Zprávy | Z archivu rubriky


Nor Anders Behring Breivik chce v pondělí před soudem vysvětlit, proč se rozhodl k pátečnímu masakru, při němž v Oslu a na nedalekém ostrově Utöya zabil 93 lidí. Internetem kolují výňatky z rozsáhlého manifestu, v němž Breivik popisuje své přátele, motivaci a obsáhlé přípravy. Vyplývá z nich, že v srpnu 2010 byl ve fázi, kdy si chtěl obstarat zbraně a munici, a věnoval tomu několikadenní pobyt v Praze, zřejmě na přelomu srpna a září 2010. Vycházel jen z dokumentů a informací získaných po internetu a odjel do Prahy jako do ideálního místa, kde se dají nelegálně obstarat zbraně i drogy. Po pěti dnech ale prý zcela změnil názor a konstatoval, že by co do zbraní daleko líp uspěl v metropolích na Západě. "Lidi, které jsme oslovil, byli nervózní a mysleli, že jsem buď policista nebo naprostý pitomec. Musel jsem přehodnotit svůj přístup. Začal jsem špatně. Kdykoli se snažíte navázat kontakty na zbraně, nebuďte nikdy moc přímočaří," uvádí. Po několikadenní zkušenosti Breivik o Praze píše takto: "To město není vůbec nebezpečné. Nechápu, proč BBC v dokumentu o něm informuje tak nepřesně. Ve skutečnosti se tady cítím bezpečněji než v Oslu." Nor nakonec dospěl k tomu, že si může zbraně koupit legálně doma, a k tomu se také po pražské anabázi rozhodl.

Česká policie dosud z Norska neobdržela oficiální cestou informace o loňském pobytu Nora Anderse Behringa Breivika v Praze. Pokud informace obdrží, bude se jimi zabývat a prověřovat je, řekl ČTK mluvčí policejního prezidia Jan Melša. Mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Šubert potvrdil, že je civilní kontrarozvědka v kontaktu s norskou tajnou službou a je připravena jí poskytnout všechny potřebné informace. Doplnil, že protiextremistická sekce kontrarozvědky nezaznamenala oživení české extremistické scény nebo propojení českých extremistů s norskými v souvislosti s událostmi v Oslu.

Odborník na extremismus Miroslav Mareš v České televizi upozornil na to, že dle verze manifestu, kterou měl k dispozici on, se Breivik odvolává i na určité ideové zdroje z ČR. "Z historie dává například Benešovy dekrety a odsun Němců jako možný příklad deportace muslimů a imigrantů z Evropy. Odvolává se v některých pasážích i na slova prezidenta Václava Klause, který srovnává Evropskou unii se sovětizačními tlaky. Má tam také seznam protiimigrantských organizací a krajně pravicových, které by mohly být potencionálními spojenci - českou neonacistickou organizaci Národní odpor a dnes už téměř nefunkční Národní stranu," řekl Mareš.

Ekologičtí aktivisté, kteří už přes týden blokují šumavskou lokalitu Na Ztraceném v oblasti Ptačího potoka a brání těžbě stromů napadených kůrovcem, se připravují na možný pondělní konflikt se zástupci národního parku nebo dokonce policií. Jeden z aktivistů Mojmír Vlašín ČTK řekl, že podle některých informací, které mají ekologové k dispozici, se už pokusí dřevorubci začít s kácením stromů. Podle Vlašína je ale kolem kácení stále nejasno a zprávy o dalším vývoji se mění hodinu od hodiny. Mluvčí parku Pavel Pechoušek ČTK informoval, že na kácení dojde až v polovině příštího týdne a jiný termín zatím nepadl. Vlašín k tomu poznamenal, že ekologové budou přesto v pondělí v pohotovosti a na místo, které blokují, přijdou už brzy ráno.

Z monitorování vývoje kůrovce je údajně patrné, že v horní části koruny je brouk vyvinutější než dole v kmeni. Z vršku koruny má podle lesníků vylétnout právě na konci příštího týdne. I pokud by odtud vyletěl, jsou správci parku připraveni radikální zásah provést. Za plánovaný zásah se postavil Svaz obcí Národního parku Šumava. "Nikdo ze zastupitelstva nechce, aby pokračovala blokáda Na Ztraceném a lesy okolo obce zlikvidoval kůrovec," uvedl starosta Kvildy Václav Vostradovský. Starosta Nové Pece Jakub Koželuh podotkl, že deset kilometrů vzdušnou čarou leží Trojmezná, jíž Hnutí Duha blokovalo v roce 1999. "Trojmezná je holina, les zlikvidoval kůrovec. Žádáme, aby správa národního parku nedovolila, aby ještě další území na Šumavě vypadalo podobně," dodal.

Více než tři pětiny lidí si myslí, že by v ČR mělo existovat zařízení pro předškolní výchovu dětí mladších tří let. Stát by měl navíc taková zařízení podporovat dotacemi nebo daňovými odpisy, myslí si podle průzkumu společnosti Sanep tři čtvrtiny obyvatel. Do mateřských škol jsou nyní přijímány děti až po dovršení třetího roku věku. Drtivá většina oslovených by uvítala, kdyby vláda přijala i další opatření pro podporu rodin s dětmi. Stát by měl zvýhodnit zkrácené úvazky, sdílená pracovní místa a práci z domova. Rodičovskou dovolenou a ošetřovné v případě nemoci dítěte by měli mít možnost čerpat i otcové, míní podle průzkumu 91 procent Čechů.

Podle údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) vzrostl mezi roky 2003 až 2008 počet předškoláků o více než 15.000, ubylo však 258 školek. Obce školky často rušily, protože ve druhé polovině 90. let klesala porodnost a dětí bylo málo. Od roku 2003 však populační křivka prudce rostla, rodit totiž začaly silné populační ročníky. Situaci v péči o malé děti by měla zlepšit chystaná novela ministerstva školství, která počítá s podporou firemních mateřských škol. Pomoci by mohl i dlouho diskutovaný prorodinný balíček ministerstva práce, který plánuje mimo jiné se vzájemnou rodičovskou výpomoc, při níž by mohli lidé na rodičovské dovolené hlídat také několik dalších dětí.