Zprávy | Z archivu rubriky


Česká armáda po dvanácti letech ukončila své působení v Kosovu. Zástupcům místních obyvatel čeští představitelé předali symbolické klíče od místa, kde dříve Češi měli základnu. Českou vlajku na kopci nad městem Šajkovac pak vystřídala na stožáru vlajka Kosova. Zbylí čeští vojáci nyní míří do vlasti. Zástupce společného operačního centra ministerstva obrany plukovník Jaroslav Kankia obyvatelům Kosova popřál klid pro práci do dalšího svobodného života a mír jak mezi nimi, tak se sousedními zeměmi. "Situace se rapidně zlepšila a je čas odejít, aby si Kosovo řešilo svoje problémy samo," dodal Kankia. V Kosovu se v nedávné době objevilo napětí mezi etniky, které jeho území obývají. "Je to opravdu jenom lokální. V místech, kde žije srbská menšina, která se hlásí o určitá práva. Je to spíše politická záležitost, která se do ostatních částí Kosova nerozšířila," vysvětlil velitel posledního českého kontingentu major Josef Nejedlý.

Vojáci i jejich civilní partneři v průběhu ceremoniálu zavzpomínali i na své kolegy, kteří v Kosovu přišli o život. Minutou ticha uctili památku Luďka Severy a Vlastislava Hendricha. Oba vojáci zahynuli v září 2002 při havárii obrněného transportéru. V misi KFOR se vystřídalo více než 8000 českých vojáků z 23 jednotek. "Byla to pro nás obrovská zkušenost. Dokázali jsme nejenom sami sobě, že dokážeme spolupracovat s koaličními partnery. V některých věcech se jim vyrovnáme, v hodně věcech jsme dokonce lepší," řekl novinářům ČTK a TV Prima Kankia. Vojáci, kteří prošli Kosovem, podle něj nyní dále pracují například v Afghánistánu. Stažení z Balkánu tak armádě "uvolní ruce" pro její hlavní úkol, který má ve válkou zmítané asijské zemi, dodal plukovník.

Prezident Václav Klaus označil současnou společenskou situaci za stav neklidu a nespokojenosti. K obratu není podle něho jednoduchý návod, je však potřeba vrátit se k osvědčeným modelům, hodnotám a ctnostem. Klaus v projevu u příležitosti výročí vzniku samostatného Československa varoval před umělým stupňováním sociálního napětí a zpochybnil "oslavování a velebení globálna". Svět si podle prezidenta namlouvá, že si díky internetu, umělé inteligenci nebo politické korektnosti se vším poradí, a tváří se, že není nic než přítomnost a budoucnost. "To je velký omyl," zdůraznil Klaus. Právě nyní potřebuje podle něho pýcha lidského rozumu vědomí rámce tím, že se poučí z historie a tradic. Ačkoli České republice nehrozí rozvrat jako koncem 30. let minulého století, společnost podle Klause nežije v klidu, v uspokojení a v bezstarostnosti. "Soudržnost naší komunity má vážné a spíše narůstající trhliny, nedůvěra jedněch společenských skupin vůči druhým je poměrně vysoká," řekl prezident. Jmenoval mimo jiné politické strany, většiny a menšiny, Romy a ne-Romy a bohatší a chudší lidi. Chybí podle Klause schopnost naslouchat argumentům druhé strany, kvůli sporům se problémy často pragmaticky neřeší.

Premiér Petr Nečas lidem v České republice ke státnímu svátku popřál, aby zvládli problémy, které mají vzhledem k nelehké ekonomické situaci před sebou. Předseda vlády to uvedl v americkém hlavním městě Washingtonu, kde na závěr své dvoudenní návštěvy Spojených států položil věnec k soše prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Washingtonský památník Masarykovi vznikl zásluhou společnosti Američtí přátelé České republiky. Socha byla odhalena v roce 2002.

O americkém zájmu o tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně i o projektu na vznik centra Severoatlantické aliance pro výcvik pilotů v Česku ve Washingtonu jednali český premiér Petr Nečas a americký prezident Barack Obama. Šéf Bílého domu při setkání ocenil ČR jako dobrého spojence. Vyzdvihl například spolehlivost českých vojáků v Afghánistánu. Petr Nečas po schůzce řekl novinářům, že se odehrála ve velmi přátelské, korektní pracovní atmosféře. "Pan prezident Obama má schopnost bavit se velmi přirozeně. Pokud s ním mluvíte, tak byste rozhodně neřekli, že mluvíte se šéfem nejmocnější země na této planetě. On má nesmírně civilní vystupování," uvedl premiér, který se již dříve s Obamou sešel na summitu NATO v Lisabonu.

Oba státníci mluvili o nadcházející vrcholné schůzce NATO v Chicagu v příštím roce. Nečas pak americkému prezidentu předestřel český zájem o vznik aliančního centra na výcvik pilotů vrtulníků v Česku. Americká strana podle něj jak na schůzce v Bílém domě, tak třeba při jednání se šéfem zahraničního výboru Senátu Johnem Kerrym návrh přijala vstřícně. Český premiér nezastíral, že projekt je určitou náplastí na americké odstoupení od zájmu vybudovat v Česku a Polsku prvky protiraketové obrany. "My jsme hodně z hlediska strategické spolupráce mezi Českou republikou a Spojenými státy hodně politicky investovali do zapojení se do systému protiraketové obrany. Poté, co ten původní projekt byl vlastně zrušen, tak je trošku i naše vina, že jsme neměli připravenou jakousi paletu dalších možných kroků a strategických projektů, kterými bychom podpořili strategické partnerství mezi ČR a USA, a teď to musíme napravit," řekl Nečas. Jednání o výcvikovém středisku, které by vzniklo v Pardubicích, jsou podle něj teprve v počátku, byť Česko by je mohlo spustit hned. Již nyní tam odborníci cvičí afghánské piloty. Centrum by podle premiéra přineslo významné úspory jak České republice, tak alianci. Financovaly by je totiž společně partnerské země, což je důležité v současné době rozpočtových škrtů zasahujících i armádu.

Co se týče Temelína, vyjádřil Obama podle Nečase stejně jako již dříve představitelé Francie a Ruska podporu účasti jeho země ve výběrovém řízení. "Já jsem jednoznačně ujistil pana prezidenta Obamu, že v České republice proběhne férový a transparentní tendr, že očekáváme tři kvalitní nabídky a že nejlepší vyhraje," uvedl český premiér. O zakázku na dostavbu Temelína kromě firmy Westinghouse sídlící v USA usilují ještě francouzská Areva a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress. Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína by měla být hotova nejpozději v roce 2025. Uchazeči by měli příští rok podat nabídky a v roce 2013 by se mělo rozhodnout o vítězi. Američané vidí hlavně pracovní místa, které by zakázka vytvořila v USA, které v poslední době sužuje vysoká nezaměstnanost. O tom, že Američané tendru přikládají velkou důležitost, svědčila i přítomnost amerického ministra energetiky Stevena Chua na dnešním jednání. Naopak původně avizovaná ministryně zahraniční Hillary Clintonová nakonec schůzku nestihla.