Zprávy | Z archivu rubriky


Vyšší pokuty a více bodů lidé schvalují za jízdu pod vlivem alkoholu nebo drog a za agresivní jízdu a nedodržování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly. Naopak nesouhlasí se zvýšením pokuty na 5000 korun při nezapnutí bezpečnostních pásů, jak navrhuje ministerstvo dopravy. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva Tomáš Neřold s tím, že lidé úřadu k chystané změně pravidel poslali přes 400 připomínek.

Ministerstvo připravuje seminář pro zákonodárce, během kterého chce poslancům a senátorům zdůvodnit připravované změny pravidel. Ty by měly obecně přinést přísnější tresty za nejzávažnější přestupky. Maximální výše pokuty by se například u zení pod vlivem alkoholu a jiných omamných látek, řízení bez patřičného oprávnění nebo při způsobení závažné nehody měla vzrůst z nynějších 50.000 Kč na 75.000 Kč. Právě otázka výše pokut byla jednou z hojně komentovaných. Podle Neřolda řada lidí v připomínkách upozorňovala na skutečnost, že pro méně movité by takto vysoká pokuta mohla být likvidační, zatímco pro jiné řidiče jde o směšné částky. Tito lidé pak apelovali na to, aby výše pokut byla stanovena podle příjmu přistižených řidičů, nebo byla stanovována podle hodnoty vozidla. Proti tomuto návrhu se už ale postavil ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), podle něhož je snahou úřadu systém pokut zjednodušit. Zavádění takovéhoto mechanismu by ale podle něho šlo přímo opačným směrem.

Na 250 exponátů zapůjčených z celého světa shromáždili pořadatelé česko-bavorské zemské výstavy Císař Karel IV. 1316 - 2016, která začne v neděli ve Valdštejnské jízdárně na Malé Straně. "Snažil jsem se při konstruování výstavy dávat dohromady objekty, které spolu vyprávějí příběhy, a na nich ukázat, jak Karel IV. reagoval, jaký byl a pokusit se o jakýsi jeho psychologický medailonek," řekl dnes novinářům autor výstavy a ředitel Národní galerie v Praze Jiří Fajt. Návštěvníci se tak třeba dozví, že v roce narození příštího císaře sužoval celou Evropu hladomor. V první polovině 14. století byla v Evropě finanční krize, italské banky bankrotovaly, což využívaly třeba nově vznikající norimberské. "V tom se Karel pohybuje jako štika ve vodě," říká autor. Výstava ukáže, jak panovník vypadal, že byl moudrý, ale třeba také "vychytralý, že dokáže mírové smlouvy porušit, když se mu to hodí, prostě se chová jako velmi schopný politik, řekl.

Výstava například zcela výjimečně a na pouhý týden ukáže Zlatou bulu císaře Karla IV. z roku 1356, hlavní zákoník platný až do konce říše v roce 1806. Návštěvníci budou mít možnost srovnat nejznámější Karlovo vyobrazení z Votivního obrazu Jana Očka z Vlašimi s karlštejnskou nástěnnou malbou, sochou ze Staroměstské mostecké věže či vzácným Morganovým diptychem zapůjčeným z New Yorku. Výstava ukáže fragmenty císařova pohřebního roucha nebo rukavici, která byla podle legendy zanechána hornofalckému městu Neustadt an der Waldnaab Karlem IV. S ohledem na drobné rozměry ale pravděpodobně přímo jemu patřit nemohla. Po 667 letech se na území Čech vrátí koruna, kterou se Karel IV. nechal korunovat v Cáchách římským králem.