Zprávy | Z archivu rubriky


Počty lékařů odcházejících do zahraničí do roka od promoce se posledních pět let nezvyšují a drží se do deseti procent z celkového počtu absolventů. Zájem o ně, stejně jako o studium na českých i slovenských lékařských fakultách, je ze všech zemí EU. Svědčí to o tom, že kvalita studia je špičková, uvedli děkani na sjezdu lékařských fakult v Plzni. Problémem příštích let ale může být podle nich nedostatek pedagogů. Jejich platy jsou podle děkanů dramaticky podhodnocené, což se týká všech kategorií od asistentů po profesory. "Když asistent na vysoké škole, tedy na nejnižší pedagogické hodnosti, má pracovat za 18.000 korun hrubého, tak je to k vážnému zamyšlení," řekl ČTK děkan 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo. Ti, kteří učí na lékařských fakultách, jsou podle něj lidé s velkým potenciálem a řada z nich pracuje na vědeckých projektech a mají částečné úvazky v klinických oborech.

Největším problémem je dlouhodobě se snižující rozpočet fakult, který se odvíjí od dotací státu na studenty. "Výuka u nás hodně stojí na entusiasmu pedagogů a v některých oborech už je velmi obtížné sehnat učitele, protože jim to prostě nestojí za to," řekl Šedo. Některé předměty v medicíně podle něj učí řada lidí, kteří nemají žádnou klinickou praxi. Nástupní plat mladého lékaře v Německu je zhruba čtyřnásobný proti ČR, kde je 20.000 až 25.000 korun měsíčně. Nejvíce absolventů odchází do právě do Německa, ale podle děkanů jdou do všech zemí EU, což dokazuje vysokou kvalitu českého vzdělávacího systému.

Kmenové buňky, pro jejichž růst a přenos na oko jsou využívána speciální nanovlákna, by mohly významně zlepšit hojení poškozeného povrchu oka a případně zachraňovat zrak. V rámci základního výzkumu to prokázali vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, kteří využili nanovlákna vyvinutá Technickou univerzitou v Liberci. ČTK o tom informovala mluvčí Grantové agentury ČR Gabriela Bechynská. Právě Grantová agentura tento výzkum financovala. Aby mohla být zjištění vědců uvedena do praxe, musí být bezpečnost a účinnost terapie prokázána klinickými testy a schválena Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Zatím se testy dělaly pouze na pokusných zvířatech.

Kmenové buňky mohou být získány ze zdravého oka, kostní dřeně nebo tukové tkáně pacienta, případně od dárce. Nanovlákna zajišťují, že na nich napěstované buňky zůstanou v oku na správném místě. Podle vedoucího výzkumu Vladimíra Holáně je tato metoda celosvětově unikátní. V některých státech se už léčba oka pomocí kmenových buněk využívá v klinické praxi. "Tam, kde je tato léčba umožněna, se zatím místo nanovláken používají různé druhy gelů, kolagenových nosičů nebo kontaktních čoček," uvádí tisková zpráva. Tento způsob terapie může být řešením v případech rozsáhlejšího poškození oka, které nemohou vyléčit současné metody spočívající především v transplantaci rohovky získané od dárce.