Zprávy | Z archivu rubriky


Česká diplomacie zpřesnila svá varování před cestami do Egypta: nedoporučuje jezdit do severní části Sinajského poloostrova včetně letoviska Taba; na jihu poloostrova mají být Češi jen v turistických střediscích a mimo ně nemají nikam jezdit, sdělilo ČTK ministerstvo zahraničí. Zopakovalo, že na Sinaji hrozí teroristický útok. Nebezpečný ale může být i únos. Jsou tam ohroženy životy, zdraví či majetek českých turistů. Ministerstvo zahraničí dále nedoporučuje individuální turistiku po egyptském území mimo oblast Káhiry, Alexandrie a turistických oblastí v horním Egyptě. Nejkritičtěji však vnímá Sinajský poloostrov. "V oblasti Sinajského poloostrova a zejména v jeho severní části se od počátku roku 2011 výrazně snížila bezpečnost. Negativními faktory jsou zejména pronikání nelegální migrace, pohyb ozbrojených skupin, pašování zbraní a pronikání extrémistů z pásma Gazy," zdůraznilo ministerstvo, podle něhož nelze v nejbližší budoucnosti očekávat zlepšení situace. Bezpečnost se v severoafrické zemi zhoršila po loňských protirežimních nepokojích.

Podle viceprezidenta Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Tomia Okamury cestovky zatím neruší charterové lety do letoviska Taba. Nabízejí ale klientům možnost výměny egyptské destinace za jiné letovisko či přesunutí termínu zájezdu. Podle asociace cestovních kanceláří ale není důvod k panice.

Německo si je vědomo historické odpovědnosti za masakry v Lidicích a Ležákách, sdílí bolest nad obětmi. V dopise k 70. výročí vyhlazení Lidic a Ležáků to prezidentu Václavu Klausovi napsal jeho německý protějšek Joachim Gauck. Vyjádřil také obdiv nad odvahou českých výsadkářů, kteří spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. "Vážený pane prezidente, myšlenka na opovrženíhodné teroristické činy z Lidic a Ležáků mne naplňuje hlubokým zármutkem a studem. Německo je si vědomo své historické odpovědnosti. Proto musí být nejvyšším přikázáním veškerého politického jednání zabránit opakování války a teroru," napsal Gauck v dopise, který přinesl Klausovi německý velvyslanec v ČR. Hrůzy druhé světové války vycházející z Německa podle Gaucka zanechaly hluboké rány. "Máme však i naději, protože Němci a Češi jsou dnes partnery a přáteli ve svobodné a sjednocené Evropě, která se cítí být zavázaná lidským právům a svobodě," napsal. Klaus v odpovědi německému prezidentovi uvedl, že si jeho dopisu velmi váží. "Považuji ho za silný výrok o tragické době okupace a zločinech nacismu. Váš dopis je pozitivním gestem vůči naší zemi," napsal Gauckovi.

Na dopis reagovali i lidé, kteří masakry přežili. Potěšil Jarmilu Doležalovou, která se sestrou jako jediná přežila vyhlazení Ležáků. Je to pomyslné zadostiučinění vůči obětem, uvedla. Naopak neuspokojil jednu z lidických žen Miloslavu Kalibovou. "Až přijdou k životu lidické děti, tak pak můžeme přijímat omluvu," řekla ČTK.

Lidice a Ležáky se staly symboly nacistického teroru za druhé světové války. Lidice nacisté vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na Heydricha. V obci tehdy bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a batolat do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Podobný osud stihl i Ležáky. Nacisté zastřelili 33 obyvatel obce, jedenáct dětí skončilo v plynových komorách, dvě poslali nacisté na převýchovu do německých rodin.