Zprávy | Z archivu rubriky


Všechny údajné oběti zdravotní sestry Věry Marešové zemřely v důsledku podání vysoké dávky draslíku. U soudu to řekl znalec Radek Matlach, u kterého si posudek zadala policie. Marešová čelí obžalobě z vražd šesti pacientů v Lužické nemocnici v Rumburku. Pacienty z jednotky intenzivní péče Lužické nemocnice v Rumburku podle obžaloby zabíjela právě draslíkem. Marešová podle obžaloby pacienty zabíjela draslíkem od roku 2010 do loňského června. Nejmladší oběti bylo 35 let, nejstarší 85 let. Důvodem měla být podle žalobce snaha usnadnit si práci. Marešová už na začátku hlavního líčení vinu odmítla. Hrozí jí až doživotní vězení.

V případě poslední údajné oběti měli znalci k dispozici jak tělo, tak výsledky odběrů krve. Těžce nemocná žena zemřela v rumburské nemocnici loni na začátku června. "Příčinou smrti byla vysoká hladina draslíku. Neumím si stav vysvětlit jinak," řekl soudu Matlach. Žena byla podle znalců ve vážném stavu, selhávaly jí orgány, pro náhlou srdeční fibrilaci a úmrtí ale nevidí jiný důvod. "Nebyl důvod, aby tam (u srdce) došlo k tak prudké změně," řekl Matlach. Podle lékaře Jiřího Závodského, který na posudku obžaloby spolupracoval, by žena nejspíš stejně zemřela. "S největší pravděpodobností by pacientka dříve či později zemřela," doplnil Závodský. U pěti ostatních obětí znalci vycházeli především ze zdravotní dokumentace a záznamů křivek EKG. Podle Matlacha byli všichni pacienti stabilizovaní, náhle u nich došlo k zástavě srdce a smrti. "Křivka EKG odpovídá vysoké dávce draslíku," zopakoval Matlach.

Drtivá většina sudetských Němců a jejich potomků žijících v Horních Rakousích má zájem o odškodnění za majetek, o který přišli kvůli odsunu z Československa po druhé světové válce. Českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka s takovým požadavkem během tiskové konference v Linci konfrontoval předseda zemského sdružení sudetských Němců v Horních Rakousích Peter Ludwig. Zaorálek uvedl, že to pro něj není téma. Český ministr zahraničí jednal v Rakousku se svým protějškěm Sebastianem Kurzem.

Ludwig, jehož sdružení má prý kolem 3000 členů, vystoupil na závěr tiskové konference po jednání Zaorálka s rakouským ministrem zahraničí Sebastianem Kurzem. Šéfovi české diplomacie přitom sdělil, že z ankety mezi členy jeho spolku vyplynulo, že velká většina z nich by se stále nechtěla vzdát nároku na svůj majetek v Česku. ČTK později upřesnil, že takové přesvědčení vyjádřilo v korespondenčním hlasování 95 procent dotázaných. Předseda regionálního sudetoněmeckého sdružení proto požádal Zaorálka, aby takový postoj tlumočil v Praze. ČTK řekl, že není pro to, aby se konkrétní majetek sudetských Němců ještě dnes vracel, ale měla by se za něj bývalým majitelům a jejich potomkům vyplatit náhrada. Podpořil by také zřízení fondu, z něhož by se financovaly společné česko-rakouské projekty. "Pro mě to není téma, protože si myslím, že my nemáme žádnou potřebu s rakouskou stranou řešit to, co jsme v případě česko-německých vztahů řešili Česko-německou deklarací (z roku 1997)," uvedl v reakci Zaorálek.