Zprávy | Z archivu rubriky


V šumavské lokalitě Na Ztraceném u Modravy pokračovalo kácení a odkorňování kůrovcem napadených smrků. Desítky aktivistů se dál snažily dřevařům v práci bránit. Na místě byla i policie. Na protest proti aktivistům a na podporu parku začala lékařka z jihu Čech držet hladovku. Ekologové podali další žalobu proti správě národního parku. Podle mluvčího parku byl v lokalitě plný počet dělníků - 50 dřevařů a 40 odkorňovačů. Práci se jim podle mluvčího blokády Vratislava Vozníka snažilo komplikovat na 70 aktivistů. Několik jich vylezlo do korun stromů a vytvořili lanovou síť, jíž jsou prý schopni ochránit před kácením i stovky stromů. Proti velkoplošnému kácení horských lesů na Šumavě se postavila evropská federace národních parků Europarc. Šumavské obce, které jsou naopak zastánci zásahů, podpořil Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR). "O životním prostředí na Šumavě by primárně měli rozhodovat ti, kteří tam žijí, nikoli ti, kteří tam jezdí na dovolenou, na chalupy nebo si tam zkouší své experimenty. Ostatně od toho, kde lidé žijí, je také pojem životní prostředí odvozen," uvedl předseda SMO ČR Dan Jiránek. Správa parku čelí dalšímu trestnímu oznámení, které na ni podali aktivisté. Podle žalobců z Ekologického právního servisu (EPS) se členové vedení správy parku dopustili zneužití pravomoci veřejného činitele. Podle nich úmyslně postupovali v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny v úmyslu opatřit neoprávněný prospěch dřevařům. Ředitel parku Jan Stráský na pondělní odpoledne svolal schůzku vědců, ekologů, samosprávy, jak ho k tomu vyzval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). Mělo by se jí zúčastnit asi 15 lidí. Aktivisté původně oznámili, že na setkání půjdou jen tehdy, pokud bude přerušené kácení. To ale správa parku odmítla. Ve čtvrtek Vozník ČTK řekl, že zástupci ekologů k jednání přijdou. Nelíbí se jim ale příliš výběr účastníků. "Připadá nám, že zastánci obou stran nejsou zastoupeni stejnou měrou. Uvítali bychom, kdyby ředitel Stráský tuto jednací skupinu obměnil," řekl Vozník. Zopakoval, že aktivisté jsou ochotní debatovat, blokádu ale ukončí až tehdy, až se v lokalitě přestane kácet.

Do první bezzásahové zóny Šumavy by podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) měla spadat až čtvrtina území parku. Uvedl to v rámci senátní debaty o budoucnosti rezervace, když mluvil o přípravě nového zákona o národním parku. Zákon má podle něj přinést "rozumný pohled na nezásahovou zónu" a řešit například i hospodaření v místech, která by měla být bezzásahová až výhledově. "Představa ministerstva je taková, že první zóna v novém zákonu by proti dnešním 13 procentům měla být někde kolem 24 až 25 procent," uvedl. Diskusi chce ministr vést například o tom, zda má být v takto velké zóně pohyb povolen jen po cestách, nebo i mimo ně. Na 25. srpna svolal Chalupa jednání se zástupci krajů a vědců o tomto dokumentu. Vědci, kteří protestují proti současnému kácení na Šumavě, by si přáli až 30 procent parku bez zásahů. Návrh zákona z Plzeňského kraje, který leží od minulého týdne ve sněmovně, hovoří o 18 procentech. Ministr vyzval strany sporu ke smíru, nepomůže podle něj, když aktivisty budou jejich kritici označovat za ekoteroristy, a na druhé straně se bude přirovnávat ředitel správy parku k diktátorovi. Spor o to, zda kácet v biologicky nejcennějších lokalitách kůrovcem napadené stromy, či nechat napadená místa napospas přírodním procesům, vyvolal na půdě Senátu ostrou diskusi. Zástupci šumavských obcí přinesli petici Zachraňme Šumavu a nechali se slyšet, že nechtějí být pokusnou laboratoří, dívat se s radostí na suchý les a přihlížet degradaci rozvoje šumavských obcí. Senátoři jim ve velké většině dávali za pravdu, kritizovali bývalé vedení ministerstva ze Strany zelených. Zástupci obcí vyzvali politiky k urychlené práci na koncepčních dokumentech. Chalupa jim slíbil diskusi nad návrhem nového zákona. Po koncepčním přístupu volají i ekologové, právě časté změny ve způsobu hospodaření podle nich stojí za problémy na Šumavě. Jaromír Kyzour z ekologického Hnutí Duha v Senátu zopakoval, že správa parku při nynějším kácení podle názoru aktivistů nedodržuje zákony. Podle aktivistů nemá správa ke kácení v místě, které bylo dříve bezzásahovou zónou, nutné výjimky. Podle ředitele parku Jana Stráského výjimky nejsou třeba. Za pravdu mu minulý týden dala i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), na kterou se aktivisté obrátili. Výjimku by podle něho správa mohla potřebovat pro větší plochu. Petici Zachraňme Šumavu inicioval před dvěma lety Svaz obcí Národního parku Šumava. Tvůrci petice, pro kterou získali 13.200 podpisů, jsou pro razantní zásah vůči lýkožroutovi smrkovému. Kroky současného vedení parku i ministerstva životního prostředí svaz šumavských obcí podporuje. Podle předsedy Jiřího Hůlky má Stráský plnou podporu všech šumavských obcí.

Při ohledání sutin shořelé Petrovy boudy na hřebenech Krkonoš označil policejní pes čtyři místa, kde by mohly být chemické látky. Z označených míst policejní technici zajistili ohořelou suť, která bude zaslána k provedení chemické expertizy, informoval mluvčí trutnovské policie Udo Ertner. Hasiči už dříve oznámili, že požár chátrajícího památkově chráněného objektu s největší pravděpodobností někdo založil úmyslně. Z celého komplexu se podařilo zachránit pouze část obvodových stěn a trafostanici. Hasiči k malému požáru na Petrově boudě vyjížděli už v druhé polovině července. Jednatel společnosti Snowy Chalet, která dvousetletý, památkově chráněný objekt vlastní, Karel Janda ČTK řekl, že o příčinách vzniku požáru nechce do konce policejního vyšetřování spekulovat. Podle něj firma připravuje projekt na výstavbu nové horské boudy na místě shořelého objektu. O podobě budovy budou majitelé jednat s památkáři a Správou Krkonošského národního parku. Přesto, že Petrova bouda lehla popelem, mohly by se alespoň některé části jejího původního interiéru objevit v nově postavené budově. "Po dohodě s památkáři jsme z boudy odvezli do depozitářů skoro dva nákladní vozy věcí, například hodiny, vitráže či židle a stolky," řekl Janda. Petrova bouda, která leží v nadmořské výšce 1288 metrů nad mořem, byla od roku 2008 pro turisty uzavřená. Objekt v posledních letech poškodilo vlhko a vandalové. Podle některých odborníků stavbě hrozilo kvůli špatnému technickému stavu zřícení.

Chystaný pražský karneval homosexuálů je podle prezidentova vicekancléře Petra Hájka nátlaková akce a politická demonstrace pokřiveného hodnotového světa. V textu, který zveřejnil na serveru Parlamentní listy.cz, Hájek také homosexuály označil za "deviantní spoluobčany". Pražského primátora Bohuslava Svobodu (ODS) a předsedu pražské ODS Borise Šťastného ostře zkritizoval za to, že akci pořádanou komunitou gayů a leseb podpořili. S takovými názory by podle něj měli opustit ODS, která se označuje za pravicovou stranu. "Nátlaková akce homosexuálů, která proběhne v Praze pod pěkným českým názvem gay parade, totiž není nevinnou legráckou. Je vážnou politickou demonstrací určitého hodnotového vidění světa. Světa, v němž klasická rodina již nehraje žádnou roli. V němž hluboké národní tradice a kulturní kořeny ožírá obluda multikulturalismu. Světa, v němž sexuální či jakákoli jiná deviace je povýšena na ctnost, abnormalita na normu, destrukce společnosti na posvátný pokrok," napsal Hájek. Poznamenal také, že ve světě, který účastníci akce prosazují je jediným "ohroženým druhem typicky běloch, heterosexuál a křesťan". Takzvaným průvodem hrdosti homosexuálů vyvrcholí v Praze 13. srpna pětidenní Festival tolerance, nad nímž převzali záštitu primátor i starosta Prahy 1. Karnevalový pochod gayů, lesbických žen, transsexuálů a příslušníků dalších menšin s názvem Prague Pride se v hlavním městě koná poprvé. Podobných tradičních akcí ve Vídni a dalších zahraničních metropolích se účastní desítky tisíc lidí. Prezident Prague Pride Czeslaw Walek ČTK řekl, že Hájkovy názory považuje za tak okrajové, že na ně snad ani nemá cenu reagovat. "Festival Prague Pride je o radosti, o poznání, o respektu, o hrdosti a toleranci... Názory pana Hájka, Bátory a dalších považuji za marginální, zatuchlé a především neinformované. Očividně neviděli náš program a neznají naše cíle, a dokonce ani náš název," uvedl Walek. Zájemce pozval, aby se přišli sami přesvědčit, že se nejedná o "žádnou nátlakovou akci homosexuálů". Štastný nevidí nic špatného na tom, že pražský primátor akci podpořil. Sám prý také chce, aby Praha nebyla městem maloměšťáků, ale otevřenou metropolí podobně jako Berlín či Londýn. "Z mého pohledu je to reakce nervózní, vynervovaná, hodně přehnaná. Právě takovéto reakce veřejných osob vytvářejí napětí ve společnosti a nepochybně nějakou míru intolerance a antagonismy mezi jednotlivými skupinami lidí. Je to přesně to, co vedlo ke vzniku fašismu v minulém století," řekl Štastný ČTK v reakci na Hájkovo vyjádření. Dodal, že pokud jde o jeho působení v ODS, rady z "hradních předsíní" nepřijímá.

Rostoucí obliba plzeňského piva ve Vietnamu způsobila, že se Plzeňský Prazdroj rozhodl spolu s partnerem otevřít v Hanoji svůj první originální restaurant v Asii. Pilsner Urquell tam má řadu příznivců, loni tam mířilo přes 1500 hektolitrů ležáku, meziročně o třetinu více, řekl mluvčí pivovaru Jiří Mareček. Dříve to byly výhradně plechovky, letos nově sudy. "Asie je nejrychleji rostoucím pivním trhem na světě, zejména díky Číně a Indii. České pivovary se ale chtějí prosadit hodně ve Vietnamu, kde je silné povědomí o našem pivu a zejména na jihu je módní součástí večírků bohatých lidí. Vzhledem k velké vzdálenosti se tam většinou snaží vytvořit spolu s místním partnerem vlastní výrobní kapacitu," uvedl ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. V červenci 2008 například plzeňský Lukr Ingeneering a Pivo Praha otevřely ve městě Phan Thiet minipivovar na pláži s roční kapacitou 8000 hektolitrů. Kapacita Pilsner Urquell Original Restaurantu (PUOR), které jsou franšízovým projektem Prazdroje, přesahuje 200 míst. Za půllitr ležáku návštěvníci zaplatí v přepočtu asi 75 korun. Majitelem restaurace je Ngo Hong Chuyen, konzul ČR v Ho Či Minově Městě. V Československu kdysi pobýval jako student a po návratu do Vietnamu začal budovat vlastní firmy. Provozuje už dva pivovary v Hanoji a Ho Či Minově Městě pod značkou Hoavien, které nabízejí sudový i lahvový Pilsner Urquell. "V tehdejším Československu jsem poznal české pivo a po návratu domů mi začalo chybět," uvedl. Otevření podle něj přivítali také Češi a Slováci, kteří pracují v Hanoji. Prazdroj má v Česku 20 restaurací PUOR, přes deset jich má v zahraničí, například v Düsseldorfu, Malmö a na Slovensku.