Zprávy | Z archivu rubriky


Česká a izraelská vláda budou v létě již podruhé jednat společně. Po loňském zasedání v Praze se tentokrát sejdou v Izraeli za účasti premiérů Petra Nečase a jeho izraelského protějšku Benjamina Netanjahua. Doprovodí je opět někteří ministři obou vlád. V Jeruzalémě to řekl šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, který je na dvoudenní návštěvě Izraele. Ministr zahraničí během ní bude jednat o přípravě společného zasedání. V Jeruzalémě se ministr zahraničí zúčastní česko-izraelského fóra, na které přijde například izraelský prezident Šimon Peres. Schwarzenberg očekává, že mezi témata pondělních konzultací bude patřit hospodářská spolupráce, válka v Sýrii, vývoj v Izraeli a v Palestině anebo vztahy Izraele s EU či NATO.

Minulý rok ministři obou zemí podepsali v Praze prohlášení o spolupráci v dopravě, vědě a výzkumu, kultuře či místním rozvoji. ČR a Izrael chystají společné projekty například v programování či léčbě neurodegenerativních onemocnění. Sdílet by obě země měly také informace o tom, jak vytvářet cenově dostupné bydlení. Chystá se také spolupráce při vývoji zbraňových systémů využívajících špičkové technologie. Schwarzenberg je s obchodní výměnou mezi českými a izraelskými firmami spokojen. Podle české diplomacie obrat vzájemného obchodu dosahuje miliardy dolarů ročně. Převažuje přitom český export. Česko-izraelské vztahy jsou velmi dobré, v EU patří Česká republika k nejbližším spojencům židovského státu.

Příčinou pražského povstání v květnu 1945 bylo podle prezidenta Miloše Zemana ponížení českého národa a ztráta důstojnosti, ke které nyní mnohé vede korupce a nezaměstnanost. Zeman to uvedl před budovou Českého rozhlasu na pietním aktu u příležitosti 68. výročí Květnového povstání českého lidu. "Hlubinnou příčinou bylo narůstající ponížení českého národa a ztráta důstojnosti, vyvolaná tím, že lidé se nemohli svobodně vyjadřovat, že nemohli svobodně volit, že byli manipulováni," uvedl Zeman. Poznamenal, že stejná situace se opakovala i později za komunistické éry. Nynější režim je demokratický, ale ona příčina podle Zemana pominula jen zdánlivě. Ke ztrátě důstojnosti dochází u lidí, kteří ztratili práci a novou nemohou najít, a u poctivě pracujících, za jejichž zády vyrůstají bez práce zbohatlíci, míní prezident. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) podobně jako další řečníci připomněl události a jejich oběti před 68 lety. Zdůraznil, že povstání nebylo jen pražskou záležitostí a že se podařilo po roce schválit zákon o ocenění jeho účastníků. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) poukázala na nebezpečí ztráty svobody, na vědomí práv, povinností i odpovědnosti účastníků povstání a na potřebu znát svou minulost a poučit se z ní. Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) pak Českému rozhlasu popřál, aby lidem znovu pomohl vnímat nadčasové hodnoty a lidé jej znovu přišli bránit.

Exprezident Václav Klaus údajně loni žádal právního poradce Hradu Pavla Hasenkopfa o návrh letošní lednové amnestie. Píše se to v e-mailu, který Hasenkopf zveřejnil. Zprávu prý právníkovi poslal bývalý šéf hradního politického odboru Ladislav Jakl. Přitom Klaus v deníku Právo tvrdí, že Hasenkopfovi žádné vypracování amnestie nezadával. Podle e-mailu zveřejněného Hasenkopfem ale exprezident loni 19. října požádal právního poradce o vypracování návrhu amnestie. V údajné zprávě od Jakla je obecně popsáno několik bodů, kterých by se měla amnestie dotknout. Prvním bodem je "Úleva pro seniory (asi pod jistou výši trestu, dejme tomu 3 roky)" a posledním "Jak přihlédnout k dlouho se vlekoucím soudům". Právě Hasenkopfa, Jakla a také bývalého hradního vicekancléře Petra Hájka označil před týdnem za autory amnestie kancléř nynějšího prezidenta Miloše Zemana, Vratislav Mynář. Všichni tři to následně popřeli. Hasenkopf sice připustil, že první verzi amnestie vypracoval, ale konečná podoba prý byla zcela jiná. Amnestii podle něj připravilo ministerstvo spravedlnosti. Klaus v Právu ještě znovu zopakoval, že autorem amnestie je pouze on. "Jako u všech jiných vážných rozhodnutí jsem i toto konzultoval se svými nejbližšími spolupracovníky. Všechna dílčí rozhodnutí o jednotlivých parametrech amnestie jsem však s plným vědomím finálně učinil já sám," prohlásil. V Lidových novinách Hasenkopf připustil, že čistě z právního pohledu má exprezident pravdu. "On (Klaus) je de iure jediný autor amnestie," uvedl.