Zprávy | Z archivu rubriky


Obvodní soud pro Prahu 4 poslal do vazby lékaře Jaroslava Bartáka, kterého pražská policie před několika dny obvinila ze sedmi trestných činů v souvislosti se sexuálním napadáním jeho asistentek. Doktor si proti soudnímu rozhodnutí podal stížnost, řekla novinářům jeho advokátka Klára Slámová. Barták svou vinu popírá. Podle právní zástupkyně se soud ztotožnil s návrhem státního zastupitelství a na lékaře uvalil vazbu ze všech tří zákonných důvodů. Tedy proto, že by mohl uprchnout, ovlivňovat svědky nebo ve své trestné činnosti pokračovat. Barták tak nemůže prozatím být propuštěn na kauci. Slámová s vazbou nesouhlasí. Její klient podle ní před svým zadržením odjel na dovolenou a dobrovolně se z ní vrátil. Spolumajitel modřanské kliniky je stíhán za znásilnění, sexuální nátlak, vydírání, nebezpečné vyhrožování, ublížení na zdraví, omezování osobní svobody a nedovolenou výrobu a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Těchto skutků se podle policie dopouštěl na svých osobních asistentkách - trestní oznámení na něj podalo šest lidí. Hrozí mu až desetileté vězení. Bartákovu aféru spustila jedna z jeho bývalých asistentek Lucie, kterou údajně lékař trýznil během dovolené na Filipínách. Dívka již dříve vypověděla, že ji vylákal pod záminkou pracovní cesty, tam ji bil, sexuálně napadal a vyhrožoval jí smrtí. Později se přidaly s oznámeními i další ženy. Lékař dříve uvedl, že to byly prostitutky a že jde o spiknutí s cílem ho diskreditovat.

Vláda bude prosazovat sjednání české výjimky z listiny základních práv EU, kterou si vyžádal prezident Václav Klaus před podpisem lisabonské smlouvy. Kabinet schválil protokol o uplatňování výjimky a pověřil ministra zahraničí, aby sjednal zakotvení výjimky do unijních smluv. Pokud jde o způsob hlasování o výjimce, vláda si k tomu vyžádá stanovisko právní služby Rady EU, která je v této věci autoritou, řekl premiér Nečas. Kabinet tedy zatím nedořešil spor o to, zda hlasování o výjimce bude spojeno s hlasováním o vstupu Chorvatska do EU. Proti výjimce se staví ČSSD, která si ale přeje vstup Chorvatska. Podle právní analýzy ministerstva zahraničí by se o výjimce mělo hlasovat zvlášť. Z právních důvodů není možné připojit výjimku ke smlouvě o chorvatském členství v unii, vyplývá z právní analýzy ministerstva zahraničí. Nečas ale chtěl hlasování o obou tématech spojit.

Vláda schválila vznik funkce státního tajemníka pro EU, řekl novinářům premiér Petr Nečas (ODS). Ministrovi zahraničí Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09) se zřízení této funkce nelíbí; TOP 09 žádá koaliční smírčí řízení. ODS návrh předložila minulý týden, tedy v době, kdy se ministři TOP 09 neúčastnili jednání vlády. Podle Nečase zřízení takové funkce plyne z uzavřené koaliční smlouvy. Premiér také dříve zdůrazňoval že potřebuje mít aparát, který bude koordinovat evropská témata pro vyjednávání s Bruselem, z nichž mnoho je ekonomických. Šéf diplomacie a předseda TOP 09 to však odmítal a zdůrazňoval, že by tak "zadními dvířky" mohlo vzniknout nové ministerstvo pro evropské záležitosti.

Vláda schválila návrh priorit, na které bude chtít Česko po roce 2013 použít peníze z evropských fondů. Po schůzi kabinetu to řekl premiér Petr Nečas. Finance z Evropské unie mají pomoci například zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky a rozvoji páteřní infrastruktury. Dalšími oblastmi, které bude chtít Česko z evropských peněz v období 2014 až 2020 podpořit, jsou kvalita a efektivnost veřejné správy, sociální začleňování, boj s chudobou a systém péče o zdraví a integrovaný rozvoj území. Objem prostředků v evropských fondech bude záviset na podobě rozpočtu EU po roce 2013. Je totiž prý pravděpodobně, že příští rozpočtové období 2014 až 2020 bude poslední, kdy Česko z Bruselu víc peněz získá, než do unijní pokladny odvede.

Vláda nesouhlasí se zavedením takzvané daně z finančních transakcí, kterou navrhují některé země Evropské unie. Po jednání vlády to řekl premiér Nečas. Dodal, že kabinet má podporu České národní banky. Podle premiéra by šlo o průlomový moment, protože případný souhlas s poplatky za bankovní transakci by de facto vedl k zavedení prvních evropských daní. Plán na zavedení kontroverzní daně z finančních transakcí podporují Francie a Německo. Proti navrhované dani ostře vystoupila například Británie a řada evropských bank, podle nichž tato daň nebude mít na stabilizaci trhů žádný vliv. Česká vláda také nepodporuje harmonizaci přímých daní v rámci EU. Přímé daně jsou podle Nečase důležitým prvkem konkurenceschopnosti jednotlivých států.

Vláda schválila věcný záměr zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy z dílny ministerstva vnitra. Norma má v budoucnu nově upravit zaměstnanecké vztahy a také sjednotit právní úpravu pro úředníky samospráv i státu, aniž některé z nich zvýhodní. Nová úprava má podle záměru předkladatele zajistit profesionálnější, stabilnější a prostupnější veřejnou správu, určit hranice mezi politicky obsazenými a úřednickými místy a odpolitizovat výkon veřejné správy. Zákon by měl také umožnit uplatnění ve veřejné správě odborníkům ze soukromého sektoru nebo akademické sféry. Pro úředníky v regionech nyní platí zákon o úřednících územních samosprávných celků, pro státní úředníky v minulosti vznikl služební zákon. Účinnosti ale nabylo jen několik jeho ustanovení, plná účinnost byla opakovaně odkládána.

Kabinet podle očekávání odmítl návrh zákona o Národním parku Šumava, který připravilo zastupitelstvo Plzeňského kraje. ČTK o tom informoval zdroj obeznámený s jednáním kabinetu. Ministerstvo životního prostředí spolu s regionálními politiky i vědci chystá vlastní návrh zákona o Šumavě, kde v létě spory o způsob boje s kůrovcem vyústily v blokády těžby napadených stromů u Modravy. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) se v polovině září plánuje už podruhé sejít s krajskými politiky, starosty a vědci a dál pracovat nad formulací kompromisního návrhu zákona o Šumavě. Před týdnem se tento kulatý stůl shodl, že Národní park Šumava by měl v budoucnu místo padesátičlenné rady vést jen devítičlenný výbor. Zákon má počítat také se zónami na cestě k režimu co nejbližšímu přírodním procesům.

Zemědělci, kterým loni záplavy způsobily škody, dostanou od státu na jejich odstranění dalších 21 milionů korun. Návrh ministerstva zemědělství schválila vláda. MZe počítá s převodem peněz z všeobecné pokladní správy. Částka potřebná na odstranění škod, které na zemědělském majetku způsobily záplavy loni v květnu a červnu, byla vyčíslena na celkem 234,6 milionu korun. Z toho zhruba 86 milionů korun bylo vyčleněno předchozími usneseními vlády.