Zprávy | Z archivu rubriky


Ve sněmovně se už scházejí pozměňovací návrhy k vládním předlohám reformujícím zdravotnictví. Ve zdravotnickém výboru se bude příští týden debatovat například o úpravě interrupcí nebo o délce dojezdové doby záchranné služby k pacientům. Z jedné z novel s největší pravděpodobností vypadne nesouvisející ustanovení, které by umožnilo úřadům dál tajit platy a odměny úředníků. ČTK to řekli předseda a místopředseda výboru Boris Šťastný (ODS) a Jiří Štětina (VV). Poslanci nyní projednávají tři reformní kodexy. Jde o návrh zákona o zdravotních službách, předlohu o speciálních zdravotních službách a návrh zákona o záchranné službě. První dva odolaly návrhu opozice na zamítnutí už v prvním čtení. Reforma přináší i takzvaný změnový zákon a novelu o veřejném zdravotním pojištění. Několik pozměňovacích návrhů už dorazilo i k návrhu zákona o zdravotních službách. Podle Šťastného, jenž je zpravodajem tisku, nejsou rázu, že by měly reformu zlikvidovat. Ze změnového zákona navrhne Šťastný vypustit ustanovení změny zákona o poskytování informací, které by vedlo k utajování úřednických platů a odměn. Pozměňovací návrhy se scházejí také k předloze o záchranných službách, která mimo jiné zvyšuje mezní dobu pro dojezd sanitky k pacientovi o pět na 20 minut. Podle zpravodaje tisku ve výboru Štětiny o tom ještě bude diskuse, osobně se přiklání k ponechání 15 minut. Výbor zřejmě předlohu upraví tak, aby se do krajského systému záchranných služeb mohli zapojit na základě smlouvy i soukromí provozovatelé. Další návrh se týká například sociálních podmínek záchranářů. Měly by být stejné, jako je mají členové ostatních složek integrovaného záchranného systému. Obecnou debatu s takzvaným načtením pozměňovacích návrhů k předlohám povedou členové výboru v úterý. Hlasovat by o nich měli na dalším zasedání ve čtvrtek. Sněmovna by mohla projednat reformní zdravotnické zákony ve druhém a zřejmě i třetím závěrečném čtení na schůzi, která by měla začít koncem srpna.

V rámci sociální reformy chystá ministerstvo práce a sociálních věcí změny, které sníží objem práce posudkových lékařů, celkový objem vyplácených peněz do dávek však zůstane zachován, sdělila mluvčí ministerstva Viktorie Plívová. Stát dá ročně na dávky přiznané lékařskou posudkovou službou 90 až 100 miliard korun. V lékařské posudkové službě pracuje 445 lékařů, ročně vydají zhruba 480.000 posudků. Ministr Drábek chce zmodernizovat systém posuzování zdravotního stavu pro přiznání dávek, jako je příspěvek na péči. Chce zajistit ověřování kvality vydávaných posudků, uvedla mluvčí. Většina změn má platit od ledna 2012. Změny posuzování zakotví novela zákona o sociálních službách a zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Změny podle mluvčí uspoří peníze na chod systému vyplácení dávek: sloučením dávek se prý roztříštěný systém zjednoduší. Teď se musí pro každou dávku zdravotní stav hodnotit nově. Pro organizace handicapovaných je chystaná změna v posuzování zdravotního stavu pro příspěvek na péči nebo na mobilitu nepřijatelná. Některé příspěvky pro postižené prý klesnou, zhorší se i podmínky pro jejich udělování, varovaly organizace. Plívová uvedla, že základem nepojistných dávek bude příspěvek na péči. Zpřehlední se posuzování stupně závislosti a umožní další využití posudku pro poskytování dávek pro osoby se zdravotním postižením. Ministerstvo chystá zadávací řízení, chce, aby systém sám uměl odhalit omyly, chybné případy a nežádoucí chování v procesu posuzování žádostí o sociální dávky, na jejichž výplatu má vliv činnost lékařské posudkové služby. Systém ověří posudky s ohledem na podobné případy, tím ubude nesprávných posudků, které vedou k neoprávněné výplatě dávky.

Věci veřejné nebudou na ministra školství Josefa Dobeše (VV) tlačit kvůli odvolání jeho úředníka Ladislava Bátory. Dobeš má podporu předsednictva a za Bátorou si stojí. ČTK to sdělil místopředseda strany Tomáš Jarolím po jednání předsednictva. Podpora úředníka, jehož minulost je spojována s nacionalistickou Národní stranou, by prý ale skončila ve chvíli, kdy vystoupí s dalším kontroverzním mediálním prohlášením. Jarolím tak reagoval na nedávné Bátorovo vyjádření proti pochodu sexuálních menšin Prague Pride. Státní úředník se nesmí chovat jako politický aktivista, uvedl také na adresu Bátorových výroků premiér Petr Nečas (ODS). Personální šéf ministerstva školství a předseda konzervativní iniciativy D.O.S.T. Bátora se v dopisech velvyslanci USA Normanu Eisenovi a pražskému primátorovi Bohuslavu Svobodovi (ODS) vyjádřil o průvodu sexuálních menšin jako o akci "pořádané skupinami homosexuálů a leseb, jejichž nároky, vznášené vůči české veřejnosti, značně přesahují rámec pouhé tolerance." Bátoru hájí prezident Klaus a lidé z jeho okolí, například vicekancléř Hájek se netají názory blízkými Bátorovým a průvod homosexuálů také odsoudil. K odvolání Bátory vyzvali premiéra i senátoři ČSSD, KDU-ČSL i ODS, ale také aktivisté a zástupci lidskoprávních organizací. Vyčítají mu například to, že se před lety účastnil přednášky o českém protižidovství pořádané ultranacionalistickou Vlasteneckou frontou. Bátora také v práci s názvem Česká revue - Můj národ a má vlast chválil antisemitský spis Rudolfa Vrby nazvaný Zkáza Slovanů. Ministr Dobeš se za Bátoru postavil s tím, že je to svědomitý národovec a katolík a neexistují důkazy, že by byl rasista. V dubnu si jej přivedl na ministerstvo jako svého ekonomického poradce, rozhodoval mimo jiné o rušení ústavů ministerstva. Od srpna pak byl Bátora i přes protesty jmenován personálním ředitelem. Jeho úkolem teď bude vybrat do konce roku 23 procent zaměstnanců, které chce Dobeš z úsporných důvodů propustit.