Zprávy | Z archivu rubriky


O americkém zájmu o tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně i o projektu na vznik centra Severoatlantické aliance pro výcvik pilotů v Česku ve Washingtonu jednali český premiér Petr Nečas a americký prezident Barack Obama. Šéf Bílého domu při setkání ocenil ČR jako dobrého spojence. Vyzdvihl například spolehlivost českých vojáků v Afghánistánu. Petr Nečas po schůzce řekl novinářům, že se odehrála ve velmi přátelské, korektní pracovní atmosféře. "Pan prezident Obama má schopnost bavit se velmi přirozeně. Pokud s ním mluvíte, tak byste rozhodně neřekli, že mluvíte se šéfem nejmocnější země na této planetě. On má nesmírně civilní vystupování," uvedl premiér, který se již dříve s Obamou sešel na summitu NATO v Lisabonu.

Oba státníci mluvili o nadcházející vrcholné schůzce NATO v Chicagu v příštím roce. Nečas pak americkému prezidentu předestřel český zájem o vznik aliančního centra na výcvik pilotů vrtulníků v Česku. Americká strana podle něj jak na schůzce v Bílém domě, tak třeba při jednání se šéfem zahraničního výboru Senátu Johnem Kerrym návrh přijala vstřícně. Český premiér nezastíral, že projekt je určitou náplastí na americké odstoupení od zájmu vybudovat v Česku a Polsku prvky protiraketové obrany. "My jsme hodně z hlediska strategické spolupráce mezi Českou republikou a Spojenými státy hodně politicky investovali do zapojení se do systému protiraketové obrany. Poté, co ten původní projekt byl vlastně zrušen, tak je trošku i naše vina, že jsme neměli připravenou jakousi paletu dalších možných kroků a strategických projektů, kterými bychom podpořili strategické partnerství mezi ČR a USA, a teď to musíme napravit," řekl Nečas. Jednání o výcvikovém středisku, které by vzniklo v Pardubicích, jsou podle něj teprve v počátku, byť Česko by je mohlo spustit hned. Již nyní tam odborníci cvičí afghánské piloty. Centrum by podle premiéra přineslo významné úspory jak České republice, tak alianci. Financovaly by je totiž společně partnerské země, což je důležité v současné době rozpočtových škrtů zasahujících i armádu.

Co se týče Temelína, vyjádřil Obama podle Nečase stejně jako již dříve představitelé Francie a Ruska podporu účasti jeho země ve výběrovém řízení. "Já jsem jednoznačně ujistil pana prezidenta Obamu, že v České republice proběhne férový a transparentní tendr, že očekáváme tři kvalitní nabídky a že nejlepší vyhraje," uvedl český premiér. O zakázku na dostavbu Temelína kromě firmy Westinghouse sídlící v USA usilují ještě francouzská Areva a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress. Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína by měla být hotova nejpozději v roce 2025. Uchazeči by měli příští rok podat nabídky a v roce 2013 by se mělo rozhodnout o vítězi. Američané vidí hlavně pracovní místa, které by zakázka vytvořila v USA, které v poslední době sužuje vysoká nezaměstnanost. O tom, že Američané tendru přikládají velkou důležitost, svědčila i přítomnost amerického ministra energetiky Stevena Chua na dnešním jednání. Naopak původně avizovaná ministryně zahraniční Hillary Clintonová nakonec schůzku nestihla.

Nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva, propůjčil prezident Václav Klaus u příležitosti výročí vzniku samostatného Československa třem veteránům druhé světové války. Řád obdrželi tankista Mikuláš Končický, Jan Velík a pilot Václav Djačuk. Všichni ocenění působili na východní frontě. Klaus je ocenil za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu. Válečné veterány spojuje účast v bojích na východní frontě. Podobný měli osud i po nástupu socialismu. Končický byl v roce 1970 propuštěn z armády kvůli odmítavému postoji k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Velík a Djačuk byli propuštěni z armády už po nástupu socialismu. Velík po roce 1968 vrátil všechna sovětská vyznamenání.

Prezident vyznamenal 21 osobností. Mezi oceněnými jsou rovněž anglista a překladatel Martin Hilský, jenž převedl do češtiny Shakespearovo dílo, legenda skoku na lyžích Jiří Raška, kreslíř a karikaturista Vladimír Renčín, zakladatel Černého divadla Jiří Srnec a klavírista a skladatel, jazzman Emil Viklický. Obdrželi Medaili za zásluhy. K dalším oceněným patří světově uznávaný kardiochirurg Jan Černý, podnikatel, zakladatel a ředitel firmy na inovativní nemocniční lůžka Zbyněk Frolík a manažer a vysokoškolský učitel Jan Kruliš-Randa, jenž v emigraci spolupracoval s protikomunistickým exilem. Medaili obdrželi rovněž americký klimatolog a geolog českého původu Jiří Kukla a kněz, vědec a politik, exministr školství Petr Piťha. Medaili za hrdinství Klaus udělil Davidu Sukačovi, mladíkovi, jenž loni pomohl kamarádovi tonoucímu v řece Ostravici v Ostravě-Habrůvce. Chlapec se zachránil, tehdy šestnáctiletého Sukače ale strhl vodní vír a sám utonul.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka Klaus propůjčil sedmi lidem za zásluhy o rozvoj demokracie a lidských práv. Převzali je jedna ze zakladatelek Mezinárodního sdružení Terezínská iniciativa Dagmar Lieblová, předseda Svazu Pomocných technických praporů Vladimír Lopaťuk, protikomunističtí odbojáři Karel Páral, Ladislav Suchmomel, František Suchý a Marie Škarecká a řádová sestra Anna Magdalena Schwarzová, jež zažila perzekuce za nacismu i za socialismu.