopad. Téma chce probrat s předsedou komise Jeanem-Claudem Junckerem při večeři 29. ledna v Bruselu. Novinářům připomenul, že stejný názor na program přerozdělování žadatelů o azyl má předseda Evropské rady Donald Tusk.