Zprávy | Z archivu rubriky


Ve věku 96 let zemřel válečný veterán a novinář Bedřich Utitz. Informoval o tom server Lidovky.cz. Bojoval u Tobruku a poté u Dunkerque. Po válce pracoval mimo jiné v Československé tiskové kanceláři nebo v Československém rozhlasu. V roce 1998 převzal Řád Tomáše Garrigua Masaryka, před třemi lety se pak stal laureátem Ceny Arnošta Lustiga. Utitz se narodil 20. listopadu 1920 ve Vídni v židovské rodině. V jeho 12 letech rodina zamířila zpět do Prahy, odkud pocházel Utitzův otec. Po okupaci se mu podařilo emigrovat do Palestiny. V roce 1940 se konečně dostal do armády, sloužil v československé jednotce v Tobruku a v roce 1943 se přesunul do Británie. V řadách Československé samostatné obrněné brigády se Utitz na podzim 1944 zapojil do obléhání přístavu Dunkerque.

Po válce zamířil zpátky do Prahy. Na podzim 1945 jej i díky znalostem jazyků přijali do ČTK. Jako její redaktor působil například v Berlíně. V roce 1949 nastoupil do tiskové agentury Telepress, která sloužila k vysílání propagandy do zahraničí. Po zániku agentury, která se v roce 1951 stala nepřímou obětí procesu s Rudolfem Slánským, pracoval Utitz jako knihovník v Ústavu pro experimentální chirurgii v pražské Krči. Do médií se vrátil v roce 1954, kdy nastoupil do rozhlasu. Začínal v německojazyčném vysílání a vypracoval se až na vedoucího ústřední redakce zahraničního vysílání. V letech 1963 až 1965 pobýval na Kubě, nejprve pracoval v kubánském vysílání pro Ameriku, později se stal zpravodajem Čs. rozhlasu. Po návratu z Kuby vedl až do okupace v roce 1968 německou sekci zahraničního vysílání rozhlasu. Po srpnu 1968 se Utitz podílel na protiokupačním vysílání a ještě v roce 1968 zamířil do SRN, nejprve na roční neplacenou dovolenou. Zůstal v emigraci, kde sehnal práci na tiskovém oddělení německého ministerstva zahraničí. V roce 1971 spolu s Adolfem Müllerem založil v Kolíně nad Rýnem nakladatelství Index, které do konce 80. let vydalo na 200 titulů v Československu zakázaných autorů.