Zprávy | Z archivu rubriky


Do prezidentských voleb se přihlásilo 19 kandidátů. ČTK to sdělila Klára Pěknicová z tiskového oddělení ministerstva vnitra. Další uchazeč podal přihlášku až po zákonném termínu, který vypršel v úterý v 16:00. Dá se předpokládat, že několik uchazečů nebude do voleb připuštěno, protože nesplní zákonné požadavky. Před pěti lety bylo uchazečů 20, do voleb jich mohlo jít jen devět. Jména kandidátů vnitro nezveřejnilo s odkazem na ochranu osobních údajů, zveřejní je až 24. listopadu. Z dostupných informací je jasné, že mezi kandidáty jsou tři hlavní favorité voleb, tedy současný prezident Miloš Zeman, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel a textař Michal Horáček. Jejich prezidentskou nominaci podpořilo podle jejich vyjádření svými podpisy více než 50.000 občanů.

Podporu poslanců má bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (za Realisty) a hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig. Bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, lékař a aktivista Marek Hilšer a bývalý premiér Mirek Topolánek mají podporu senátorů. Další z uchazečů Josef Toman ČTK sdělil, že poštou poslal 75.000 podpisů občanů, jeho přihláška byla podle něj včas úřadu v úterý doručena. Svého kandidáta oproti předchozí volbě nepostavila žádná z velkých politických stran. Volby se budou konat 12. a 13. ledna, druhé kolo o 14 dnů později.

Cenu Michala Velíška letos získala učitelka z mateřské školy z Olomoucka Darina Nešporová. Zachránila děti, když se na ně při procházce vyřítilo auto, které na mokré silnici dostalo smyk. Cena byla udělena na slavnostním ceremoniálu v rezidenci primátorky Prahy. Porota vybrala tři finalisty ze 114 nominací, 13 nominací ocenilo pomoc dětí do 15 let a dvě nominace odvahu a duchapřítomnost seniorů starších 80 let. O vítězi rozhodli lidé hlasováním na webu. Cena se uděluje na počest střihače televize Nova Velíška, který byl před 12 lety zabit na Karlově náměstí, když se před násilníkem zastal neznámé mladé ženy.

V kritickém momentu 16. června, když auto vyjelo ze silnice na lesní cestu, Nešporová tři děti odstrčila stranou a pětiletého chlapce, který se jí stále držel za ruku, ochránila vlastním tělem, aby se nepopálil od podvozku auta, které je poté zavalilo. Nešporová byla pod autem zaklíněná několik minut a po vyproštění ji transportoval vrtulník do nemocnice s popáleninami a zlomenou pánví. Se zraněními z nehody se léčí od června a v prosinci by se chtěla vrátit do práce. Dalšími finalisty byli Martin Zajíček a Antonín Schneider, pomohli třiapadesátiletému muži v Petřvaldu, kterého postřelil jeho soused. Útočník okolí domu polil benzínem a zapálil. Poté se střelil do spánku, pokus o sebevraždu ale přežil. Třetím nominovaným byl Pavel Skuhrovec z Příbrami, který se vydal zachránit jedenáctiletá dvojčata sousedů z hořícího domu. Jedno dítě mu skočilo do náruče z okna, pro druhé vběhl do hořícího domu. Z domu však vyběhl, protože nemohl dýchat. Chtěl se do domu vrátit, ale hasiči mu to nedovolili. Když jedenáctiletého chlapce našli, byl bez kyslíku příliš dlouho a po několika dnech v nemocnici zemřel.

Český telekomunikační úřad zamítl ve výběrovém řízení žádost České pošty o udělení nové poštovní licence na dalších pět let po roce 2018. Důvodem je, že podnik nedoložil nákladovou orientaci svých cen. Česká pošta byla jediným účastníkem výběrového řízení. Poště jako současnému držiteli licence ale chce úřad nařídit, aby základní poštovní služby zajišťovala i nadále. Pošta uvedla, že výsledek tendru napadat nebude. "Česká pošta o licenci nepřijde, i když nesplnila podmínky výběrového řízení. ČTÚ jí udělí licenci na dalších pět let napřímo. Pro veřejnost ani další partnery pošty se od nového roku nic nezmění," uvedl mluvčí ČTÚ Martin Drtina. Stejné zůstanou ceny, počet poboček i rozsah služeb.

Podnik proti vyřazení z tendru argumentuje tím, že by na základě požadavků ČTÚ na nákladově orientované ceny musel výrazně zdražit, protože úřad do nákladů nově zahrnul i položky související se základními službami, které dosud částečně hradil na základě své objednávky stát. Jde například o udržení pobočkové sítě, doručování zásilek do druhého dne a podobně. Zákazníci by podle pravidel ČTÚ například za obyčejný dopis zaplatili 25 korun místo současných 16 korun. Pošta v současnosti čerpá od státu příspěvek na poskytování základních služeb vyplývajících z licence. Jeho výše letos může dosáhnout maximálně půl miliardy korun a v dalších letech by měla klesat. Loni bylo maximum 600 milionů Kč.

Ministerstvo vnitra trvá na tom, že poslanec či senátor může podpořit víc prezidentských kandidátů. Ústava ani zákon o volbě prezidenta to nezakazují, řekl ČTK náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. List Mladá fronta Dnes s odkazem na ústavní právníky píše, že poslanec nebo senátor může připojit pouze jeden podpis pod prezidentskou kandidaturu. Podle Mlsny je však výklad vnitra jednoznačný a v souladu s ústavou i zákonem o volbě prezidenta, podle nichž kandidaturu jedné osoby musí podepsat buď 50.000 občanů, 20 poslanců, nebo deset senátorů. "Ústava ani zákon o volbě prezidenta republiky nezakazuje, že mohou podepsat jenom jednu kandidátní listinu, z čehož naprosto logicky vyplývá, že stejně jako občan může podepsat kandidátní listinu všem kandidátům, kteří sbírají podpisy občanů, tak i poslanec nebo senátor se může rozhodnout pro vícero kandidátních listin," zdůraznil Mlsna. Dodal, že pokud by zákonodárci při tvorbě norem o prezidentské volbě chtěli, aby mohli podepsat pouze jednu listinu, tak by také museli říct, co by se stalo, kdyby ji podepsali více lidem.

Správní žalobu související s přihláškou do prezidentských voleb může podat jen kandidát, kterého ministerstvo vnitra do voleb nezaregistrovalo. Soudně nelze zpochybnit to, že byl úspěšně zaregistrován někdo jiný. ČTK to dnes řekl náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. Mladá fronta Dnes s odkazem na ústavního právníka Jana Kyselu uvedla, že každý z prezidentských kandidátů může u Nejvyššího správního soudu zpochybnit přihlášku své konkurence. Ministerstvo vnitra s tím nesouhlasí.

Téměř desetiprocentní meziroční nárůst počtu turistů v Česku odráží oživení evropské i globální ekonomiky. Za návratem turistů z Ruska je pak znát stabilizace trhu s ropou a skutečnost, že se Rusové dokázali vypořádat se sankcemi, které na ně uvalilo mezinárodní společenství v roce 2014. ČTK to řekl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. V Česku se letos od ledna do konce září ubytovalo celkem 15,85 milionu hostů, téměř polovinu tvořili zahraniční turisté. Největší nárůst zaznamenaly statistiky u turistů z Číny (+ 44 procent), Ruska (+ 41 procent) a Korejské republiky (+ 31 procent). Dvouciferný meziroční nárůst si dále připsaly Nizozemsko, Izrael, Tchaj-wan, Švédsko a Ukrajina. Rostly také příjezdy ze sousedních zemí a většiny dalších evropských i zámořských trhů. Podle České centrály cestovního ruchu Czechtourism lze očekávat další nárůsty počtu turistů z Asie i do budoucna díky nově otevřenému leteckému spojení z Prahy do čínského Sianu.

České republice ale pomohly i módní trendy v jednotlivých zemích. Například ve Švédsku je patrný odklon od dovolené na pláži k městskému turismu, Nizozemci pak hledají levnější alternativu k oblíbenému Španělsku a Francii, uvedla ředitelka zahraničního zastoupení pro Benelux Petra Koorn Palečková. Celkově ale Česku pomáhá zejména nálepka bezpečné turistické destinace. Dalším tahounem turistického ruchu může být podle společnosti BDO i filmový průmysl. Filmy a seriály v natočené v Česku jsou skvělou reklamou a často to je pro turisty hlavní impulz k návštěvě.