Zprávy | Z archivu rubriky


Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v nadsázce doporučil premiéru Petru Nečasovi (ODS), aby se po aféře kolem exprimátora a poslance ODS Pavla Béma "stáhnul do kláštera a podstoupil čtyřicet dní pokání". Schwarzenberg ale zdůraznil, že není jeho úkolem řešit problémy ODS a radit vládnímu partnerovi. Nečas ve vyjádření pro ČTK reagoval poznámkou o tom, že Bůh má TOP 09 rád, protože veřejnost nezná obsah hovorů mezi Schwarzenbergem a podnikatelem Zdeňkem Bakalou či rozhovory místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska se zbrojařem Richardem Hávou. Schwarzenberg aféru komentoval na tiskové konferenci po jednání s makedonským ministrem zahraničí Nikolou Popoským. Nečas uvedl, že Schwarzenbergovi výroky považuje za součást jeho prezidentské kampaně. Bém v pondělí požádal kvůli kauze s odposlechy svých telefonátů s lobbistou Romanem Janouškem o pozastavení členství v ODS, zůstává ale poslancem. Pět let staré odposlechy, které zveřejnila Mladá fronta Dnes, ukazují Janouškův vliv na tehdejší dění na magistrátu. Janoušek podle nich spolurozhodoval o prodeji majetku metropole nebo o územním plánu. Obsahem odposlechů telefonátů se zabývá policie. Bémově rozhodnutí pozastavit členství ve straně předcházela Nečasova výzva, aby tak učinil, nebo se strana začne zabývat jeho vyloučením. Předseda ODS také Bémovi doporučil, aby složil poslanecký mandát. Jeho stanovisko podpořilo grémium strany.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) doplnil kasační stížnost proti rozhodnutí pražského městského soudu, který vrátil Vlastimila Rampulu do funkce šéfa Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ). Rampula podle ministra závažně porušil své povinnosti například tím, že odmítl poskytnout Nejvyššímu státnímu zastupitelství (NSZ) informace, protahoval vyšetřování kauzy údajné korupce při plánovaném nákupu letounů Gripen či zasahoval do případu údajného tunelování Investiční a poštovní banky (IPB) a kauzy České pivo. Městský soud v Praze v únoru uvedl, že se neprokázalo, že by vrchní státní zástupce závažně porušil své povinnosti. Pospíšil s ním však nesouhlasí. Vrchní státní zastupitelství podle něj opakovaně chybovalo v případech trestních stíhání - šlo o nedostatky při zahájení i zastavení stíhání či podávání obžalob. Rampula pak za to nese odpovědnost. Již před doplněním kasační stížnosti podal také nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nový návrh na Rampulovo odvolání. Doplnil dva důvody: kauzou privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS) a brífinkem, na kterém Rampula pustil videozáznam z policejní akce v kanceláři náměstka Libora Grygárka. První návrh podal Zeman v březnu, Pospíšil mu definitivně vyhověl na podzim. Soud Pospíšilovo rozhodnutí v únoru zrušil. Na doplnění kasační stížnosti se podle ministerstva podílela advokátka a zakladatelka sdružení Veřejnost proti korupci Hana Marvanová.

Kraje a obce získají podle ministryně kultury Aleny Hanákové (TOP 09) zákonem o církevních restitucích právo nakládat s blokovanými nemovitosti a pro jejich využití budou moci využít peníze z evropských fondů. Pokud ale parlament zákon odmítne, tyto nemovitosti by asi v případě žalob církví z rozhodnutí soudů ztratily. Hanáková to uvedla na konferenci o církevních restitucích, která se konala v Senátu. Ministryně uvedla, že podle vládní předlohy zákona zůstane blokován jen církevní majetek ve vlastnictví státu. Církve pak budou mít rok na to, aby o jeho vydání požádaly. Získat by tak mohly zhruba polovinu svého někdejšího majetku v hodnotě okolo 75 miliard korun. Za ostatní by měly dostat finanční náhradu 59 miliard korun během 30 let. Náklady státu se zákonem zvýší jen v krátkodobém horizontu, uvedla Hanáková. Zdůraznila, že stát zákonem během 17 let přestane přispívat na platy duchovních a že jeho výdaje na tuto oblast se v minulosti zvyšovaly. Ministryně uvedla, že navrhovaná pravidla pomohou církvím v příštích letech vytvořit dostatečnou materiální základnu, aby mohly pokračovat ve svých aktivitách ve zdravotnictví, sociální sféře a humanitární oblasti. Předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml navrhl, aby církve vytvořily jakýsi sociální podpůrný fond pro potřebné, do kterého by přispívaly určitou částkou z výnosu z navráceného majetku. Podle Rumla by to mohlo pomoci narovnat vztah církví se společností. Církevní restituce nemají podporu české společnosti, která je převážně ateistická. Majetkové vyrovnání s církvemi podle průzkumů odmítá okolo 70 procent českých občanů.