Zprávy | Z archivu rubriky


Platy nepedagogů neklesnou, potvrdil Dobeš po setkání s odbory. Nutných 700 milionů korun vezme z letošních úspor, omezí investice a škrtne pastelkovné. Ještě víc prý omezí také byrokracii. Ministr také ubezpečil, že pro příští rok stále platí navýšení platů pedagogů o čtyři miliardy korun. O kolik by jim fakticky měly stoupnout platy, ale zatím prozradit nechtěl. Kvůli penězům na jejich platy například pozastaví investice, na rozvoj dětských domovů tak půjde místo původních 300 milionů jen 100 milionů korun. Ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) také požádal, aby mu umožnil úspory z letoška použít pro příští rok. Dalších asi 85 milionů chce získat zrušením takzvaného pastelkovného, což je příspěvek pro prvňáčky. Dobeš původně plánoval, že na platech školníků, kuchařek nebo hospodářek škrtne 700 milionů. To by znamenalo, že by těmto lidem klesl plat o pět procent. Už letos se jim přitom snížily mzdy o deset procent. Hrubá mzda těchto zaměstnanců včetně vedoucích pracovníků tak letos činila necelých 15.000 korun. Proti snižování platů nepedagogů se ostře postavily školské odbory, které pohrozily stávkou. Proti byla ale také třeba TOP 09 nebo ČSSD. Podle senátora a stínového ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) plánuje Dobeš vyhnat kuchařky a uklízečky ze škol a jejich práci rozdělit mezi soukromé firmy. "Měl by rezignovat," uvedl na adresu Dobeše. Poslanci TOP 09 se zase vyslovili v tom smyslu, že ministerstvo školství s šetřením zaspalo a peníze bylo možné uspořit třeba na maturitách nebo odměnách zaměstnanců. Ministr musí šetřit, potřebuje ve svém rozpočtu najít čtyři miliardy, které už slíbil na platy učitelům. Rozdělit je chce mezi zkušené pedagogy, zatím se prý ale na ministerstvu nerozhodli, jestli peníze půjdou do osobního ohodnocení nebo do tarifní složky platu.

Starosta Nového Boru Jaromír Dvořák žádá kvůli problémům s Romy premiéra Petra Nečase (ODS) o trvalé zajištění bezpečnosti v ulicích měst a kroky, které razantním způsobem ovlivní chování nepřizpůsobivých občanů. Vyslání policejních posil na sever Čech je chvályhodné, nicméně časově omezené, uvádí v otevřeném dopise premiérovi starosta. Volá po efektivních a dlouhodobých opatřeních, která zabrání tomu, aby se opakovaly brutální útoky Romů, které v minulých týdnech vyděsily obyvatele Nového Boru či Rumburka. Napětí na severu Čech roste už delší dobu, počátkem srpna se ale situace vyhrotila. Nejdřív zaútočila skupina pěti Romů, z nichž dvěma ještě nebylo 18 let, mačetami na osazenstvo herny v Novém Boru na Českolipsku. Podle záznamů létaly vzduchem výroky na adresu "bílých hlav", z nichž tři oběti si z potyčky odnesly těžká zranění. Dva útočníky policie stále hledá. O 14 dnů později v Rumburku zaútočila skupina až 20 Romů na mnohem menší skupinku místních, z nichž jeden skončil po úderech teleskopickými obušky v nemocnici s řadou zlomenin. Tři pachatelé jsou obviněni z ublížení na zdraví s rasovým podtextem. Další čtyři Romové jsou kvůli bitce stíháni za ublížení na zdraví, tři z nich jsou mladiství. Napětí mezi majoritní společností a Romy po útocích dál roste. V ulicích měst na severu proto hlídkují posily, o jejichž nasazení rozhodl policejní ředitel. Do Nového Boru a na Šluknovsko vyslal 50 policistů z pražské pořádkové jednotky, na místě mají zůstat dva až tři týdny, a pak se rozhodne, co dál. Dvořák ale žádá trvalé řešení a především posílení hlídkové činnosti policie, kterou je kvůli omezeným financím a nedostatečným prostředkům na pohonné hmoty vidět stále méně. Dvořák v dopise premiérovi žádá větší pravomoci pro policisty při zásazích, ale i větší podporu veřejně prospěšných prací či zpřísnění podmínek pro poskytování sociálních dávek. Nelze podle něj ignorovat, že významná část romské mládeže považuje práci za trest, protože si už zvykla žít ze sociálních dávek a z drobných krádeží. Inspirací by podle něj měl být razantní postup vlády ve Velké Británii po nedávných nepokojích v Londýně.

Americká vláda se znepokojením sleduje pokusy o expanzi Ruska na evropské trhy s energií a své obavy dala předloni najevo i Česku. Vyplývá to z tajných amerických diplomatických depeší, které v noci na dnešek zveřejnil kontroverzní server WikiLeaks. S obavami Washingtonu, které Česká republika podle diplomatické korespondence sdílí, se viceprezident USA Joseph Biden svěřil při své návštěvě Prahy v roce 2009. Podle WikiLeaks v souvislosti s energetickou bezpečností ČR Biden v Praze hovořil i o tenderu na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. "Tak to mám pro vás návrh," řekl Fischerovi americký viceprezident. "Chcete-li se odstřihnout od Ruska, obraťte se na Westinghouse," doporučil Biden české vládě předního amerického výrobce, který "předloží dobrou nabídku a nebuduje černobyly". Biden se během svého pražského pobytu s obavami z expanze ruského vlivu netajil ani veřejně. Podle amerických diplomatických depeší Biden v Praze upozornil, že nynější americká vláda není ani zdaleka naivní, pokud jde o záměry ruského vedení, "i když naděje může žít dlouho". Chování Moskvy by se podle viceprezidenta radikálně změnilo, kdyby Evropa dokázala nalézt alternativu k ruským energetickým zdrojům. Podle Bidena nelze dopustit, aby Rusko v tomto ohledu získalo monopol. Biden dal v Praze najevo údiv, proč evropské země nedostatečně reagují na hrozbu, že jim "jedna země snadno může zavřít kohoutky".