Zprávy | Z archivu rubriky


Národní divadlo v Praze (ND) uvede ve 129. sezoně dvě baletní, čtyři operní a osm činoherních premiér. Podle informací z tiskové konference zůstane v repertoáru 52 inscenací z uplynulých sezon. Od 1. ledna bude ND majetkově propojeno se Státní operou Praha. Ředitel Ondřej Černý počítá s postupným vybudováním jednoho baletního a jednoho operního souboru se dvěma orchestry a dvěma sbory. Za prestižní záležitost označil zahraniční zájezdy. Jmenoval například cestu činohry do jihokorejského Soulu s inscenací Roberta Wilsona Věc Makropulos. Národní divadlo má pro rok 2011 rozpočet 685 milionů korun, příspěvek od ministerstva kultury je 422 milionů korun, o 48 milionů méně než v roce předešlém. Soběstačnost činí 37 procent. Česká první scéna se nyní pokusí vylepšit tržby z uplynulé sezony, v níž příjmy z představení přesáhly 140 milionů korun. Hodlá prohloubit spolupráci se sponzory a dále rozvíjet Mecenášský klub. První novinkou baletu v sezoně 2011/2012 bude 21. listopadu večer britského choreografa Christophera Bruce nazvaný Moonshine. Koncem března bude mít v historické budově českou premiéru Šípková Růženka choreografa a režiséra Javiera Torrese s hudbou Petra Iljiče Čajkovského. Sezonu završí retrospektiva prací šéfa baletu a choreografa Petra Zusky od roku 2002. Diváci uvidí 17 baletů v šesti večerech, každý ve třech reprízách. První činoherní novinkou bude podle uměleckého šéfa Michala Dočekala na Nové scéně poprvé uvedený text filmaře a dramatika Petra Zelenky Ohrožené druhy. Král Lear se vrátí v režii Jana Nebeského, zatímco rodinné představení připraví jako adaptaci svého filmu Deváté srdce režisér Juraj Herz. Ve Stavovském divadle se objeví politické doku-drama z roku 2009 Lucy Prebbleové o "největším korporátním zločinu v historii USA" Enron. Další premiéry nabídnou Beaumarchaisovu Figarovu svatba, Steigerwaldovu hru Má vzdálená vlast, Ioneskova Nosorožce v režii divadelníka Gábora Tompy a hru Martina Františáka Karla. Činohra se vydá i do Sarajeva a Varšavy, na jaře do Moskvy a Bogoty. Balet jedná o dvou zájezdech. Krátce po 170. výročí narození Antonína Dvořáka uvede opera 8. října Jakobína v nastudování šéfdirigenta orchestru Tomáše Netopila a režii Jiřího Heřmana. Událostí má být v polovině ledna světová premiéra díla Marka Ivanoviče Čarokraj, jehož vznik inspiroval román Geralda Durrella Mluvící balík. Na českou první scénu se v něm vrátí tým Petra a Matěje Formanových. V české premiéře představí Národní divadlo Brittenovu operu Gloriana, komponovanou u příležitosti korunovace britské královny Alžběty II. Stavovské bude v červnu hostit Mozartova Dona Giovanniho v "mladém pohledu" režijního tandemu SKUTR Lukáše Trpišovského a Martina Kukučky. I v sezoně 2011/2012 se podle Černého počítá s koncertní řadou. Milovníci umění Magdaleny Kožené přivítají koncert, v němž světová mezzosopranistka vystoupí s orchestrem Collegium 1704 pod taktovkou italského dirigenta Andrey Marcona. Listopadový operní galakoncert bude věnován jubileím sólistů Evy Urbanové, Ivana Kusnjera a Luďka Veleho.

Prezident Václav Klaus chce pro Česko trvalou výjimku z povinnosti zavést euro. Prezident to uvedl při setkání s českými velvyslanci. "Jestli bych měl (k euru) něco nového veřejně nastolit, pak by to byl jedině opt-out z naší povinnosti přijmout euro. Ale toho se vláda bojí," řekl prezident. Opt-out je trvalá výjimka z práva Evropské unie pro členský stát. Pro zavedení eura mají vyjednaný opt-out Dánsko, Velká Británie a Švédsko, které tak euro nemusejí přijmout. Pro ostatní země EU platí povinnost jednotnou měnu přijmout, pokud budou splněna požadovaná kritéria. Klaus dále uvedl, že problematika eura je "chybně zplošťována" na Řecko. Podle Klause by eventuální snížení počtu zemí eurozóny, o kterém se spekuluje právě v souvislosti s Řeckem, nebylo žádnou katastrofou.

Prezident Klaus si dokáže představit, že by Česká republika mohla mít například jeden zastupitelský úřad pro tři pobaltské země, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litvu, a jeden pro země Beneluxu, tedy Belgii, Nizozemsko a Lucembursko. Nyní má Česko svoji misi ve všech třech pobaltských státech i ve třech zemích Beneluxu. V těchto případech by se tedy teoreticky ze šesti úřadů staly dva. Jedním z hlavních témat letošní velvyslanecké porady je takzvaná ekonomická diplomacie. Klausovi vadí, že na českých zastupitelských úřadech se zúžily nebo zrušily obchodní úseky. Podle prezidenta je také chybná domněnka, že přesun co největšího počtu českých diplomatů do unijní diplomacie je nejlepším způsobem, jak hájit a prosazovat české národní zájmy.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv v prosinci navštíví Prahu. Na poradě velvyslanců to oznámil prezident Klaus, který ho na návštěvu Česka pozval. Medveděv by tak mohl být přítomen zahájení výstavy drahocenností moskevského Kremlu na Pražském hradě.

Prezident Klaus se obává vývoje v zemích severní Afriky, varoval před "laciným optimismem", který podle něj zastávají Spojené státy a některé evropské země. Klaus řekl českým velvyslancům, že si přeje, aby tento region udělal co největší posun vpřed. Považuje však za chybu porovnávat změny v severoafrických zemích s pádem komunismu v roce 1989 a označovat situaci jako "arabské jaro". Klaus uvedl, že jeho největší obavy se týkají Egypta. Na tuto zemi by se česká zahraniční politika měla nejvíc soustředit, a to i z historických důvodů, zdůraznil prezident. Václav Klaus při setkání s českými velvyslanci zkritizoval také schválenou vládní koncepci zahraniční politiky. Obsahuje podle něho prázdná témata, neřeší nepříznivé tendence a klíčové otázky v EU a nezabývá se skutečnými problémy české zahraniční politiky. Klaus dokument označil za "neutralistický text", který obsahuje všezahrnující obecnosti. Premiér Petr Nečas ČTK řekl, že prezident má právo na svůj názor.

Parlamentní volby by v srpnu vyhrála ČSSD před ODS, KSČM a TOP 09. Do sněmovny by se nedostaly vládní Věci veřejné (VV), naopak by v ní zasedli lidovci. Pravice by ale většinu v dolní komoře neměla. Občanští demokraté spolu s TOP 09 a případně i s KDU-ČSL by dali dohromady 91 křesel. Vyplývá to z volebního modelu agentury Factum Invenio. Podpora stran se výrazně nezměnila. Pokles přízně, který v červenci zaznamenala ODS, byl podle agentury "patrně krátkodobým vychýlením". Stejně jako nyní by v dolní komoře usedlo pět stran, jen VV by vystřídali lidovci. Svůj hlas by šlo odevzdat necelých 56 procent voličů. Předpokládaná účast je tak nižší než v loňských květnových volbách, kdy dosáhla zhruba 63 procent. Z nižšího zájmu o volby podle agentury pravděpodobně profitují komunisté. Autoři uvedli, že se stabilizovala mírná levicová většina. Podle nich se zdá, že se příklon k levicovým stranám ale zastavil. ČSSD by nyní získala 28,9 procenta hlasů. Měla by tak 72 křesel. Komunisté by jich obsadili 37 díky 15,5 procenta hlasů. "Pokud by se levicové strany dohodly na spolupráci, ČSSD a KSČM by se 109 mandáty nadpoloviční většinu získaly," uvedli autoři. Vládní ODS by podpořilo 18,7 procenta lidí. Vyneslo by jí to 48 mandátů. TOP 09 spolu se Starosty a nezávislými by měla 13,6 procenta hlasů, tedy 31 poslanců. Lidovce by podpořilo 6,5 procenta voličů, za to by jim připadlo 12 křesel. K pětiprocentní hranici, která je nutná pro vstup do dolní komory, se v srpnu přiblížili ještě zelení se čtyřmi procenty hlasů. VV by obdržely 3,7 procenta hlasů. Podle autorů výsledky potvrzují trend, že vládní strany proti volbám ztrácejí a opozice naopak získává. Dál roste i podpora menších stran. Žádná z nich by ale potřebných pět procent neměla. Téměř 17 procent lidí by tak volilo strany, které by nepostoupily do dolní komory.

Opoziční ČSSD neúspěšně požadovala, aby mohla s premiérem Petrem Nečasem (ODS) řešit při schůzi sněmovny sociální a bezpečnostní situaci v Ústeckém kraji. Bez úspěchu prosazovala také debatu o pronikání extremismu do státní správy v souvislosti s kauzou Ladislava Bátory. Koaliční poslanci na požadavky sociálních demokratů při schvalování programu schůze nepřistoupili. Sociální demokraté ústy svého předsedy Bohuslava Sobotky označili za neadekvátní Nečasovu reakci na výzvu starostů z Ústeckého kraje, aby řešil sociální a bezpečnostní situaci na Šluknovsku. Sobotka uvedl, že tato situace je důsledkem možná organizovaného exodu tisíců nepřizpůsobivých občanů z Teplicka, Mostecka nebo i ze Slovenska. ČSSD chtěla také na schůzi sněmovny přimět premiéra k vyjádření ke kauze Bátora. Sociální demokraté neuspěli ani s požadavkem, aby Nečas spolu s ministrem obrany Alexandrem Vondrou (ODS) objasnili sněmovně důvody, proč protikomunističtí odbojáři Ctirad a Josef Mašínové dostali vojenské vyznamenání Zlatá lípa. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek to označil za velmi arogantní a protektorské vůči občanům vzhledem k nesouhlasu většiny české populace s ozbrojenou formou boje Mašínů. Koalice nesouhlasila ani s dalšími požadavky ČSSD, aby sněmovna řešila situaci ve Všeobecné zdravotní pojišťovně kvůli schvalování údajně podivných transakcí, anebo nákup a využitelnost transportních letounů CASA pro českou armádu.