Zprávy | Z archivu rubriky


Letec Petr Mára s replikou letounu Jana Kašpara v sobotu odpoledne zopakoval slavný let aviatika Jana Kašpara z Pardubic do Prahy. Márovi se let konaný u příležitosti letošního stého výročí Kašparova letu povedl na třetí pokus, předchozí pokusy v květnu a v červnu zhatil silný vítr. ČTK to řekl Martin Kindernay ze sdružení Aeropark, které na kunětickém letišti provozuje muzeum letectví a přelet organizovalo. "Přelet se podařil, letadlo po zhruba hodině a půl letu přistálo na závodišti v Praze Chuchli," řekl Kindernay. Mára po prvním startu z kunětického letiště svůj stroj otočil a znovu přistál, aby upustil zhruba 20 litrů paliva. Po druhém startu vyrazil směrem na Prahu. "Palivo vystačilo, dokonce v nádržích zbylo zhruba 20 litrů paliva," řekl Kindernay. Letoun letěl několik stovek metrů nad zemí, postupně, jak ubývalo palivo, zvyšoval výšku letu. "Nad Prahou letěl ve výšce zhruba 300 metrů," řekl Kindernay, který Máru doprovázel v jiném letadle. Mára před startem novinářům řekl, že není možné přesně kopírovat trasu letu Jana Kašpara. "S tímhle letadlem nepřichází v úvahu letět přes centrum Prahy. Musím nalétnout tak, abych nejenom neohrozil obyvatele metropole, ale i letový provoz," řekl Mára, který přiznal, že největší obavy má z větru po cestě a také z přistání v Praze. "Přistává se v údolí na chuchelském závodišti, kde je nevyzpytatelný vítr," řekl Mára.

Sněmovní právníci zpochybnili podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka postup koalice při sloučení rozpravy k reformním zákonům a omezení řečnické doby poslanců na dvakrát deset minut za celou debatu. Zaorálek ze stanoviska odcitoval také pasáž, že lze omezit práva poslanců, pokud míra obstrukcí přesáhne únosnou mez. Koalice si ale stojí za svým výkladem jednacího řádu a rozprava v nezměněné podobě pokračuje. Legislativní odbor podle Zaorálka uvedl, že v praxi se slučují do společné rozpravy související body a smyslem ustanovení není slučování bodu nesouvisejících. Jde prý o nezvyklý postup, o němž mohou být pochyby a může být přezkoumán Ústavním soudem. Pokud se omezí debata poslanců na dvakrát deset minut, myslí se tím omezení na každý bod sloučené rozpravy, uvedl Zaorálek s poukazem na rozbor. "Stanovisko legislativního odboru je podle mého názoru jednoznačné," tvrdil místopředseda ČSSD a sněmovny, kterého ale koalice nepouští jednání řídit, aby nevyužil své pravomoci schůzi z nějakého důvodu přerušit.

Zaorálek pak na tiskové konferenci koaliční poslance vyzval, aby stanovisko sněmovních právníků respektovali a nevedli jednání sněmovny způsobem, který odporuje zákonu. Sociální demokraté před novináři odmítli, že by nyní byla sněmovna paralyzována. Parlament tak podle nich funguje, byť obtížně v situaci, kdy je "silná kontroverze" kolem celé řady reformních zákonů, v prvním čtení byl ale přijat rozpočet, schválen zákon o zadávání veřejných zakázek a řada dalších norem, připomněl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Komunismus je stále významný fenomén, zvláště v časech krize k němu mohou lidé inklinovat. Mnozí totiž na totalitu vzpomínají jako na dobu sociálních jistot. Na závěr třídenní konference o devadesátileté historii českého a slovenského komunismu to ČTK řekl zástupce ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Jiří Kocian. Dodal také, že nové poznatky o komunismu je potřeba dostat i do učebnic a musí se stále zdůrazňovat, že komunismus je hrozba. "Komunistická strana se samozřejmě dostává více do zřetele obyvatel v momentě, kdy ten stát se vyrovnává s jakýmsi krizovým jevem," upozornil Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů, který třídenní pražskou konferenci pořádal spolu s Ústavem pro soudobé dějiny a Českým rozhlasem. Jako příklad uvedl 30. léta a velkou hospodářskou krizi. "Rázem zjistíte, že ta odezva na ty komunistické teze je vyšší než v momentě, kdy ten stát funguje a v podstatě jede na jakési sociální harmonii, sociálním smíru," dodal.

Konference byla jedním z prvních velkých odborných setkání od pádu železné opony. "Chybělo tady to historické bádání, byla jiná situace z hlediska přístupnosti k archivům," uvedl Kocian. Podle historiků byla 90. léta ve znamení postupné reflexe komunistické strany, s otevřením archivů získali badatelé přístup nejen k dříve utajovaným dokumentům, ale mohli začít čerpat i z literatury zahraničních historiků a českých dějepisců píšících v disentu. Pohled historiků na komunismus také začala ovlivňovat nejmladší generace vědců, kteří už totalitu pamatují jen jako děti. Na danou dobu se prý dokážou kolikrát podívat celistvěji, vnímají i sociální a psychologické hledisko.