Zprávy | Z archivu rubriky


Desetiletá klisna Orphee des Blins s žokejem Janem Faltejskem suverénně vyhrála 122. ročník Velké pardubické steeplechase. Druhý byl s velkou ztrátou 16 délek Ronino s Jiřím Kouskem, obhájce prvenství Tiumen s osminásobným vítězem slavného dostihu Josefem Váňou doběhl na třetím místě. Hnědák Tiumen, který útočil na čtvrté vítězství za sebou, byl s kurzem 2:1 největším favoritem, ale stejně jako všichni další soupeři nedokázal čelit vynikajícímu výkonu vítězné klisny ze stáje DS Pegas. Faltejsek ji držel od počátku v čele dostihu, postupně zvyšoval náskok a v cílové rovině už o jejich triumfu nebylo nejmenších pochyb. Váňa se mohl sedm dnů před svými šedesátinami stát nejstarším vítězem dostihu. Pardubický dostih na 6900 metrů se slavným Taxisovým příkopem měl letos dotaci 4,8 milionu korun. Startovalo v něm 23 koní, dokončilo patnáct.

"Výhra ve Velké pardubické je pro nás Čechy nejvíc, to se nedá srovnat, to je za všechny Zlaté poháry. To je úžasné!" řekl Faltejsek v cíli, kterým proběhl v euforii vestoje. "Možná mi to dojde až za měsíc, tohle je na mě moc," zářil žokej, který pravidelně tráví zimní překážkovou sezonu v Británii. Orphee des Blins vyrazila do čela hned po startu a náskok pak už postupně jen navyšovala. Všechny skoky včetně Taxisova příkopu zvládla bravurně. Faltejsek přiznal, že sám byl z tempa překvapený. "Nemohl jsem ji vzít zpátky, tak jsem jenom seděl. Je to mašina jako blázen, vůbec nebyla k zastavení," řekl devětadvacetiletý Faltejsek. Váňa se při svém šestadvacátém startu v dostihu tradičně držel na dohled čela a jel s Tiumenem co nejkratší trasou, ale na Orphee des Blins a Ronina nestačil. "Myslím, že jsme moc chyb neudělali a vyhráli ti lepší. Nepodařilo se, nevadí," řekl ještě v sedle koně v České televizi Váňa, který si v dubnu zlomil levou stehenní kost, musel na operaci a před Velkou pardubickou jel jen jeden dostih. "Nádherně jsem si to užil, nádherně jsem se svezl. Byli jsme třetí a já jsem spokojený, majitel bude taky," řekl.

V pražské katedrále sv. Víta bylo dnes blahořečeno 14 františkánů, které v 17. století zabil rozlícený dav. Ceremoniál byl spojený se mší, kterou vedl kardinál Angelo Amato, zástupce Vatikánu. Jde o první beatifikaci v pražské arcidiecézi, uvedla katolická církev. Podle kardinála Dominika Duky vzešla dávná tragická událost z mravní krize celé Evropy, tudíž je varováním pro dnešek. Dekret o blahořečení umučených řeholníků podepsal papež Benedikt XVI. Prohlášení za blahoslaveného je předpokladem pro svatořečení, tedy prohlášení za svatého. Na rozdíl od kanonizovaných světců, uctívaných v celém katolickém světě, je církevní kult blahořečených většinou omezen - na diecézi, zemi, řádové společenství. Při obřadu byl odhalen beatifikační obraz od jednoho z nejznámějších současných malířů Tomáše Císařovského. Františkáni jsou na něm vyobrazeni na žlutooranžovém pozadí společně a s úzkostí v obličejích v momentu ohrožení, kolem nich poletují černí ptáci.

Františkáni se přidali k blahoslaveným 401 let po své smrti. Zabiti byli o masopustním úterý 15. února roku 1611 v klášteře u Panny Marie Sněžné. Stalo se tak po vpádu pasovských vojsk do Čech, kdy byli katoličtí kněží od protestantské většiny nařčeni z kolaborace s vojskem. Do kláštera tehdy vtrhli naštvaní Pražané a bratry bez milosti pobili. Jejich těla byla pohřbena až po čtyřech dnech v křížové chodbě kláštera a později v kapli. Čin byl později všeobecně odsouzen, osud řeholníků byl pak připomínán s úctou, snahy o blahořečení začaly brzy po jejich skonu. Pražský kardinál Duka uvedl, že dnešní slavnost se netýká jen Prahy nebo Česka, ale celé Evropy, a to nejen proto, že vyvražděná františkánská komunita byla složena z příslušníků mnoha národů.