Zprávy | Z archivu rubriky


Sněmovní bezpečnostní výbor o policejní reformě nejednal, poslanci neschválili program. Chyběly hlasy ČSSD, za což sklidila kritiku lidovců a hnutí ANO. Ke slovu se tak nedostal odcházející šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta. Schůze výboru ho zklamala, je ale připraven pomáhat případné vyšetřovací komisi. Návrh na její vznik chce předložit ČSSD v úterý na plénu Sněmovny, podporuje ho i prezident Miloš Zeman. Podle něj je třeba situaci kolem reformy policie zklidnit a dialog přenést z politické roviny do odborné.

Hlava státu také vyzvala policisty, aby kvůli chystaným změnám neopouštěli útvary, protože jejich odchod by znamenal přinejmenším zpomalení vyšetřovaných kauz. Právě Šlachta má u policie skončit k 30. červnu. Po jednání bezpečnostního výboru potvrdil, že rezignaci nestáhne, protože reorganizace je už v běhu a on odchází jenom kvůli ní. Poslancům chtěl sdělit informace, které se týkají reformy policie a úniků z vyšetřování některých kauz. Kromě něj měli hovořit i šéf ostravské expozitury útvaru Jiří Komárek a olomoucký vrchní žalobce Ivo Ištvan. Komárek v pondělí řekl, že zaznamenal pokusy ze strany policejní inspekce o průniky do spisů. Policejní prezident Tomáš Tuhý v úterý na Komárka podal trestní oznámení kvůli jeho dalšímu tvrzení, že je Tuhý podezřelý z úniku informací.

Místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka, který byl na schůzi výboru jako host, jednání označil za zklamání. Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) to byla ostuda, hlavně sociální demokracie. Předseda výboru Roman Váňa (ČSSD) míní, že jednání výboru bylo nestandardní od jeho svolání. K navrhovanému tématu se podle něho už výbor nesejde, nepřísluší mu to. Kvůli výboru se na twitteru opět střetli předseda ANO a ministr financí Andrej Babiš a první místopředseda ČSSD a ministr vnitra Milan Chovanec.

Ve Stonařově dnes byla odhalena pamětní deska připomínající německé obyvatele, kteří zemřeli těsně po druhé světové válce v tamním sběrném táboře. Podle zápisů ve farní knize jich nepřežilo 201. Na špatné hygienické podmínky a nedostatek jídla nejvíc doplácely děti a staří lidé. Památník s nově zřízeným symbolickým hrobem je umístěn poblíž jejich hromadného hrobu na stonařovském hřbitově. Slavnosti se zúčastnilo přes sto lidí. Přibližně polovina jich přijela z Německa, byli mezi nimi i potomci vysídlených rodin. U desky zasazené do kamenné hřbitovní zdi zaznívala z české i německé strany slova o smíření. Stonařovský místostarosta Ivan Šulc řekl, že vytvořením pietního místa dostávají pozůstalí i veřejnost možnost důstojné vzpomínky na zemřelé. U hřbitova také postávala skupina deseti převážně mladších lidí odjinud, kteří před začátkem pietního aktu mluvili o tom, že se vzpomínáním na Němce nesouhlasí. Zřejmě i díky přítomnosti policie ale slavnost nerušili. Sběrným táborem fungujícím do února 1946 zřejmě prošly tři tisícovky lidí. Zemřelí byli zapisováni, zachoval se i doklad o špatných hygienických podmínkách v táboře. Ve Stonařově do konce války němečtí obyvatelé převažovali. V táboře ale byli internováni Němci z Jihlavy a okolí, zatímco stonařovští čekali na odsun v jihlavských táborech. Badatel Jiří Vybíhal ve své knize Jihlava pod hákovým křížem uvedl, že v Jihlavě a kolem ní bylo sedm táborů, v nichž byli po ukončení války shromažďováni jihlavští Němci, ale i Němci, kteří utíkali před postupující frontou. Těmito tábory prošlo podle jeho údajů kolem 10.000 lidí.

Po změnách v Evropské unii poté, co v britském referendu vyhráli stoupenci odchodu z EU, volají někteří čeští politici. Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) označil volbu Britů za demokratickou, ale špatnou. Podle předsedy opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska takzvaný brexit oslavuje Rusko. Odchod z EU bude pro Británii těžký ekonomický šok, uvedl státní tajemník pro EU Tomáš Prouza. Brexit je nejzávažnějším zásahem do evropské integrace po druhé světové válce, uvedl předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Poučením, které by si EU měla vzít z rozhodnutí Britů, je podle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) méně zasahování Bruselu do aktivit jednotlivých členských zemí unie.

Brexit podle eurokomisařky Věry Jourové přišel ve špatnou dobu, kdy má unie řadu krizí. Transformaci EU a nastavování vztahů mezi unií a Británií je podle ní potřeba nastartovat co nejdříve. Domnívá se, že jedním z klíčových faktorů, který ovlivnil hlasování Britů, byla migrační krize. Podle ní ale řada Britů, často i z tábora přívrženců unie, nerozlišovala přistěhovalce z EU a z třetích zemí. "Pocit sounáležitosti s kontinentální Evropou u běžných občanů Británie asi nebyl tak silný," uvedla.

Změnu potřebuje EU také podle europoslance Jana Zahradila (ODS) a prioritou je jednat o reformě unie podle europoslance Pavla Teličky (za ANO). Podle Teličky lze některé otázky řešit beze změn unijních smluv, další problémy ale úpravy dokumentů vyžadují. "Myslím si, že čelíme několika výzvám, kde občané čekají řešení palčivých otázek, a ty si myslím, že nebude možné řešit bez toho, že by se otevřely zakládající smluvní dokumenty," řekl v ČT. Jmenoval vnitřní a vnější bezpečnost včetně migrační krize nebo evropskou obranu. Telička očekává, že k brexitu se Evropský parlament sejde v úterý. Podle Zahradila by se česká vláda, která dosud byla v rámci EU pasivním účastníkem, měla stát aktivním hráčem. Česká republika by měla ošetřit své zájmy, třeba zajistit si výjimku z přijetí eura a v oblasti azylové a migrační politiky, dodal.

Volba Britů je mezník, ČR musí v dalším procesu prosadit své zájmy, řekl předseda ODS Petr Fiala. Europoslanci ODS chtějí pomoci při jednáních o vztazích Britů s EU. Opoziční Úsvit si myslí, že Británie není odpadlík, ale reformátor Evropy. Odchod Britů z unie uvítali Svobodní či strana poslance Okamury.

Mezinárodní hudební festival Colours of Ostrava, který bude od 14. do 17. července v Ostravě, letos nabídne 350 programových bodů na rekordních dvaceti scénách. Ve dnech konání, příprav a úklidu zaměstná 4000 lidí. Celkem na něm vystoupí 1600 hudebníků, divadelníků, řečníků i členů uměleckých týmů. Novinářům to řekl mluvčí akce Jiří Sedlák. K hlavním hudebním hvězdám patří legenda taneční hudby Underworld, australští rockoví psychedeleci Tame Impala, islandští Of Monsters and Men, elektronický mág M83, britský písničkář s nezaměnitelným hlasem Passenger, legenda downtempa Thievery Corporation, ANOHNI, indiepopoví Irové Kodaline, britská indierocková skupina The Vaccines, electroswingová zpěvačka Caro Emeraldová a další.

Nové mezinárodní diskusní fórum Meltingpot bude od 12. do 17. července ve všech prostorách Dolu Hlubina a v pátek 15. července také v multifunkční aule Gong. Vystoupí zde více než 150 osobností z 19 zemí. Mezi nimi například americký spisovatel a esejista Robert Fulghum, izraelský laureát Nobelovy ceny za chemii Daniel Shechtman, americký historik a publicista Timothy Snyder, teoretický fyzik a popularizátor vědy Leonard Mlodinow či americký držitel Pulitzerovy ceny za žurnalistiku Chris Hedges. Z České republiky přijedou například biolog, filozof a antropolog Stanislav Komárek, filosofové Václav Bělohradský a Zdeněk Kratochvíl, pěvkyně Soňa Červená nebo specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková.