Zprávy | Z archivu rubriky


Argument kritiků chystaných církevních restitucí o tom, že církev nemovitý majetek nikdy nevlastnila, je demagogický, uvedl historik a politolog Michal Pehr. Jeho názor zveřejnila katolická církev na svém webu. Chystaný záměr vlády vrátit církvím majetek kritizují například spisovatelka Lenka Procházková, historik Mojmír Grygar a režisér Václav Dvořák. Podali několik trestních oznámení na členy vlády a napsali též papeži Benediktu XVI. Míní, že podle jejich názoru nemá připravovaný zákon etické, historické ani právní podklady a je protiústavní. Církev získá majetek, který podle nich nikdy nevlastnila. Pehr oponuje, že historický vývoj potvrdil vlastnictví církve, která majetek získala v průběhu staletí různým způsobem. O tom, že církev je právoplatným vlastníkem svého majetku, nepochybovalo podle něj ani prvorepublikové Československo, které, ač někdy protikatolicky naladěno, uvádělo vždy příslušnou církevní instituci jako právoplatného vlastníka. Kritici nesouhlasí s argumenty vlády a církví, že vláda chce vrátit majetek ukradený v době komunistického režimu. Návrh zákona podle nich prolamuje rozhodné datum 25. února 1948 a zahrnuje do převodu i rozsáhlé nemovitosti, které prý římskokatolické církvi odňal už Josef II. a následně pozemkové reformy z let 1919 a 1947. Navržená norma je nyní v parlamentu. Podle návrhu s 17 církvemi má stát vyplatit od roku 2013 postupně 59 miliard korun navýšených o inflaci. Církve též mají dostat zpět 56 procent majetku. Návrh řeší podle vlády problém majetkové křivdy spáchané na církvích a náboženských společnostech komunistickým režimem po roce 1948. Cílem je též ukončit placení církví ze státního rozpočtu.

Odbory opustily mimořádné zasedání tripartity, která jednala o vládních úsporných opatřeních. Odešly po dvou hodinách. Předáci to zdůvodnili nepřipraveností kabinetu na jednání. Premiér Petr Nečas (ODS) novinářům řekl, že odbory sehrály dvouhodinové divadlo. Podle předsedy vlády přišly se záměrem jednání zrušit. Ocenil konstruktivní přístup zaměstnavatelů. Ti označili postup odborářů za nemoudrý. Podle Nečase je postup odborářů součástí "širšího záměru", který má vyvrcholit dubnovou demonstrací. Tu odbory svolaly na 21. dubna na Václavské náměstí, chtějí se k ní spojit s dalšími nespokojenými iniciativami. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil novinářům řekl, že odboráři odešli proto, že "se dvouhodinovou debatou nic neřešilo". "Jestli někdo hraje divadélko, tak je to vláda. Už rok a půl přicházíme s návrhy, žádný nebyl přijat," uvedl Zavadil. Podle něj tak odboráři na jednání "dělají jen křoví", a to odmítají. Stejně se vyjádřil i předseda druhé odborové centrály - Asociace samostatných odborů - Bohumír Dufek. Podle zástupců zaměstnavatelů byla debata na tripartitě naopak "poměrně konstruktivní". Vláda chce udržet plánované rozpočtové schodky i přes nepříznivý vývoj ekonomiky, a proto navrhuje škrty. Už ve středu schválila škrty pro letošní rok. Zmrazit chce výdaje ve výši 23,6 miliardy korun. Kabinet plánuje například zvýšení daně z přidané hodnoty či zpomalení růstu penzí. Podle zaměstnavatelů je nutné nejen škrtat, ale vláda by měla přijít i s návrhy na podporu ekonomického růstu. Nesouhlasí s kroky, které by zvyšovaly náklady práce a ceny energií. Odbory vládní záměry odmítají. Podle nich není nutné v nepříznivé ekonomické situaci tak výrazně škrtat a utahovat opasky, schodek by mohl být 120 miliard. Odboráři si už dřív stěžovali na to, že s nimi kabinet na tripartitě projednává věci, které předtím schválil. Poukazovali na to, že jako podklady nyní dostali materiály s původními návrhy ministerstva financí, které ale už neplatí. To vadí i zástupcům zaměstnavatelů. Jsou ale připraveni dál jednat, žádají o další mimořádné zasedání tripartity, kde by se jednalo o prorůstových krocích a čerpání evropských peněz.