Zprávy | Z archivu rubriky


Ve věku 83 let ve čtvrtek zemřel chirurg Vladimír Kočandrle. V roce 1984 vedl tým, který jako první v tehdejším Československu provedl úspěšnou transplantaci srdce. O úmrtí lékaře a někdejšího ředitele pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) ČTK informoval Kočandrleho syn. Podle nynějšího ředitele IKEM Aleše Hermana byl Kočandrle nejen skvělý a precizní lékař, ale také výborný manažer, učitel a člověk. "Byl důležitou součástí IKEM, svou usilovnou prací se zasloužil o jeho nebývalý rozvoj - zásadním způsobem přispěl k zahájení a rozvoji českého programu transplantací srdce, ledvin a slinivky břišní," uvedl Herman v tiskové zprávě, kterou IKEM k úmrtí chirurga vydal.

Po studiích na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze začínal Vladimír Kočandrle v roce 1957 jako sekundář v Jablonci nad Nisou. Čtyři roky nato nastoupil do pražského Ústavu klinické a experimentální chirurgie (později IKEM). V jeho čele byl sedm let od roku 1983. Nedlouho po roční stáži ve Spojených státech se skupinou nadšenců z řad chirurgů, nefrologů a imunologů podílel 21. března 1966 na první úspěšné československé transplantaci ledviny. Pod Kočandrleho vedením byla v IKEM provedena v roce 1983 také první úspěšná transplantace slinivky břišní. Od konce sedmdesátých let se chirurg připravoval na transplantaci srdce. Pod jeho vedením provedl tým profesora Pavla Firta v lednu 1984 první úspěšnou transplantaci srdce v tehdejším Československu i v celém východním bloku. Čtyřiačtyřicetiletý technik dostal tehdy srdce o devět let mladšího muže. Žil poté ještě 13 let. Po odchodu z IKEM působil Kočandrle ve vojenské nemocnici Walter Reed Army Medical Center, kde se léčí i prezidenti. V letech 1991 až 1993 tam zavedl program kombinovaných transplantací slinivky břišní a ledvin. S chirurgií skončil v roce 1994 po svém odchodu z Ústřední vojenské nemocnice.

Česká republika a Slovensko jsou připraveny zavést protiopatření vůči některým zemím kvůli jejich požadavkům na české řidiče při vyslání do ciziny. Šoféři z některých starých unijních států by tak pro jízdu po českém a slovenském území potřebovali různé doklady v češtině a slovenštině. Novinářům to na jednání tripartit ČR a SR řekla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Zástupci vlád, odborů a zaměstnavatelů obou zemí jednali dnes o revizi evropské směrnice o vysílání pracovníků, podle níž by vyslaní měli mít v cizině stejné mzdy jako domácí pracovníci. ČR a Slovensko s návrhem nesouhlasí, podmínky by měl pomoci srovnat připravovaný Evropský pilíř sociálních práv. Podle Marksové řada starých zemí místo sbližování podmínek chrání svůj pracovní trh a jejich opatření "hraničí až se šikanou". "Proti praktikám, které zejména vůči řidičům má Francie, Německo a nyní i Rakousko, bychom měli konat a oplatit je stenou mincí," řekla ministryně.

Česko musí kvůli digitalizaci a robotizaci firmám nabídnout dobré ceny energií, infrastrukturu a kvalifikované síly, zabrání tak přesunu výroby do jiných zemí. Na jednání tripartit to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle slovenského ministra práce Jána Richtera průmyslové země postihne úbytek pracovních míst víc. Zmínil případ karosárny u Bratislavy, která zaměstnávala 1200 lidí. Po zavedení robotů zůstala desetina pracovníků.