Zprávy | Z archivu rubriky


Řekové se rozhodli pro horší a těžší variantu nejen pro Řecko, ale pro celou Evropu, komentoval řecké "ne" podmínkám věřitelů pro další finanční pomoc premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podobně jako ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek u opoziční TOP 09 mluví Sobotka o možném konci Řecka v eurozóně. Vicepremiér Pavel Bělobradek (KDU-ČSL) doufá navzdory řeckému "ne" v to, že zvítězí zdravý rozum. "Pokud ne, pak to bude nepříjemné pro celou EU, zejména státy eurozóny," napsal ČTK.

Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) Řecko nemělo v eurozóně nikdy být. Skutečnost, že nemůže dluhy splatit, bylo podle něho jasné už před pěti lety. "Tehdy evropští politici přesunuli pohledávky soukromých věřitelů na bedra svých daňových poplatníků a teď se jim to bude těžko vysvětlovat, kdyby museli část dluhu odepsat," napsal ČTK Babiš. Bez odpisu části dluhu ovšem nemůže Řecko podle něho současnou krizi zvládnout. "Euro nebyl jen měnový projekt, ale i hospodářský. Proto Řecko v eurozóně nikdy být nemělo," dodal ministr financí.

"Otvírá se prostor pro to, aby Řecko opustilo eurozónu," soudí ministr zahraničí Zaorálek. Jde nyní o neznámou půdu, ale ta podle něho může za určitých podmínek dát Řecku šanci na nový začátek a skutečné zotavení. "Pro Evropu je to trochu šok, ale možná jsme takový šok potřebovali," napsal ČTK ministr zahraničí.

Výsledek řeckého referenda by měl zastavit sérii ekonomicky neefektivních a nesmyslných půjček ze strany věřitelů, je přesvědčen předseda ODS Petr Fiala. "Evropské státy ve snaze zachovat politické dogma stále užší politické integrace nenávratně ztratily 240 miliard eur. Tato praxe musí dneškem skončit," uvedl Fiala. "Řekové si vybrali ne a neodpovědná vláda premiéra Alexise Tsiprase slaví. Po vystřízlivění ale zjistí, že není co slavit," uvedl další místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. Řecko podle něho promarnilo období, které mohlo využít jako v minulosti Portugalsko nebo Irsko, kterým se podařilo z krize dostat. Nejtěžší období by Řekové měli podle Ženíška už za sebou.

Výsledek řeckého referenda je podle bývalého prezidenta Václava Klause "políčkem evropské nomenklatuře". Řekové podle něj ale hlasováním nic nevyřešili. V referendu se měla řecká vláda raději zeptat voličů, jestli chtějí zůstat v eurozóně, míní Klaus. Vyjádření Klause ČTK zaslal Petr Macinka z Institutu Václava Klause. Problém zadluženého Řecka podle Klause není možné vyřešit bez odchodu země z eurozóny.

Prakticky zcela zaplněná Betlémská kaple v Praze si připomněla při bohoslužbě výročí mučednické smrti Jana Husa. Středověký církevní reformátor byl pro své názory upálen před 600 lety v německé Kostnici. Patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta vyzdvihl v kázání pevnost Husových názorů, když své kostnické protivníky sice nepřemohl, navzdory tomu ale zvítězil. Butta ocenil ale i papeže Františka, který podobně jako jeden z jeho předchůdců Jan Pavel II. vyjádřil nad Husovou smrtí lítost a označil ho za uznávaného kazatele a pozoruhodnou osobnost.

Bohoslužby, kterou doprovodilo vystoupení souborů Musica Bohemica a Schola Gregorina Pragensis, se účastnili například také premiér Bohuslav Sobotka, předseda Sněmovny Jan Hamáček, ministr kultury Daniel Herman a kardinál Miloslav Vlk. Hamáček mimo jiné uvedl, že je málo osobností, jejichž odkaz zůstává živý i po šesti stoletích. Součástí bohoslužby i celých Husovských slavností v centru Prahy byla rovněž peněžní sbírka ve prospěch syrských uprchlíků před takzvaným Islámským státem, kteří našli útočiště v Libanonu.

Kněz a tvůrce spisovné češtiny Hus vystudoval v letech 1390 až 1404 svobodná umění a teologii na Univerzitě Karlově. Kázal v Betlémské kapli, kritizoval církevní praxi a požadoval návrat k chudé církvi. Za to na něj byla uvalena klatba. Své názory odmítl odvolat, proto byl rozhodnutím církevního koncilu 6. července 1415 upálen, jeho popel skončil v řece Rýn.

Lidé mohou spatřit na Betlémské kapli, v níž kázal Jan Hus, nápis Za pravdu. Na průčelí kaple se díky umístění kovových destiček objevuje za slunečného počasí. "Pravda se objevuje jenom občas," podotkl v projevu předseda Spolku pro připomínku odkazu mistra Jana Husa Hynek Fajmon. Přiznal, že iniciátoři uměleckého díla zprvu nevěřili, že bude fungovat. Dnes se ale o tom osobně přesdvědčily desítky lidí, kteří se přišli na odhalení architektonického prvku podívat. Dnes se v Betlémské kapli také poprvé rozezněl nový zvon. Odlil jej loni v prosinci přímo na nádvoří kaple mladý zvonař Michal Votruba. Zvon zdobí výjev z Jenského kodexu s Janem Husem při kázání právě v Betlémské kapli. Zvon je netypicky rozdělen na třetiny, v dalších jsou bible a kalich.