Zprávy | Z archivu rubriky


Senát podle očekávání zamítl první část zdravotní reformy. O vládní novele o veřejném zdravotním pojištění, která umožní stanovit základní a nadstandardní péči a zvyšuje poplatek za pobyt v nemocnici ze 60 na 100 korun za den, nyní rozhodnou poslanci. Hlasy koalice mohou veto horní komory zvrátit. Opozice ohlásila, že se kvůli obsahu novely obrátí na Ústavní soud. "Navržená úprava je pro pojištěnce pozitivní," přesvědčoval senátory ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Rozdělením péče se podle něho její standard nesníží a předloha není v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Standard podle Hegera bude péče, kterou pacient potřebuje. "Kdo si nebude chtít připlatit, tak si nepřiplatí. Nedostane zhoršenou péči," zdůraznil ministr. Nejde o rozdělení péče na tu pro bohaté a na tu pro chudé, dodal.

Sociálnědemokratičtí senátoři, kteří mnohahodinovou debatu ovládli, byli ale opačného názoru. "Největší jistotou pacienta bude, že po reformách bude platit jako mourovatý," uvedl například Vladimír Dryml. Někteří senátoři ČSSD poukazovali i na údajný rozpor normy s ústavou. Kritika neminula ani zvýšení poplatku za hospitalizaci. Ani koaličním senátorům se však některá ustanovení novely nelíbila. Luděk Sefzig (ODS) označil za neadekvátní milionovou pokutu, kterou bude moci dát zdravotní pojišťovna za to, že zdravotnické zařízení nevybere od pacienta třicetikorunový regulační poplatek.

Definice standardu a nadstandardu zatím není stanovena. Odborníci nejprve určí výkony, ke kterým je ekonomicky náročnější varianta. Pokud by si pacient vybral nadstandard, zaplatí rozdíl mezi ním a standardem. Pacienti by měli podle novely platit v lékárnách 30 korun za celý recept, nikoliv za položku na receptu. Léky do 50 korun by ale nebyly hrazeny z veřejného pojištění, lidé je budou platit ze svého.

Možnost prosadit výměnou za souhlas se sjednocením daně z přidané hodnoty (DPH) na 19 procentech určitou formu daňové progrese promarnila nejmenší vládní strana Věci veřejné na jednání vládní koalice ve středu dopoledne, řekl ČTK ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Předseda poslaneckého klubu Věcí veřejných Vít Bárta poznamenal, že jeho strana je stále připravena jednat. VV ale později prohlásily, že devatenáctiprocentní sazba DPH je pro ně nepřijatelná. "V rámci hledání kompromisu jsem byl ochoten nějakým instrumentem po časově omezenou dobu tu progresi zvýšit," vysvětlil Kalousek. V dnešních Hospodářských novinách prohlásil, že instrumentů, které k tomu lze použít, je celá řada. "Ne proto, že by zachránily veřejné rozpočty nebo že by měly ekonomickou logiku. Ale proto, že jsou období, ve kterých je dobré požádat lidi o vyšší míru solidarity," řekl deníku.

Věci veřejné v dnešním prohlášení pro média DPH ve výši 19 procent jednoznačně odmítly. "Za současné ekonomické situace v naší zemi není nutné přistupovat k takovémuto opatření, u něhož hrozí, že podváže ekonomický růst," stojí v něm. O vyšší DPH prý není možné uvažovat, dokud nebude jisté, že ještě nejde uspořit na straně státu. Podle "přesvědčení a analýz" Věcí veřejných se přitom dá zásadně šetřit na výdajích obrany, ministerstva zemědělství, či práce a sociálních věcí. "Ohrazujeme se proti tendencím obvinit Věci veřejné z kalkulu vyměnit devatenáctiprocentní DPH za navýšení rozpočtu ministerstva dopravy," stojí v prohlášení. Podobné spekulace jsou prý tendenční a manipulativní, protože rozpočet resortu dopravy s debatou o výši DPH nijak nesouvisí. Strana si prý nedovede představit zvyšování nepřímých dání bez zdanění hazardu, auditu daňových výjimek, zavedení progrese vysokopříjmových skupin či zvýšení korporátní daně. VV připomněly i možnost zdanění prostituce či dlouhodobě navrhovanou daňovou amnestii.

Ve středu o rozpočtu a variantách výše DPH jednala vláda, nakonec se ale strany nedohodly a kabinet zvolil původní model, kdy se DPH od roku 2013 sjednotí na 17,5 procentech a schodek rozpočtu bude příští rok 105 miliard korun. Tento postup, dohodnutý před měsícem v koalici, si ale příliš nepřál ani sám Kalousek, který stejně jako premiér Petr Nečas (ODS) preferoval sjednocení DPH na 19 procentech, které by umožnilo smazat dluh na důchodovém účtu a zajistilo rozpočtový deficit pod 100 miliard.

Plánované výdaje státního rozpočtu pro dopravu na příští rok a další roky omezí čerpání dotací z Evropské unie. ČTK to řekl ministr dopravy Pavel Dobeš. Ministerstvo dopravy bude mít podle něj v budoucích letech velký problém s financováním výstavby a údržby dopravní infrastruktury. Prioritou je pro ministra rekonstrukce dálnice D1. Podle rámcového rozpočtu, který schválila vláda, má resort dopravy pro rok 2012 získat 24,59 miliardy korun včetně peněz od Evropské investiční banky. To je o téměř tři miliardy více než letos. Pro rok 2013 by ale podle výhledu ministerstva financí měl rozpočet klesnout na necelých 18 miliard korun a v roce 2014 na 17 miliard Kč.

"Je to katastrofický scénář pro resort dopravy a pro rozvoj infrastruktury jako takové," řekl Dobeš. Převážná většina rozvojových projektů vychází ze schválených střednědobých plánů z roku 2010. Rozdíl v rozpočtu kapitoly ministerstva dopravy pro rok 2012 je ve srovnání s rokem 2010 o třetinu nižší. Podle Dobeše se nejspíše nepodaří v rámci evropského operačního programu Doprava na roky 2007 až 2013 vyčerpat zhruba deset miliard korun, které tak zůstanou v rozpočtu Evropské unie. Další ztráty je podle něj možné očekávat i u navazujícího programu pro roky 2014 až 2020. Ten celkově nabízí 100 miliard korun a současný návrh rozpočtu pro kapitolu doprava by neumožňoval ani přípravu nových staveb.

Ministerstvo dopravy nyní připravuje koncepci, která stanoví, jaké projekty bude nutné pozastavit, kolik bude stát konzervace rozestavěných staveb a jaké sankční podmínky budou z pozastavení projektů plynout. Prioritou ministerstva je rekonstrukce dálnice D1, která je na hranici životnosti. "Na další projekty nám ale příliš peněz nezbude," dodal Dobeš. Potíže podle ministra budou také s údržbou komunikací a zejména s opravami škod po zimě.

Ministerstvo školství nemusí převést 2,2 miliardy korun z fondů EU na ministerstvo práce a sociálních věcí. Přesun peněz hrozil úřadu ministra Josefa Dobeše (VV) kvůli pomalému čerpání dotací, tento týden ale vládu přesvědčil, že peníze využije na vzdělávání dospělých. Hynek Jordán z ministerstva ČTK řekl, že se nebude jednat o rekvalifikace a profesní vzdělávání, ale třeba kurzy na podporu finanční gramotnosti nebo dobrovolnictví. "Vláda se přiklonila k názoru, že ministerstvo školství v posledních měsících potvrdilo pokrok v čerpání, což je také názor Evropské komise," pochvaloval si první ministrův náměstek Jakub Hodinář. Přitom podle auditu, který si nechal Dobeš zpracovat na podzim, patřil jeho úřad k nejpomaleji čerpajícím institucím v Česku, špatné výsledky vykazoval hlavně program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Ministr proto provedl razantní personální čistku, kvůli zrychlení vyřizování žádostí o dotace si pak plánoval najmout soukromou firmu. O peníze na nejrůznější vzdělávací semináře a kurzy pro veřejnost si mohou žádat třeba neziskové organizace, obce nebo školy. Do roku 2013 může Česko získat z programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost na nejrůznější výukové projekty celkem zhruba 45 miliard korun. Ve vzdělávání dospělých Česko zaostává za průměrem EU. Podle průzkumu z roku 2009 se dále vzdělávalo 6,8 procenta dospělých Čechů, například v Dánsku to bylo 31,5 procenta. Ministerstvo usiluje o to, aby se do roku 2020 účastnilo dalšího vzdělání 15 procent lidí. Odborníci jsou navíc toho názoru, že v budoucnu nebude pro dobré uplatnění důležité ani tak vzdělání jako schopnost neustále se učit novým věcem.

Lidé se budou moci zřejmě nejpozději do konce roku 2012 domáhat u soudů toho, aby vyjasnily vlastnictví pozemků a zejména zemědělské půdy v dosavadních restitučních sporech. Týká se to případů, v nichž pozemkový úřad neuznal vlastnický nárok restituentů k půdě. Se zavedením lhůty počítá senátní novela o vlastnictví půdy a jiného zemědělskému majetku, jejíž přijetí Senát potvrdil. Normu, která nabude účinnosti počátkem července příštího roku, nyní dostane k podpisu prezident. Novela má podle svých tvůrců, senátorů za ČSSD, ODS a STAN, pomoci vyřešit současné blokace nakládání s pozemky, na které byl vznesen restituční nárok, požadavek na územní úpravy nebo rozvoj obcí. V některých případech jsou pozemky blokovány po desetiletí, uvedl již dříve předseda senátního zemědělského výboru Jan Hajda (ČSSD). Důvodem pro přijetí novely je podle jejích autorů také nejednotná praxe pozemkových úřadů a soudů. Některé pozemkové úřady v řízení o vlastnictví pozemku dále nepokračují ani v případě, pokud se takzvaná "domnělá oprávněná osoba" se svým nárokem na soud neobrátí. Podle nich nebyla vyřešena předběžná otázka, zda je domnělá oprávněná osoba osobou oprávněnou. Jiné pozemkové úřady pak ve snaze dokončit restituční řízení nárok zamítnou po uplynutí obecné tříleté promlčecí lhůty podle občanského zákoníku. Restituenti, které pozemkový úřad odkázal na soud kvůli doložení jejich nároku, to budou muset podle novely provést od 1. července 2012 do konce příštího roku. Podobně ti, kteří by případně svůj nárok předložili až po 30. červnu 2012, musí tak učinit do šesti měsíců od odkázání svého požadavku na nárok, uvedl Hajda.