Zprávy | Z archivu rubriky


Hold účastníkům povstání českého lidu proti nacistickým okupantům, které v Praze začalo před 67 lety, u Staroměstské radnice složili politici, zástupci armády i pamětníků. Za příklad dávali obětavost, odvahu i vlastenectví povstalců, z nichž mnozí položili své životy. "Každý věděl, kde je osa zla. Každý věděl, co může nastat. Přesto v pravém slova smyslu jste vstoupili do služeb své vlasti a byli schopni za její svobodu tato rizika přijmout a nejvyšší cenu v podobě života zaplatit," uvedla předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. Za temnou stránku českých dějin pak označila to, že vlast se mnohým hrdinům za komunistické totality odvděčila kriminály a postavila je na okraj společnosti. Naprostá většina mladých účastníků povstání byla podle pražského primátora Bohuslava Svobody vedena snahou odčinit kompromisy, ke kterým byli během protektorátu donuceni jejich rodiče, a zabránit možnému zničení Prahy nacisty. Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička poznamenal, že vlastenectví a sounáležitost s domovinou nelze nahradit "jakýmsi evropanstvím", důsledkem čehož je malý zájem hlavně mladých o podobné vzpomínkové akce. V Praze ve dnech od 5. do 9. května 1945 vyvrcholilo květnové povstání českého lidu, které je považováno za jeho největší ozbrojené vystoupení v boji proti fašismu. Zapojilo se do něj přes sto tisíc lidí ve třech stovkách obcí, desítka tisíc lidí během bojů s Němci zahynula. Jen v Praze podle dostupných pramenů padlo 3700 lidí. Poslední boje se na českém území odehrály až 11. května nedaleko Milína u Příbrami mezi partyzány a příslušníky SS.