Zprávy | Z archivu rubriky


Nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva, propůjčil prezident Václav Klaus u příležitosti výročí vzniku samostatného Československa třem veteránům druhé světové války. Řád obdrželi tankista Mikuláš Končický, Jan Velík a pilot Václav Djačuk. Všichni ocenění působili na východní frontě. Klaus je ocenil za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu. Válečné veterány spojuje účast v bojích na východní frontě. Podobný měli osud i po nástupu socialismu. Končický byl v roce 1970 propuštěn z armády kvůli odmítavému postoji k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Velík a Djačuk byli propuštěni z armády už po nástupu socialismu. Velík po roce 1968 vrátil všechna sovětská vyznamenání.

Prezident vyznamenal 21 osobností. Mezi oceněnými jsou rovněž anglista a překladatel Martin Hilský, jenž převedl do češtiny Shakespearovo dílo, legenda skoku na lyžích Jiří Raška, kreslíř a karikaturista Vladimír Renčín, zakladatel Černého divadla Jiří Srnec a klavírista a skladatel, jazzman Emil Viklický. Obdrželi Medaili za zásluhy. K dalším oceněným patří světově uznávaný kardiochirurg Jan Černý, podnikatel, zakladatel a ředitel firmy na inovativní nemocniční lůžka Zbyněk Frolík a manažer a vysokoškolský učitel Jan Kruliš-Randa, jenž v emigraci spolupracoval s protikomunistickým exilem. Medaili obdrželi rovněž americký klimatolog a geolog českého původu Jiří Kukla a kněz, vědec a politik, exministr školství Petr Piťha. Medaili za hrdinství Klaus udělil Davidu Sukačovi, mladíkovi, jenž loni pomohl kamarádovi tonoucímu v řece Ostravici v Ostravě-Habrůvce. Chlapec se zachránil, tehdy šestnáctiletého Sukače ale strhl vodní vír a sám utonul.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka Klaus propůjčil sedmi lidem za zásluhy o rozvoj demokracie a lidských práv. Převzali je jedna ze zakladatelek Mezinárodního sdružení Terezínská iniciativa Dagmar Lieblová, předseda Svazu Pomocných technických praporů Vladimír Lopaťuk, protikomunističtí odbojáři Karel Páral, Ladislav Suchomel, František Suchý a Marie Škarecká a řádová sestra Anna Magdalena Schwarzová, jež zažila perzekuce za nacismu i za socialismu.

Tenistka Petra Kvitová postoupila na Turnaji mistryň v Istanbulu do finále. Česká hráčka porazila Australanku Samanthu Stosurovou 5:7, 6:3, 6:3 za dvě hodiny a pět minut. V neděli nastoupí proti Bělorusce Viktorii Azarenkové, která v druhém semifinále zdolala Rusku Věrou Zvonarevovou 6:2 a 6:3. "Bylo to fantastické a je to nádherné být ve finále," řekla Kvitová v rozhovoru na dvorci a poděkovala divákům za podporu. "Bylo to moc těžké, protože Samantha výborně podávala a bylo těžké ji brejknout. V závěru nebylo snadné zápas ukončit, musela jsem se hodně soustředit, ale nakonec jsem to dokázala," dodala. Jedna výhra dělí Kvitovou od titulu z Turnaje mistryň, který získaly z českých rodaček pouze Jana Novotná a bývalá světová jednička Martina Navrátilová. Poslední českou finalistkou byla před 14 lety Novotná, jež turnaj v roce 1997 také vyhrála.

Tenistka Květa Peschkeová si potřetí zahraje o deblový titul na Turnaji mistryň. Česká hráčka si účast ve finále v Istanbulu zajistila společně se Slovinkou Katarinou Srebotnikovou výhrou nad Jaroslavou Švedovovou z Kazachstánu a Vaniou Kingovou z USA 6:3 a 6:4. "Pokud se nám podaří vyhrát i finále, tak by to bylo fantastické," řekla Pesckeová, která smečí využila po hodině a 24 minutách první mečbol. "Od začátku jsme se do toho dostaly, nechybovaly jsme a jsme rády, že si můžeme zahrát finále," radovala se. Srebotniková i Peschkeová usilují o premiérový titul na Masters. Letošní wimbledonské vítězky už v minulosti dvakrát ve finále neuspěly.

Čeští volejbalisté se v kvalifikaci mistrovství Evropy 2013 utkají s Rakouskem, Makedonií a vítězem předkola Švýcarsko - Chorvatsko. Ženy budou mít ve skupině Bulharsko, Maďarsko a lepšího z dvojice Lotyšsko - Kypr. Na šampionát postoupí přímo jen vítězové skupin, celky z druhých míst čeká baráž. Oba české výběry byly zásluhou umístění na letošním ME, kde muži skončili desátí a ženy osmé, nasazeny při losování v Lucemburku do prvního koše a vyhnuly se tak největším favoritům.

Desítka členů České strany národně sociální (ČSNS) natřela v pátek na růžovo železný kříž připomínající poválečné německé oběti u Dobronína na Jihlavsku. Od května stojí v místě, kde byly nalezeny pozůstatky 13 zabitých Němců. Podle mínění ČSNS šlo o členy nacistické strany NSDAP. V místě proto zároveň umístili 64 dřevěných křížů, které mají připomínat oběti nacistického masakru ve Velkém Meziříčí v květnu 1945. ČTK to oznámil místopředseda ČSNS Michal Klusáček. Policie zjišťuje, jaká škoda byla spáchána. Podle serveru iDnes.cz se chystá trestní oznámení podat autor kříže na památku místních Němců a obyvatel Dobronína Milan Litavský. "Určitě podám trestní oznámení, protože škoda na kříži a jeho restaurování do původní podoby přesáhne deset tisíc korun," řekl Litavský. ČSNS na letáku v místě upozorňuje, že aktéři chtěli akcí vyjádřit politování na tím, "že se u nás smějí stavět pomníky nacistům a že se překrucují dějiny. Konkrétně v tomto případě je na místě uvést, že dotyční mrtví byli členové NSDAP a že pocházeli z nedaleké vesnice Kamenná, která se jako jediná v celé třetí říši pyšnila přízviskem vzorová obec SS." Starosta Jiří Vlach /KSČM/ s akcí ČSNS souhlasí, podobných sdělení, kde mu lidé píšou o zvěrstvech Němců, má prý na stole desítky.

V lokalitě Budínka byly kosterní pozůstatky Němců údajně zavražděných na konci války z masového hrobu vyzvednuty loni v srpnu. Podle antropologů tam byla zakopána těla nejméně 13 lidí. Podle některých zpráv byli Němci ubiti lopatami a motykami. Nic takového ale antropologové nepotvrdili. Kriminalisté vyšetřují případ od loňského září pro podezření z vraždy. Nálezy ostatků, a opakované označení místa křížem, vzbudily v Dobroníně velké emoce. Česká televize v září uvedla, že německé civilisty v Dobroníně nezavraždili Češi, ale německý komunista Robert Kautzinger se svými dvěma syny. Mstil se za to, že ho tamní členové nacistické strany NSDAP poslali do koncentračního tábora. Podle ČT to tvrdí publicista Václav Vlk. Policejní vyšetřovatel kauzy Dobronín Michal Laška naopak stále trvá na tom, že šlo o pomstu Čechů Němcům, uvedla ČT.