Zprávy | Z archivu rubriky


Dopad holokaustu na přeživší a na generace jejich potomků zkoumají vědci ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Masarykovy univerzity v Brně. Zatímco vliv na psychiku už odborníci mnohokrát popsali, nově se brněnský tým snaží najít biologické ukazatele, třeba změny ve struktuře mozku. Výzkumníky zajímá například to, zda jsou potomci přeživších holokaustu náchylní ke stresu, anebo mu naopak lépe odolávají. Vědci hledají do studie dobrovolníky, a to lidi, kteří sami zažili holokaust, a následující dvě generace zasažených rodin. Pro srovnání potřebují respondenty, kteří nacistické pronásledování na vlastní kůži nepocítili, a jejich potomky. ČTK to sdělila Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity. Odborníci z CEITEC se domnívají, že prožitý stres z holokaustu mohl zanechat stopy ve strukturách mozku či na úrovni chromozomů. "U tří generací lidí sledujeme pomocí dotazníků hladinu stresu, případně projev opačný, tedy takzvaný posttraumatický růst. Pokud je to možné, pořizujeme snímky mozku za pomoci magnetické rezonance a hledáme případné změny na epigenetické úrovni, tedy na úrovni modifikace genetického materiálu," popsal vedoucí výzkumu Ivan Rektor. Snaží se objasnit, zda podkladem ovlivnění dalších generací je epigenetický, anebo sociální přenos. Kromě snímkování mozku lidé podstupují psychologické vyšetření, odběr vzorků krve pro zjištění hladiny stresových hormonů kortizolu a prolaktinu a stěry z úst pro genetický výzkum.