Zprávy | Z archivu rubriky


Na Václavském náměstí v Praze se sešlo odhadem 300 lidí, kteří vzpomínali na prezidenta Václava Havla, od jehož smrti uplynul jeden rok. Někteří zapálili svíčky u sochy sv. Václava nebo se dívali na záznam loňského koncertu z Lucerny, který byl zorganizován na Havlovu počest krátce po jeho smrti. Část z lidí měla balónky, na něž psali přání o tom, kam by se země v budoucnu posunout a jak by měla vypadat. Setkání, inspirované i písní Jednou budeme dál, která zněla během přelomových událostí roku 1989, podpořila řada osobností veřejného života. Připojili se k ní také aktivisté, kteří šíří na sociálních sítích výzvu k ohrnutí kalhot na Havlovu počest. "Kalhotový den" má podle nich připomenout, že Havel měl při své inauguraci v prosinci 1989 nápadně krátké kalhoty. Průvod asi tří set lidí se pak vydal směrem na Hradčany.

V pražském Divadle Na zábradlí odhalili k ročnímu výročí úmrtí pamětní desku prezidentu Václavu Havlovi, který zde v letech 1960-1968 pracoval jako kulisák, herec, dramaturg i dramatik. Bronzová deska je umístěna vedle vchodu, navrhl ji bez nároku na honorář výtvarník David Černý. Výroba byla financována z příspěvků několika desítek drobných dárců. Poté, co pamětní desku odhalil Ivan Havel s ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem, následovalo v hledišti scénické čtení z knihy Anny Freimanové nazvané Václav Havel o divadle.

Stát nedostatečně propaguje domácí potraviny, řekl Miroslav Koberna z Potravinářské komory. Zatímco Česko podporuje národní či regionální značky potravin zhruba 250 miliony korun ročně, sousední a z hlediska počtu obyvatel o něco menší Rakousko na propagaci místních výrobků dává kolem dvou miliard Kč ročně. Stát nyní finančně podporuje národní značku kvality Klasa a označení Regionální potravina. "Do toho všeho se ročně nainvestuje tak 250 milionů korun, v zemi, která má deset milionů obyvatel," uvedl Koberna. "Když se podíváte do Rakouska, tak tam do propagace rakouských potravinářských výrobků jdou ročně v přepočtu zhruba dvě miliardy, na trh, který je proti nám dvoutřetinový," dodal s tím, že rakouský spotřebitel je denně přesvědčován o tom, že má kupovat domácí zboží, protože je nejlepší. "A ten spotřebitel se podle toho chová," podotkl.

Podle ministerstva zemědělství (MZe) však nelze výši příspěvků na propagaci domácích potravin v Česku a Rakousku porovnávat. V Rakousku se na financování kromě státu podílejí také výrobci. "Tamní podpora je realizována převážně přes agenturu AMA zaměřenou na zemědělský marketing obecně, včetně účasti na stěžejních veletrzích a výstavách," uvedla Mluvčí MZe Kateřina Böhmová. Česko podle ní poskytuje na marketing maximum, který mu dovoluje státní rozpočet, a na rozdíl od jiných kapitol nejsou peníze na tuto oblast výrazněji omezovány.