Zprávy | Z archivu rubriky


Knihovna Václava Havla zahájila výstavu, která ukazuje nová zjištění o vojenském obsazení Československa v srpnu 1968. Jmenuje se Nejdelší noc - 21. 8. 1968 a seznámí návštěvníky s jednotlivými fázemi vojenských příprav a politického zajištění akce, která nadlouho ovlivnila československé dějiny. Připravil ji Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a Policie ČR a v sídle knihovny v Ostrovní ulici potrvá do 11. září. K dokumentaci srpnových událostí posloužily i dosud nezveřejněné snímky v Rakousku žijící nizozemské fotografky Okky Offerhausové, které v roce 2011 získal Národní archiv. Další použité fotografie a dokumenty pocházejí od pořádajících institucí, tedy Muzea policie a Vojenského historického ústavu a také z Vojenského ústředního archivu v Praze a Správního archivu armády v Olomouci. Výročí napadení Československa vojsky Varšavské smlouvy v Praze připomínají i další výstavy. V dolní části Václavského náměstí je výstava fotografií Milana Linharta. Snímky na osmi velkoplošných panelech zachycují události 21. srpna 1968 v centru Prahy i situaci o rok později, kdy totalitní moc začala s represemi. Každý den také promítají archivní dokumenty i hrané snímky inspirované pražským jarem 1968. Historické milníky nedávné české historie, roky 1945, 1968, 1969 a 1989 připomínají Česká centra výstavou s názvem Česká osudová data. Kurátorka, fotografka Dana Kyndrová vybrala fotografie předních českých fotografů, kteří zachytili přelomové okamžiky českých novodobých dějin.

Panikou skončila v neděli na Staroměstské náměstí v Praze akce přívrženců bojovníka proti islámu Martina Konvičky, kteří sehráli imaginární invazi takzvaného Islámského státu do Česka. Martin Konvička přijel na velbloudu následován terénním vozem s muži převlečenými za bojovníky zmíněné teroristické organizace. Vykřikovali hesla jako Alláhu akbar (Bůh je velký) a z maket zbraní stříleli do vzduchu. Po střelbě ale začali mnozí kolemjdoucí utíkat, magistrátní úředník proto ve spolupráci s policií akci ukončil. Policie nyní zjišťuje, zda při akci nebyl spáchán trestný čin šíření poplašné zprávy, řekl ČTK mluvčí policie Tomáš Hulan. Policie podle něj proto vyzvala osm lidí k podání vysvětlení na služebně. "Výzvě vyhověli neprodleně," doplnil mluvčí. K podání vysvětlení byli vyzváni i svolavatelé, z nichž jedním je podle informací na webu pražského magistrátu Martin Vítek. Cílem akce Iniciativy Martina Konvičky bylo podle jejího lídra šokovat. Scénář i rekvizity imaginární invaze takzvaného Islámského státu do Česka byly podle něj předem domluveny jak s magistrátem, tak s policií. "Akce na Staroměstském náměstí je výrazem politického a občanského kreténismu," uvedl na twitteru ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Předseda TOP 09 a poslanec Miroslav Kalousek se ve svém vyjádření na tweetu podivoval nad tím, že "původci tohoto veřejného ohrožení pod vlajkou Islámského státu nebyli zadrženi". Důsledky mohly být fatální, míní. Akci Iniciativy Martina Konvičky na Staroměstském náměstí v Praze prošetřují pražští policisté jako výtržnictví.

Aktuální bezpečnostní vývoj podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) ukazuje, jak zásadní je pro Česko zakotvení v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Předseda vlády to řekl v pražském Černínském paláci v úvodu každoroční porady českých velvyslanců. Evropa se podle něj dlouhodobě neobejde bez společné evropské armády. Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) dodal, že bezpečnost Evropy není pouze otázkou pro EU. Sedmadvacítka členských zemí by podle něj měla pokračovat ve spolupráci s NATO, jako tomu je při protipašeráckých operacích ve Středozemním moři. Po nedávné sérii násilných útoků v Německu a teroristickém útoku ve francouzském Nice je podle Bohuslava Sobotky zřejmé, že je nutné se připravit na hrozby všeho druhu. Za klíčové vidí zakotvení v EU a NATO. "Zajištění jejich stability a akceschopnosti jsou klíčovým zájmem ČR. Diskuse o jejich dalším dalším směřování již probíhá," uvedl premiér. Aktivní roli Česka v této debatě považuje za důležitý úkol. Migrační vlna ukázala, že je nutné bránit vnější hranice EU, uvedl Bohuslav Sobotka. Evropská bezpečnostní politika má směřovat k tomu, aby byla EU akceschopnějším a spolehlivějším partnerem. "Jsem přesvědčen, že se dlouhodobě neobejdeme bez společné evropské armády," řekl. První konkrétní návrhy očekává už na nejbližších jednáních Evropské rady. Premiér Sobotka také velvyslancům řekl, že ke členství v unii neexistuje pozitivní alternativa. EU po červnovém britském referendu, ve kterém tamní občané rozhodli o vystoupení země z unie, nemůže zůstat stejná, dodal.