Zprávy | Z archivu rubriky


Přibližně deset či patnáct českých projektů dopravních staveb, u nichž Evropská komise vyžaduje nové posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), by mohlo projít určitým zrychleným posuzovacím procesem. Novinářům to dnes v Bruselu řekl český ministr životního prostředí Richard Brabec. Do konce tohoto měsíce by podle něj mohlo být jasné, které z projektů by mohly být tímto snazším způsobem posuzovány. Podle Brabce má evropská exekutiva přehled o tom, vůči kterým projektům v Česku v minulosti veřejnost protestovala, kterých se týkaly nejrůznější soudní spory a podobně. "Tam mají problém, neboť se dá očekávat, že proces posuzování může být komplikovanější," podotkl ministr. Podle Brabce u ostatních staveb už v zásadě začíná proces nového posuzování.

Evropská komise vyžaduje posouzení EIA u několika desítek důležitých dopravních staveb, jejichž projekty a existující posouzení jsou mnohdy roky staré. Premiér Bohuslav Sobotka koncem února hovořil o 64 takových projektech, které byly posuzovány ještě podle zákona z roku 1992. Problém nesouladu českého posuzování vlivu na životní prostředí s unijními pravidly řeší komise s Českem už čtyři roky. Zahájeno už kvůli tomu bylo řízení o porušování unijních práv. "Pro komisi je to nepříjemná a upřímně řečeno dost nepochopitelná situace: jak je možné, že ČR má desítky velkých dopravních projektů, které připravuje 17 nebo 20 let a nekoplo se do země. A v řadě projektů není po 17 letech ani územní rozhodnutí," poznamenal dnes Brabec.

Víc než pětina lidí v Česku, kteří pracují na částečný úvazek, má tuto zkrácenou práci nedobrovolně. Na částečný úvazek dělá v zemi zhruba šest procent zaměstnaných osob. ČR patří v EU k zemím s nejnižším podílem zkrácených úvazků. Vyplývá to z výsledků mezinárodního srovnání, které zveřejnil Český statistický úřad. V roce 2014 nedobrovolně na částečný úvazek v Česku pracovalo 21 procent těch, kteří ho měli. Za krize podíl nedobrovolných krátkých úvazků stoupl. V osmadvacítce mělo nedobrovolně částečný úvazek v průměru 30 procent lidí. Česko je na tom s pětinovým podílem podobně jako Británie či Norsko. Naopak v Itálii, ve Španělsku a na Kypru se musely nedobrovolně s kratší prací spokojit skoro dvě třetiny pracovníků s částečným úvazkem. Nejlépe na tom byly Belgie, Rakousko a Slovinsko. Desetina lidí tam neměla kratší práci dobrovolně.

Dlouhodobá práce na částečný úvazek má i negativní dopady. Může se totiž nepříznivě promítnout třeba do výše důchodu. Člověk, který pracuje na kratší dobu, má nižší výdělek a méně odvádí do důchodového systému. Dostane pak nižší penzi. Někteří lidé s částečnou pracovní dobou si také stěžují na to, že při polovičním úvazku a poloviční mzdě musejí stejně vyřídit třeba 80 procent objemu práce. Na částečný úvazek pracují častěji ženy, a to právě kvůli péči o potomky či kvůli opatrování starších členů rodiny.