Zprávy | Z archivu rubriky


Výstava v Ostravském muzeu nazvaná Osudový okamžik připomene 130 let starou tragickou událost - zřícení řetězového mostu přes řeku Ostravici. V roce 1886 při nehodě zemřeli čtyři lidé a řada dalších utrpěla zranění. Událost připomenou fotografie i zprávy z dobového tisku a k vidění bude model mostu. ČTK to řekla pracovnice muzea Andrea Weglarzyová. Pád řetězového mostu se stal ve své době velkou událostí v celém tehdejším Rakousko-Uhersku. Dnes se již ale o tragédii moc neví. Změnit to má i výstava, která v Ostravském muzeu začne 4. října. "Atmosféru tragédie, která se ve své době stala mediálně velice známou, mohou návštěvníci vstřebat především díky fotografiím zachycujícím most jen několik minut po jeho pádu a zprávám v dobovém tisku," uvedla Weglarzyová. Atraktivní podle ní bude i model samotného mostu. Výstava dále přiblíží některé jiné významné řetězové mosty v Česku. "Neštěstí, ke kterému došlo před 130 lety v Moravské Ostravě nebylo svého druhu jediné. Popis podobných tragických okamžiků při pádu dalších řetězových mostů tak nabídne zajímavé srovnání," doplnila Weglarzyová.

Do vod řeky Ostravice se most zřítil 15. září 1886. V té době přes něj přecházela jednotným krokem jednotka vojáků. Vojáci most, který nebyl dostatečně udržován, rozkmitali. Právě tato kombinace vedla ke zřícení konstrukce. V té chvíli byly na mostě kromě pěších vojáků také čtyři desítky jezdců na koních, šest desítek civilistů, kteří vítali vojáky, a těžký vůz s uhlím. Při nehodě zemřely dvě ženy a dvě děti. Vozy je přimáčkly k zábradlí.

Hranická propast na Přerovsku je nejhlubší zatopenou jeskyní na světě. Potvrdil to v úterý výzkum česko-polské expedice, která spustila sondu pomocí robota až do hloubky 404 metrů. Dosavadní rekord držela italská propast Pozzo del Merro s naměřenou hloubkou 392 metrů. Napsal to magazín The National Geographic, který se na výzkumu podílel. ČTK údaje potvrdil Miroslav Lukáš z České speleologické společnosti Hranický kras, který se výzkumu účastnil. Trasu sondě připravil v zaplavené vápencové propasti polský potápěč Krzysztof Starnawski, který se s ní část cesty potopil. Sondě ve specifickém jeskynním prostředí poskytl co nejlepší výchozí pozici do nejhlubší části jeskyně. Poté už sestupovala sama. "Podařilo se to. Miniponorka dosáhla hloubky 404 metrů, kdy již končil vodicí kabel. Po cestě pořizovala videozáznam. Podle záběrů sestupovala zřejmě po svahu, prostor před robotem se zdál stále otevřený, nevypadalo, že by tam již bylo dno," řekl ČTK Lukáš.

Speleologové zkoumají hloubku propasti již řadu let a hranice postupně posunují. V říjnu 2012 hranici dosavadního zkoumání této lokality posunul Starnawski, který se potopil až do 225 metrů. Při téměř devítihodinovém ponoru pomocí měřicího zařízení zmapoval navíc propast do hloubky 373 metrů. Před dvěma lety se ponořil do hloubky 200 metrů, objevil tunel, kterým protáhl sondu až do hloubky 384 metrů, těsně pod hranicí italské jeskyně. Loni sestoupil do rekordní hloubky potopení 265 metrů.