Zprávy | Z archivu rubriky


Nyní neparlamentní Strana zelených a KDU-ČSL by podle aktuálního volebního modelu Factum Invenio ve sněmovně nahradily vládní Věci veřejné. Volby by vyhrála ČSSD před ODS a do dolní parlamentní komory by se dostala také KSČM a TOP 09 společně se Starosty a nezávislými. Pestré sněmovně by dominovala levice. Sociální demokraté a komunisté by podle modelu měli spolu 112 mandátů. Na ústavní většinu by nedosáhli. Pro ČSSD by podle modelu hlasovalo 29,1 procenta voličů, druhou ODS by volilo 16,7 procenta. KSČM na třetím místě by získala 16,3 procenta a TOP 09 by oslovila 14,7 procenta voličů. Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny by překročili lidovci s 5,5 procenta a Strana zelených s 5,2 procenta hlasů. Vládní VV by podle modelu volilo jen 3,7 procenta voličů. Podle Factum Invenio, která průzkum provedla mezi 15. a 20. červencem, by nyní v parlamentních volbách byla účast jen 55,5 procenta. K loňským volbám přitom přišlo 62,6 procenta oprávněných voličů. Po přepočtu hlasů na mandáty by ČSSD pravděpodobně získala 73 mandátů, ODS i KSČM po 39 mandátech. TOP 09 by měla 33 mandátů, KDU-ČSL devět a Strana zelených sedm mandátů. Koalice bez levicových stran by v takovém případě vůbec nemohla vzniknout. ODS a TOP 09 by dohromady daly jen 72 mandátů, většinu by nezískaly ani utvořením koalice s KDU-ČSL a Stranou zelených. Ta by měla pouze 88 mandátů. Strana zelených se nad pětiprocentní hranici dostala poprvé od loňských sněmovních voleb, lidovci se nad touto hranicí drží déle. Oproti předchozím výsledkům stoupá podpora i ostatních malých stran, jako jsou Pravý blok nebo Strana svobodných občanů, uvádí Factum Invenio. Žádná z nich by ale stále nepřekročila ani dvouprocentní hranici. Celkem by ve volbách "propadlo" 12,5 procenta hlasů.

Zhruba 200 obyvatel Šumavy protestovalo proti ekologickým aktivistům, kteří poblíž Modravy už pátý den blokovali těžbu stromů napadených kůrovcem. Při pochodu po třech pracovištích dřevorubců ale nepotkali žádného aktivistu. Pochodu proti ekologickým aktivistům se zúčastnila i desítka starostů okolních obcí. Prošli místa těžby, kde poděkovali policii a dřevorubcům. Většina aktivistů ale byla v té době na hoře Březník, protože podle nich nemělo význam v době protestu místních těžbu blokovat. Dvaadvacet šumavských obcí také odeslalo dopis politikům a úřadům s výzvou, aby zajistili ukončení "nebezpečného přírodovědného experimentu". Ponechání přírody svému osudu způsobuje podle nich množení kůrovce, a proto by měli lidé lesům více pomáhat. Pokud to neumožní, požadují, aby byl Národní park Šumava zrušen. Asi 30 vědců a osobností veřejného života ale vyzvalo ředitele parku a ministra životního prostředí Tomáše Chalupu (ODS) k okamžitému zastavení údajně nelegální těžby. Pod Šumavskou výzvu, kterou sepsali herec Petr Vacek a šéf Hnutí Duha Petr Machálek, se podepsali například režisérka Olga Sommerová, ředitel Geologického ústavu Václav Cílek a exministr životního prostředí Martin Bursík (SZ). Ministr Chalupa však napsal, že Šumavu nelze ponechat na pospas kůrovci, jako to podle něj činili jeho "zelení předchůdci". Důsledkem by bylo podle něj zničení rozsáhlých ploch lesů, tedy poškození nejen soukromého, obecního a státního majetku, ale hlavně přírody. Proti kůrovci je podle něj nutné rozumně bojovat. Správa parku chce za dva týdny pokácet zhruba 5000 napadených stromů.

Ministerstvo financí (MF) podalo kvůli stávce v dopravě plánované na 13. června určovací žalobu nejen na Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS), ale i na Odborové sdružení železničářů (OSŽ). Konfederace podle svého předsedy Jaroslava Zavadila stávku nesvolala, a nebyla tak jejím pořadatelem, OSŽ o žalobě nemá informace. MF podalo u Městského soudu v Praze 8. července určovací žalobu jednak vůči ČMKOS a jednak vůči Odborovému sdružení železničářů, sdělil ČTK mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Informace o tom však železničním odborům nepřišla. Určovací žaloba, kterou v červenci podalo ministerstvo financí, se týkala stávky v dopravě vyhlášené na 13. června. V tento den se stávka nakonec nekonala, protože ji Městský soud v Praze předběžným opatřením vydaným 10. června zakázal. Odbory ji proto přeložily na 16. června. Podle soudu nebyla ohlášena včas, tedy tři pracovní dny předem, jak předpokládá zákon o kolektivním vyjednávání. Rozhodnutí o předběžném opatření přitom odborům soud předal přímo před jednáním, které odboráři měli mít s vládou v sobotu 11. června. Odbory pokládají za nesmyslné to, že je žaloba podána na ČMKOS, která stávku neorganizovala. Postup ministerstva ve věci stávky odbory považují za neústavní, protože porušuje právo občanů na stávku. Podle textu žaloby, který má ČTK k dispozici, ministerstvo financí vysvětluje, proč podává žalobu i přesto, že stávka byla odvolána a nekonala se.

Obětem teroristických útoků v Norsku byla věnována ekumenická bohoslužba ve zcela zaplněné svatovítské katedrále v Praze. Výbuch v centru Osla a následná střelba do mladých lidí na nedalekém ostrově Utöya otřásly celým světem. Ke krvavému činu se doznal norský pravicový extremista Anders Behring Breivik. Obětí jeho hrůzného aktu se stalo 77 lidí. Jejich jména v katedrále zazněla a byly za ně zapáleny svíce. Bohoslužbu, kterou doprovodil Pražský katedrální sbor, zahájil pražský arcibiskup Dominik Duka. Rada apoštolské nunciatury Dennis Kuruppassery přednesl podobenství o plevelu mezi pšenicí z Matoušova evangelia. Evangelický farář Karel Šimr pak v kázání označil teroristický útok za noční můru a zlo, které nedává žádný smysl. Vyzval ale k tomu, aby hrůzný čin nevedl k násilným reakcím. Prosebné přímluvy přednesli diákon Evangelické církve augsburského vyznání Dominik Žbánek a farářka Československé církve husitské Sandra Silná. Během bohoslužby zazněla také báseň Naší mládeži, jejímž autorem je norský básník a spisovatel Nordahl Grieg. Po tragédii se text četl na mnoha místech Norska, například na shromáždění v katedrále v Oslo. Před závěrečným požehnáním promluvila zástupkyně norského velvyslanectví Tijana Nilsenová. Vyjádřila nejhlubší vděčnost za veškerou účast, kterou lidé v Česku projevili. Přemáhala pláč, když mluvila o tom, jak jí zcela neznámí lidé pokládali květiny pod vlajku u budovy norského velvyslanectví. Vyjádřená solidarita je podle ní dokladem, že demokracie a svoboda jsou vysoce ctěny lidmi obou zemí. Smutek se zračil i ve tvářích dalších přítomných, z nichž mnozí neskrývali slzy. Patřili mezi ně také zahraniční diplomaté. Polský velvyslanec Jan Pastwa řekl ČTK, že mu nynější tragédie připomíná havárii polského letounu, ve kterém loni u Smolenska zahynul prezident Lech Kaczynski s manželkou a dalšími 94 lidmi. Také jejich památce byla věnována bohoslužba ve svatovítské katedrále.

Šéf Ekumenické rady církví Joel Ruml si myslí, že expertní týmy vlády a církví se budou schopny domluvit na tom, jak se vypořádat s majetkovým narovnáním církví. Svůj návrh církvím předložila vládní komise, která řeší církevní restituce. Ruml řekl, že je mírně optimistický, velkou neznámou ale podle něj bude to, jak potom s dojednaným návrhem naloží parlament. Stanovisko k vládnímu návrhu zástupci církví předají 11. srpna vládní komisi, kterou vede ministr kultury Jiří Besser (TOP 09). K návrhu, který má za cíl napravit majetkové křivdy na církvích během komunismu, mají výhrady koaliční Věci veřejné, odmítají ho opoziční ČSSD a KSČM. Pokud by kompromis dosažený mezi církevní a vládní komisí doznal v parlamentu výrazných změn, musel by se pak projednat znovu, řekl Ruml. Církve nyní dokončují své stanovisko k návrhu vládní komise, domluveny jsou například poměry dělení majetku mezi církvemi, mělo by to být podle dřívějších úvah. Se svým postojem chtějí církve nejprve seznámit Besserovu komisi. Podle Rumla je vládní návrh přijatelný, i když prý znevýhodňuje nekatolické církve. Vedle navrácení 56 procent majetku v podobě polí, lesů a rybníků v hodnotě 75 miliard korun vládní komise navrhla finanční kompenzace ve výši 59 miliard korun. Ruml vidí jako nejreálnější to, že by se vyplácely 30 let, což by pro státní rozpočet bylo šetrnější. Variantou je také 20 nebo 15 let, přičemž v úvahu by byla brána inflace. Do hodnoty vydaného majetku a částky vyplacené jako kompenzace se ještě může promítnout to, zda budou vydány i pozemky ve vojenských újezdech. Pak by hodnota vydaného majetku činila 77 miliard korun a stát by doplácel 57 miliard.

Feministky naplánovaly na sobotu do Prahy "pochod běhen", při kterém se představí ve vyzývavém oblečení. Chtějí tak upozornit na leckdy přezíravý postoj společnosti k obětem znásilnění. O znásilněných ženách se často mluví v souvislostech s tím, že agresora svým oblečením nebo chováním vlastně vyprovokovaly. Organizátoři takzvaného Slutwalk se inspirovali v zahraničí, kde se podobné protestní pochody pořádají. Informace o pochodu byla zveřejněna na webu feminismus.cz. Na stránkách sociální sítě Facebook přislíbilo účast na průvodu 150 lidí. Protestní pochod začne v 15:00 na Jungmannově náměstí. Jeho trasa povede Perlovou ulicí, přes Uhelný trh na Staroměstské náměstí a dále Celetnou na Václavské náměstí. Jako pořadatel se magistrátu nahlásil Jan Škob. Podle jejich údajů je v ČR oficiálně registrováno jedno až dvě znásilnění denně. Předpokládá se ale, že znásilnění je oznamováno pouze v osmi procentech případů. "Hlavním motivem znásilnění není náhlý nával chtíče, jde tady o moc," upozorňují feministky. Po celém světě se podle nich v posledních měsících konají podobné protesty jako reakce na slova jednoho kanadského policisty v diskuzi o osobní bezpečnosti. Ten údajně řekl, že ženy by se měly vyhnout tomu, aby chodily oblečené jako prostitutky, pokud se nechtějí stát obětí. Počet znásilnění podle policejních statistik v minulém roce narostl o 22 procent oproti roku 2009. Na 70 procent znásilnění se přitom přihodilo dívkám, kterým ještě nebylo 18 let.

Tři lidé zemřeli při dopravní nehodě v Pardubicích. Auto u firmy Paramo srazilo a usmrtilo dva cyklisty. Pak narazilo do kovového zábradlí a zastavilo se na svahu nadjezdu, jeho řidič zahynul. ČTK to řekl ředitel Zdravotnické záchranné služby v Pardubicích Pavel Svoboda a operační důstojník hasičů. Stanoviště záchranné služby je jen asi 300 metrů od místa nehody, záchranáři však už nikomu nemohli pomoci. "Cyklisté byli na místě mrtví, řidič zahynul v autě. Vrtulník jsme ani nevolali," uvedl Svoboda. Podle něj jiný účastník nehody na místě nebyl. Podle operačního důstojníka krajských hasičů vůz přejel do protisměru a srazil cyklisty jedoucí po cyklostezce, náraz je odhodil ze srázu. Vůz narazil do hrazení a zůstal viset zčásti na svahu. "Cyklistům, muži a ženě, bylo kolem 55 let, řidiči bylo 40 let," řekla mluvčí krajské policie Markéta Janovská. Podle ní nelze vyloučit zdravotní indispozici řidiče, byl místní a křížení silnic u Parama dobře znal. Tři lidé při jedné nehodě zemřeli v tomto měsíci už podruhé. Stejný počet obětí si 8. července vyžádala srážka dodávky a osobního auta u Bezměrova na Kroměřížsku. Zřejmě nejtragičtější byla letos havárie, při které na začátku února u Prostějova zemřelo šest lidí včetně jednoho dítěte. Řidička osobního BMW se tehdy čelně srazila s protijedoucím autem, podle policie jela výrazně vyšší rychlostí, než směla.