Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika by neměla poskytnout peníze pro Mezinárodní měnový fond (MMF) na pomoc nejvíce zadluženým zemím eurozóny. Prezident Václav Klaus to uvedl v odpovědi Českému rozhlasu. Takový krok by podle něj byl od vlády nezodpovědný v situaci, kdy se ČR nedaří zbavit se svého vlastního zadlužení. Země by se podle něj při rozhodování o účasti v evropském protikrizovém plánu neměla řídit strachem z izolace. "Česká republika sama žije s deficitem, který, jak je vidět, není schopna eliminovat. V této situaci by bylo nezodpovědné naše zadlužení zvyšovat poskytováním dalších půjček pro extrémně zadlužené země, kterým to pouze umožní další odklad skutečných řešení," uvedl Klaus. Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) si ale ČR nemůže dovolit osamoceně odmítnout unijní plán na pomoc státům eurozóny. Jde podle něj o zahraničněpolitické, nikoliv rozpočtové rozhodnutí. Chce se ale pokusit dojednat nižší podíl ČR na pomoci, pokud to bude možné. Šéf diplomacie Karel Schwarzenberg (TOP 09) už v neděli uvedl, že není příliš jiných možností než pomoc MMF potvrdit. Země se podle něj nesmí v Evropě izolovat. Podle opoziční ČSSD je pomoc státům eurozóny v zájmu ČR a vláda by kolem zapojení do záchranného plánu neměla lavírovat. Guvernér ČNB Miroslav Singer ČTK řekl, že Česká národní banka bude poskytnutí části devizových rezerv na půjčku MMF velmi zvažovat a rozhodování nebude snadné. ČR by měla poskytnout zhruba 90 miliard korun, což je asi desetina devizových rezerv ČNB.

Někteří žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) protahovali kauzu Mostecké uhelné společnosti (MUS). Vyplynulo to ze závěrů kontroly zaměřené na spolupráci státních zástupců se švýcarskými vyšetřovateli, které v pondělí předal dočasný šéf VSZ Stanislav Mečl ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi (ODS). ČTK to sdělila mluvčí ministerstva Tereza Palečková s tím, že podle Pospíšila má být proti žalobcům "vyvozena kárná odpovědnost". Nyní bude na nejvyšším státním zástupci Pavlu Zemanovi, proti komu kárné žaloby podá. "Po prostudování materiálu (ministr) shledal, že závěry JUDr. Mečla nasvědčují možnému pochybení konkrétních státních zástupců při vyřizování žádostí o právní pomoc v daném případu," uvedla Palečková. Podle Pospíšila kauzu opravdu provázely průtahy. Mečl minulý týden deníku Právo řekl, že žalobci na některé švýcarské žádosti reagovali se zpožděním měsíce až dvou. Chybovali prý bývalý šéf pražských žalobců Vlastimil Rampula, jeho náměstek Libor Grygárek a státní zástupce Ladislav Letko. Švýcarsko začalo privatizaci MUS vyšetřovat v červnu 2005 kvůli podezření, že z firmy byly přes její vedení do země nelegálně vyvedeny peníze a "vyprány". Švýcaři kvůli tomu zablokovali přes 12 miliard korun. Česka se dotázali, zda se chce k trestnímu řízení připojit. České úřady na tyto žádosti téměř rok neodpověděly. Mečl již dříve uvedl, že po prostudování spisu zjistil, že "věci nebyla věnována náležitá pozornost". Nařídil proto na VSZ kontrolu.